...po dlouhé době a s úklonou k omluvě...

Minule, ehm, jooo, konec března, jsem psala, jak se to blíží, takže mi věříte, že teď, na začátku května, už je to na nervy :-D. Všechno (snad) máme zamluvené, domluvené a objednané.. teď jen to všechno ten týden před termínem potvrdit, vyzvednout a dovézt.. to bude to konečné dílo zkázy.. doufám, že všechno vyjde a bude to v pohodě :-) tento víkend jsem smetla ze stolu oznámení, samozřejmě do poštovních schránek..

Jinak teď ale na svatbu spíš nemyslím. Na větru mě nějak ofouklo, takže teď spíš zvažuju, jestli jít či nejít na nemocenskou... to už je v dnešní době pro pracující lidi taky otázka z velkým "O"... ale doktora navštívím, jenom budu muset přežít dnešní a zítřejší denní... tak držte pěsti..

A zážitky z poslední doby?... mno, třeba.. sousedka mi dala na hlídání malého syna.. měla jsem ho hodinu (!!!) a už jsem si říkala, kde je.. takže jestli mi ho dá ještě párkrát, tak si děti asi ještě rozmyslím :-D.
Taky jsme byli chytat (a rovnou opékat) pstruhy. Mě se teda moc nevedlo, ale nastávající měl štěstí, tak jsme se i obstojně najedli. A do naší kuchyně nám přibyla další nová skříň a polička. Snad už poslední nesvatební výdaj.

Zase se s Vámi na neurčito loučím a uvidím, jak se mi bude chtít :-) zase někdy psát.. Ahooj

A je to tu zase.. konec měsíce.. a me se čím dál tím víc přibližuje datum "dé".. Já nenervuju, já ne.. ale všichni okolo mě jooooo.. hlavně teda moje mamka stále opakuje, jak je málo času. Ach jo. Ale vždyť máme všechno zařízené. Aspoň teda to nejdůležitější... kromě prstýnků, kytek a fotografa... ehm.. tak všechno neeee, mno....

Každopádně se to blíží, dny utíkají nějak moc rychle... snad ještě rychleji, než když se na něco netěším..
V pondělí ráno jsem se probudila (ne tohle, tamto pondělí, kdy jsem Vám tady chtěla napsat, ale všechno se mi to vymazalo...) a skrz myšlenky na úklid a stěhování všech serepetiček zpátky na místo, kde byly před rekonstrukcí, se prodrala myšlenka... že se budu VDÁVAT!! Popravdě, v tu chvíli by se ve mě krve nedořezal... šok pominul a teď... nevím, jsem z toho nervózní a říkám si, kam se ženu.. ale větší část mě se na to strááášně těší.. hlavně teda na ty líbánky v Řecku .

Jinak nového asik nic. Všechno jede skoro podle plánu, pořád mám co dělat a teď dokonce budu mít i nový účes. Ve středu jdu totiž ke kadeřnici na zkoušku, mluvila i o nějaké barvě či melíru. Tak, vlásky moje, těště se na premiéru.

Jediné, co mě štve, je to počasí.. sníh mám ráda, ale má padat v zimě. Teď už bych spíš ocenila nějaké ty paprsky na dodání energie. Tak šup šup šup

A to jako nejen proto, že je pátek 13. ... a že se mi roztrhl sáček s pečivem v nové tašce, kterou jsem chtěla mít aspoň chvíli čistou a bez smetí... a ne proto, že mám dneska práce jak jindy za dva týdny... hlavně proto, že jsem Vám tady psala v pondělí extra dlouhý příspěvek, ale připojení bylo na takové úrovni, že i v době kamenné snad byl rychlejšííííí.... a než se mi to načetlo, tak mě systém odhlásil pro nečinnost a když jsem se přihlašovala, na obrazovce bylo červeným písmem napsáno, že pak bude server pokračovat v ukládání článku... a ono nic.. všechno to zmizelo.. tak mě to vytočilo, protože jsem to půl hoďky psala a pak další hodinu četla znova a znova a opravovala... že jsem to hned vypla a nasr**á jsem byla ještě v úterý, takže Vám píšu až teď..

A o čem to tehdy bylo? o svatbě, o rekonstrukci bytu, o názoru,... ale asi to tak mělo být a Vy nemáte nic vědět.. asi osud, Máchale..

Tak se mějte pěkně a zase někdy, pokud se mi to podaří a budu mít náladu, tak se snad dočkáte něčeho mnohem, mnohem, mnohem... většího .....

Jsem si vzpomněla, že tady vlastně píšu.. aha ...  mno, stane se, že?

Dneska jsem se musela vrátit k rodičům... je to smutné,ale je to tak... máme rozbombardovaný byt a přes poledne tam byli podlaháři, takže bych tam neměla klid, tak mě můj vyhod... eeehm, jak to říct slušně? Prostě mi doporučil, abych šla spát jinam.
Ale je to dobré, podlaha je hotovááá ,teď už jenom kachličky za linku, vymalovat na bílo, přemístit všechno, co jsme naakumulovali ze čtyř pokojů do dvou, zase zpátky a ... áááááá... všechno taky pěkně naleštit, vytřít a přetřít.. to bude boj... ale budeme to mít nové a "svoje"

Co se svatby týče, tak už jsem si vybrala šatyy... ne, fotky sem nedám, až po.
Kamarádka se vdávala minulý víkend, tak jsem zvědavá. Musím se s ní domluvit na kafe a pochytat rady a následně vychytat drobnosti.
Já vám nevím,ale ještě pořád nějak nejsem nervózní.. ale věřím, že to přijde. To bych jinak ani nebyla já...

A musím se teda přiznat, že i když mám vlastně před svatbou, tak stejně.. tady na hotel jezdí taaaak šikovní cizinci.. mno, nemít chlapa, už bych byla aspoň pětkrát platonicky zamilovaná až po uši. Největší slabost budu mít asi pro španěly... ještěže nemám doma blonďáka, takhle můžu aspoň říkat, že se podobá na mojeho, kterého bych samozřejmě za nic na světě nevyměnila., i když ta jazyková bariéra má občas taky něco do sebe.

Je po půlnoci a i poslední hosté, posléze i obsluha už odchází.. konečně!! si můžu v klidu dát nohy na stůl a užít si pracovní dobu... hmm, ty noční mají někdy taky něco do sebe , ale opravdu jen zřídka a vyjímečně.

Zase se na nespecifikovatelný časový úsek odmlčuju a loučím se s Vámi.
Mějte se pěkně, užívejte sněhu, dokud je a sluníčka, až bude.

Já vím, píšu pozdě... Omlouvám se

Takže, na Silvestra to dopadlo dobře. Sešly se čtyři páry a dva nezadaní chalani. Nikdo se nepoblil, neopil do bezvědomí, všeci se u nás vyspali na více či méně pohodlných místech a ještě ráno se dopíjely nějaké přebytečné láhve sektu, které by přece do příštího Silvestra nevydržely . Pro mě to byl pohodový Silvestr, líbil se mi, i když mám pocit, že některým mohl připadat poněkud nudný. Ale zase jsme se sešli všichni, co se známe, pokecali, zasmáli se... ale každému prostě vyhovuje něco jiného.

Teď o víkendu jsme zase byli na Slovensku lyžovat, pátek večerní, sobota durch a neděle dopoledne. Řeknu Vám, nebýt sobotního večerního koupání v termálech ( a to jsem lyžovala ten den jenom dopoledne!! a pěkně jsem s sebou švihla, odnesly to záda...), tak bych se v neděli nepostavila na nohy...

V neděli dopoledne to zase odneslo koleno, takže teďka nemůžu chodit v sukni. V neděli v jednu jsem se už těšila na odjezd, páč trávit tam ještě jeden den, odnesou mě nohama napřed... do sanitky, samozřejmě.. .

Aaach jo. Zase v práci. Uteklo to nějak moc rychle... i když jsem si k "normálnímu" volnu přibrala ještě dovolenou, stejně to bylo málo. Chtělo to aspoň o týden víc. Tak ještě jednou "ach jo" a jdeme na to. Pěkně se zařadit do pracovního procesu. Na další volno se můžu těšit až někdy před prázdninama.

ACH JO!!!

Jaké jste měli svátky? co jste našli pod stromečkem? chutnal kapr?
Já jsem měla generálku s mým snoubencem. První vánoce společně. 23.12. toho bylo tradičně na přípravu trochu moc, abysme na Štědrý den měli klid a tak to na večer vyvrcholilo. Nějak ten stres ven musel mno. Ale všecko dopadlo dobře a 24.12. byl klidný den, s procházkou a překvapením. Pod stromkem mě čekala hora termoprádla. Dvoje spodky, termotričko, lyžařské ponožky a speciální ponožky pro největší zmrzloně ( stejně mi v nich byla zima ), zateplené gumáky a termočepice.
25.12. proběhla návštěva prarodičů maminky mého nastávajícího kdesi za Rožnovem, bylo dobře a nemusela jsem se klohnit s obědem a navečer nás zase očekávali mí rodiče, abysme si dali to, co zapomněl Ježíšek pod stromkama. 26.12. byl zatěžkávací den právě pro již zmiňované ponožky (a jak už jsem psala, neuspěly). Šli jsme totiž na tradiční Štěpánský hon. Ano, normálně je to pro myslivce a honce, ale na tenhle se prostě berou i manželky a přítelkyně. Od devíti do půl druhé jsme chodili z kopce a do kopce, přes pole a kolem cest, abychom to zakončili pořádným obědem v hospodě a krátkým posezením, jelikož nás večer ještě čekali na Štěpánské zábavě v místě bydliště. Řeknu Vám ale popravdě, kdyby mi nepsala kamarádka, se kterou jsem bydlela půl roku na privátě, když jsem byla ještě studentkou vysoké školy, že tam dojde (jelikož její přítel má stejné místo bydliště), tak bych odešla po první sadě písniček. Protože to se prostě nedalo. Říct, že to hrálo HODNĚ hlasitě, je málo. Ale nějak jsme to prokecaly, a po zmanipulované tombole jsme o půl druhé šlapali domů. 27.12. jsme byli zase pozvaní na volejbal, takže další akční den a já se začala pomalu modlit, aby aspoň v neděli byl klid a já se vyspala. To se mi splnilo. 28.12. ten můj blázínek vstal už v pět ráno a šel na číhanou. A zase je tady místo pro "ach jo". Ale co, když ho to baví. Hlavně že mě tam v těch mínus šesti stupních a nekřesťanských hodinách netahá sebou. K večeru se stavila budoucí švagrová a donesla dalšího Ježíška. (Hmm, jednak si pochutnám na sladkém a taky budu vonět.)
Dneska ráno šel budoucí můj taky kamsi. Já prospala dvě třetiny dopoledne (ale to se musí, před noční), vyžehlila koš prádla, zkoukla všecko zajímavé v televizi a .. Jsem tady. Máte radost? já ne  radši bych byla doma,ale penízky se asi samy nevydělají, že. Doufám jenom, že nahmátnu nějaký pěkný film na netu a rychle mi to uteče. Můj jede ráno kamsi lyžovat, takže se v klidu vyspím. (s ním v bytě to fakt nejde )

Pro dnešek zase stačilo ne? téma bylo vyčerpáno.
Na Silvestra jsme sezvali pár kamarádů (jsou to teda především kamarádi mého přítele, takže žádné vzkazy typu, že zrovna Vy tam zvaní nejste) do našeho bytečku, tak snad se to podaří a nic se nepos**e. To Vám ale určitě ještě sepíšu, o víkendu mám zase směny.
Zatím se teda mějte, zeširoka se smějte a zhluboka dýchejte. Venku je čerstvo.

A všechno nej do NY09

Děkuju moc za "ozvěny".. (ozvy je blbé, takže asi ozvěny.. no, přeberte si to jak chcete ).

I s mým milovaným nastávajícím děkujeme za blahopřání a očekáváme i materiální podporu pro náš rozvíjející se vztah.    . ne, sranda

Skoro jsem ty zprávičky ani nenašla, ale .. "uff"... :)
Takže, neboj Titěrko, řeknu mu, že jestli bude zlobit, vrhne se na něj můj o dvě hlavy menší andílek .
Také děkuji Verči a Romčovi za ohlas.
A ostatním bych ráda vzkázala, že pokud to viděli a nenapsali, že je chápu, závist je mrcha( to si neberte nějak osobně),ale ať se nebojí, že je to taky jednou potká. Apoň to teda všem tady okolo přeju. Zejména teda Jiříkovi. Ani jsem netušila, že v něm mám takovou podporu a že ho to tak sebere. Vždycky mi připadal jako velký silný chlap, kterému nezávazný život vyhovuje, ale ono to asi na každého dřív nebo později spadne, taková ta sladká tíha a touha po rodině a zázemí. Takže nejen jemu, ale všem čitatelům přeju, aby byli šťastní a vyplnily se jim jejich touhy a sny. A to nejen proto, že jsou Vánoce za dveřma.

.. píšu opět a zase.

Nemyslete si, ne že bych úplně zapomněla.. a ne že bych na tenhle blog zase pořád myslela. Někdy, ani v práci, nemám nějak čas a ani "energii" něco sepisovat.. a ne že by nebylo co... To právě že je..

A jáá Vám to teda řeknu. Budu se vdávat. Takže věřte, že v hlavě mám pořád hejno myšlenek, hlavně teda díky tomu, že tomu stále ještě nemůžu uvěřit.
V práci jsem narazila na nějakou brožurku se svatebním kalendářem, jakože co by se mělo dělat v určitém čase před svatbou, tak jsem si to přepsala, kopii dala mamce a teďka šílíme obě, co všechno nestíháme. Aspoň je nějaké vzrůšo. Včera jsme byly ve městě obhlížet šaty a řeknu Vám, tak jak normálně vysloveně a dopísmene NESNÁŠÍM zkoušení oblečení, tak s touhle sortou oděvů, je to naprosto naopak. Je to něco úžasného a navlékala bych se do nich i dvě hodiny v kuse!.. což jsem teda včera i dělala.. ale užila jsem si to a těší mě, že to bylo teprve poprvé a zdaleka ne naposledy.
Nastávající dostal nejdůležitější bojový úkol, a to vybrat místo na líbánky a musím říct, že se do toho pěkně ponořil a nejen tímto odstavcem bych ho chtěla pochválit (samozřejmě to dělám i doma), a sdělit mu, že je prostě úúúúžasnýýýýý (to mu taky říkám pořád:-) ). Denně mi večer na internetu ukazuje další a další odkazy a stovky fotek, za což mu velký dík, ale nechám se překvapit.

A co jinak nového?.. tohle Vám nepřipadá jako dost velká pecka? mě teda jo, a to jsme zasnoubení už víc jak měsíc.

Uff, 1:14, vlastně je zítra.. a ti lidi ze včerejška stále sedí na baru a dopíjí poslední láhev vína, která jim byla otevřena teď již nepřítomnou obsluhou. Snad odejdou brzo. Mám tady nějaké resty v oblasti neshlédnutých dílů různých seriálů.

Zase pro jednou stačilo, ne?
Novinky jste se dozvěděli, co mám v hlavě(svatba) a na co nemám tedy čas (blog), taky. Tak co teď?... jděte spát:-) a nebo si užijte den, podle toho, kdy to čtete.

Mějte se zatím moc moc krásně a užívejte klidu.
Kdyby se mi zase něco "přihodilo" a já sem zase něco kolem měsíce nenapsala, tak Vám už radši teď popřeju krásné a bohaté Vánoce a šťastný Nový rok.

Zdravím Vás všechny po víkendu a jak už název napovídá, víte odkud... Ale není to taková hrůza, jak jsem předpokládala.

Pátek proběhl kupodivu v pohodě a klidu, až na nějaké ty chvilky to bylo fajn posezení. V sobotu.. co jsem dělala v sobotu?Joo, to byl ten oběd že. Byl výýbornýý  svíčková se vydařila
Mno a jelikož přítel střelil v týdnu divočáka, tak jsme ho v neděli "preparovali"... Teda, boural on, já jenom přihlížela a "sádlovala", posléze vše balíčkovala. To je jediná práce, na kterou mám žaludek, co se úlovků týče... Večer a bowling s přáteli se taky vydařil. Po zvážení situace jsem nakonec nepila a řídila. Oslava je oslava a jet samotné taxíkem domů se mi nechtělo. Ale dobré, o půl dvanácté jsem byla v posteli. Sice jsem naspala dvě třetiny svého normálu, ale dneska si to vynahradím

Nějaké velké téma k zamyšlení mě nenapadlo, pročež a jelikož se moje myšlenky ubírají pouze jedním směrem, který se mi ještě nechce zveřejňovat, tak nad ničím jiným snad ani nepřemýšlím. Jedině nad svou vlastní budoucností. Neznáte někdo někoho kdo spolehlivě vykládá karty? Anebo ne, radši se nechám překvapit.

Šíííííííííííííííš. Jeden poblázněný Němec si tady povídá sám se sebou a ten, co si má měnit pokoj, chrápe. Paráda.  To bude dneska den...

Mám za sebou půlku druhé noční. Naštěstí. Bytostně nesnáším ty víkendovky, kdy mám tři. Dneska už to není taková sranda, ale snad to ve zdraví a bez potřeby spánku přežiju.

Mám před sebou volný víkend. Jelikož dělám na směny, krátký-dlouhý týden, tak si ho užívám pouze jednou za 14 dní.
Ráno vstanu kolem oběda, namířím do města. S výplatou na kartě se mi tam bude líbit víc než před týdnem. Scuk s kámoškou a pak fičím domů. Jedeme na večeři do Rožnova. Nečekám nic moc pozitivního, tak se nechám překvapit. Snad mile .

V sobotu hostíme mé rodiče. Přítel uvaří specialitku. Nedivte se, slavil narozky on, tak ať kuchtí. Navíc ho to baví víc než mě, za což jsem neskonale vděčná. Jo, holt osud ví, koho Vám postaví do cesty.( A tohle se mu teda povedlo na jedničku.) Po dobrém jídle trocha práce, budeme stěhovat gauč, u našich, my už máme doma nový pěkně na místě.

A v neděli, volno. Až večer jdeme bowlit, taky oslava narozenin přítele, ale teď jenom tak mezi kamarády. Jsem zvědavá, kdy to vezme konec, páč jediná já z celé té party budu ráno vstávat do práce. Takže budete mít čerstvé zprávy o stavu mého žaludku a vůbec všeho okolo.

Dneska žádné vsuvky, žádné podtržené políčka, jenom pěkně stručně a jasně.
A je mi líto, ale opravdu ne, žádné vložené články mimo mou pracovní dobu .
Přeju Vám klidný víkend plný pozitivních myšlenek a zážitků .