Ani nevím, jak mám začít. Nedávno jsem si uvědomil, že život plyne v cyklech. Proto spoustu lidí říká: "Tahle situace je jako začarovaný kruh," nebo "myslím, že tohle už jsem zažil." A nejsou daleko od pravdy. Bohužel většinou si své "deja vu" sami neuvědomují nebo si myslí, že s tím nedokážou nic udělat. Představte si život jako řetěz. Každý článek je malý úsek života. A když si všimnete, každý článek je v podstatě kruh, elipsa... Je uzavřený. Stále netušíte k čemu vás chci dovést? Než budu konkrétní, zkusím to obecně.

Život nám přinese určitý počet zkoušek. Nějakou kapitolu. A každá skupinka, kapitola, období takových zkoušek je jeden článek toho řetězu. A ten se bude opakovat stále dokola až do doby, než se rozhodneme a dokážeme řešit všechny jeho části. Tím nás život učí. Pokud se vám tedy v určité oblasti nedaří nebo stále padáte do stejného stereotypu, pak jste udělali někde chybu. Ovšem není to tak jednoduché. Neexistují žádné příručky a manuály typu "šťastný život," nebo "kde jsem udělal(a) chybu." Musíte na to přijít sami a taky by jste při tom měli myslet na to, že i ostatní skládají své články. Někomu může být třicet let a může jich mít za sebou méně než dvacetiletý. Je to tím, že stále opakují ty stejné chyby, nedokážou se z nich poučit nebo v nejhorším případě, nenašli v sobě odvahu udělat zásadní změnu a žijí ve stereotypu. Mají strach udělat něco pro sebe a kvalitu svého života. Žít, je jako šplhat po žebříku se zavázanýma očima. Nikdo vás nepovede a musíte v sobě najít odvahu šlápnout do neznáma na další stupínek, i když se může zlomit a vy spadnout. Ale pokud budete mít strach, budete si říkat, že to nedokážete nebo, že jste na tom či onom závislí, pak se zastavíte a nikdy nedosáhnete vrcholu. A tím je spokojenost se sebou samým, tím co dělám pro sebe i druhé a spokojenost se svým životem.

Teď trochu konkrétněji. Pokaždé když budete znovu a znovu opakovat ten kruh ve kterém se právě pohybujete, pokaždé to bude stejné, ale v některých věcech úplně jiné. I když píšete stále dokola ten stejný test, bude se výsledek malinko lišit od minula. Uděláte chybu tady, neuděláte chybu tamhle. Mám pocit, že se začínají opakovat události ze srpna 2008. Někteří lidé v práci se opět začínají chovat arogantně a bezohledně a já se s nimi snažím vypořádávat po svém. Příteli od mé mamky alkohol spálil dalších pár miliónů mozkových buněk a já cítím, že se opět schyluje mezi námi k další agresivní potyčce. Ale na druhou stranu opět se na svět usmívám a mám v sobě od minula ještě víc pozitivní energie. Mám jí tolik, že mám nesmírnou chuť vás všechny tou energií "nakazit" a dělit se s vámi o radost, kterou život přináší. A čím větší radost a lásku dávám, tím více ji mám. Minule jsem se neodhodlal začít autoškolu, jen jsem stále mluvil, ale činy žádné. A teď? Za pár týdnů budu mít konečně řidičák. Podařilo se mi přestat kouřit. A to je v mých očích za hodně bodů, protože jsem nikdy nevěřil, že to dokážu. Sice musím přiznat, že za poslední dva týdny jsem měl slabou chvilku kdy jsem si jednu či dvě zapálil, ale držím se.

Bohužel jsou i horší věci, které jsem věděl, že se obrátí k původnímu. Někteří lidé se nepoučili. Opět pijí i když slíbili, že nebudou a čas strávený s kamarády v hospodě je pro ně plnohodnotnější než, aby ho trávili se svou přítelkyní. Opět jí nechávají samotnou. Už asi zapoměli jak to dopadlo minule. Takoví lidé zřejmě potřebují, aby za ně rozhodnutí udělali ti, kteří je milují a věřili jim. Snad tito lidé v sobě najdou odvahu a tato rozhodnutí udělají. Protože pokud je neudělají pohybují se v kruzích oni sami. Jsou lidé, a oni vědí kteří, a tito lidé si zaslouží více. Mnohem více, než být omezováni a poutáni lidmi, kteří tak snadno zapomínají, kteří když ztatili tak brečeli a prosili a teď se vrátili do původních kolejí a neváží si. Jsou lidé, a oni vědí kteří, a  tito lidé si zaslouží více. Mnohem více, protože mají neuvěřitelný potenciál a talent, který by měl být rozvíjen. Je nespravedlivé a sobecké, aby krásné věci jako tanec, zpěv a psaní byly omezovány alkoholem a bezduchým sledováním televize. Nejsmutnější na tom je, že toto chování bezohledně vystupuje pod maskou lásky a světlé budoucnosti. Brzdí to rozvoj osobnosti, osobní svobodu a individualitu na kterou má každý z vás své přirozené právo. Měl jsem pravdu před čtyřmi měsíci a vím, že mám pravdu i teď. A pokud se nic nezmění bude to jen horší. Proto vás prosím, bojujte za své životy a nenechte ze sebe dělat otroky. Žít, ne přežívat - to je vaše právo s kterým jste se narodili.

Pomalu se chýlíme ke konci a vy možná nebudete souhlasit se vším co jsem zde napsal, možná budete dokonce oponovat. A to je dobře. Život každého z nás je originál a každý ho vidíme jinak. Ukázal jsem vám můj pohled. Budu šťastný za každý váš názor. Proto neváhejte a pište jak to vidíte práve vy. Jak už jsem napsal na začátku: "Osud míchá kartami, ale hrajeme my." A život je stejně jako poker, hra, ve které, s trochou důvtipu, je každá karetní kombinace tou vítěznou. Proto nezoufejte, že jste dostali zlé karty. Žijte své životy jak nejlépe to půjde a ať každý článek je jako ze zlata. Přeji vám pouze to nejlepší. Mám vás rád...