křídla meluzíny

prý nevrhaji stíny
a pruhledná jsou tak
že nespatří je zrak

komu pujčí svoje peří
snad andělum tolik veří
zdali maji duši nebo lásku
kterou dali by nám v sázku

jako když máš pásku přes oči
vždy když svět se s tebou zatočí
vidět krásu nevídanou
říci sbohem nashledanou

jít tou cestou pořád dál
říkat si čeho bych se bál
skrze poušte a přes hory
přebrodit řeky prolézt doly

až na okraj v ty stare mlýny
kde starý moudrý praví :
to jsou  křídla meluzíny