Stesk... zvláštní případ lidské nespokojenosti, vnitřního neklidu, který dělá lidi roztěkanými natolik, že neustále hledají uspokojení a skutečnost, že nenachází, je deprimuje. Pocit sklíčenosti, který graduje s dobou odepřené přízně přímo úměrně! Stesk je pouhé čekání na osudovou změnu.

   Co je to vlastně stesk? Při zadání pojmu do vyhledavače google.cz možná vyjede seznam nějakých odkazů na stránky, v níž je toto slovo alespoň jednou zmíněno, ale nikde není psáno, co vlastně znamená! Ani wikipedie si s mým požadavkem neví rady. Copak je to tak samozřejmé, že nikdo nemá potřebu stesk definovat? Nezval píše báseň s tímto názvem, vyznává se, jak se mu stýská, ale ani jednou neprozradí, co to ten stesk je?!! Možná je to jen přelud, pouhý výmysl a opis slova je nemožný. Já se o něco pokusila, když se mi po mém milém stýskalo nejvíc. Možná i má slova jsou je smyšlenkou. Snad i ty sklíčené pocity nebyly opravdové... V každém případě, jsem moc ráda, že jsem nebyla doposud vystavována tomuto bludu presprilis. Bylo by to neúnosné. A doufám, že ta doba ani nepřijde!