Jééééééé

Jsem si vzpomněla, že tady vlastně píšu.. aha ...  mno, stane se, že?

Dneska jsem se musela vrátit k rodičům... je to smutné,ale je to tak... máme rozbombardovaný byt a přes poledne tam byli podlaháři, takže bych tam neměla klid, tak mě můj vyhod... eeehm, jak to říct slušně? Prostě mi doporučil, abych šla spát jinam.
Ale je to dobré, podlaha je hotovááá ,teď už jenom kachličky za linku, vymalovat na bílo, přemístit všechno, co jsme naakumulovali ze čtyř pokojů do dvou, zase zpátky a ... áááááá... všechno taky pěkně naleštit, vytřít a přetřít.. to bude boj... ale budeme to mít nové a "svoje"

Co se svatby týče, tak už jsem si vybrala šatyy... ne, fotky sem nedám, až po.
Kamarádka se vdávala minulý víkend, tak jsem zvědavá. Musím se s ní domluvit na kafe a pochytat rady a následně vychytat drobnosti.
Já vám nevím,ale ještě pořád nějak nejsem nervózní.. ale věřím, že to přijde. To bych jinak ani nebyla já...

A musím se teda přiznat, že i když mám vlastně před svatbou, tak stejně.. tady na hotel jezdí taaaak šikovní cizinci.. mno, nemít chlapa, už bych byla aspoň pětkrát platonicky zamilovaná až po uši. Největší slabost budu mít asi pro španěly... ještěže nemám doma blonďáka, takhle můžu aspoň říkat, že se podobá na mojeho, kterého bych samozřejmě za nic na světě nevyměnila., i když ta jazyková bariéra má občas taky něco do sebe.

Je po půlnoci a i poslední hosté, posléze i obsluha už odchází.. konečně!! si můžu v klidu dát nohy na stůl a užít si pracovní dobu... hmm, ty noční mají někdy taky něco do sebe , ale opravdu jen zřídka a vyjímečně.

Zase se na nespecifikovatelný časový úsek odmlčuju a loučím se s Vámi.
Mějte se pěkně, užívejte sněhu, dokud je a sluníčka, až bude.