_Nesnášim 12.listopad_

_Nesnášim tenhle den. Už jen to číslo mi nahání hrůzu. 12ku sem měla ráda a Listopad mi taky nikdy nevadil až do té doby než si odešel ty. Odešel si ode mě, od svých přátel a rodičů, od těch na kterých ti záleželo a které si miloval. Od svýho papoucha pojmenovanýho po našem výtvoru . To jsme tehdy nakreslili fakt hnusnej obrázek a ještě hůř sme ho pojmenovali. Už ani nevím, jestli to byla holka nebo kluk. Vím, že jsi mu/jí udělal pindíka a já závoj s kytičkama . Trávili jsme spolu strašně málo času, ale když už tak to rozhodně stálo za to. Nejvíc mě štve, že nemám ani jednu naší společnou fotku. Ty si nato focení nikdy moc nebyl . Na ty naše průsery, schovky a to jak sme každýmu nakecávali úplně něco jinýho , na to nikdy nezapomenu. Stejnak ti za všechno děkuju!! Když mi bylo smutno napsal si mi...Moje dětská láska .. Jáj, ale měli sme se rádi ..Jen se ptám proč to všechno skončilo..Kdybys nebyl línej a chodil pěšky, jako to dělá spousta starejch lidí, tak nesedim doma a neřvu jak kráva, protože ty ses zabil. Vím, že za to nemůžeš ty ani on, ale za tohle ho budu nesnášet!!. Doufám, že se tam máš dobře, líp než tady určitě . Vždyť mi se ještě potkáme, dřív nebo později a budem zas všem kecat ..A budem tam spolu vládnout všem těm Andělům -->..My jsme vždycky chtěli řídit Zeměkouli pamatuješ? ..Chybíš mi ..Mám tě rádaa vždycky mít budu, ať si kdekoli...!_