A už je tu zase školička. Tenhle rok začal dost divně a pak už to bylo v pohodě.

Hlavně slučák ze základky. Jo ten byl nejlepší. Konečně jsem zase viděla svoje starý kámoše a kámošky, lásky a nenáviděné osoby a všechno se to najednou vrátilo. Vzpomínky, láska, nenávist, pochopení, soucit, závist, radost, štěstí,.... Však to znáte. Vyvstala mi na paměti docela super vzpomínka na mou lásku ze 3. třídy, nosil džíny, bílý tričko a mě se strašně libil, jo hnědý vlasy, hnědý oči a krásnej uhrančivej pohled. Teď jsem ho viděla zas a..... Zase džíny, černý triko, hnědý vlasy, hnědý oči a ještě krásnější uhrančivější pohled a já v tom zase lítám jak ta malá holka a připadá mi, že jsem zas ve třetí třídě. Je to skvělej pocit a jsem za něho ráda, idyž pořád nevím jestli je na tom stejně jako a já a moje city opětuje. Kéž by.