Horké klubko vzpomínek kutálíš před sebou. Nemůžeš ho vzít do rukou!Pálí! „Au“, vyjekneš při pokusu chytit ho. Bezstarostně se dál kutálíkus před Tebou. Nemůžeš ho dostihnout. Cožpak samo nechce? Pálí, vře asamou nostalgií v sobě řve! Vzpomínky propleteně do sebe si zpívají,melodie známé, nostalgické a přitom tak příjemné. Chceš klubkodostihnout a podívat se jím na skrz. Nemůžeš jej dohnat, nemůžešdýchat, sotva lapáš po dechu. Ruce si začínají dělat co chtějí,neposlouchají Tě! Nohy utíkají, avšak neví kam a proč. Klubko se dálevesele kutálí a tvá touha doběhnout jej pořád roste.
Najednou zpomaluješ, nohy máš těžké, ruce mávají ze strany na stranu aty je nechápeš. Tělo zůstane stát, neposlouchá tvé povely k běhu. Jepřibito k zemi! Projede jím ostrá, rychlá bolest. Jen zasyčíš.Ssssss….! „Au“, zas to bolestné pálivé au! Klubko se kutálí dál a Tvétělo se od hlavy k patám pomalu rozpadá, mizí – jako by Tě někdogumoval z kresleného komixu. Nevnímáš, Tvé srdce ze zastaví, nevíš nic,jen to, že se klubko dál kutálí a ty jej už nedostihneš.
napsal/a: ZAPOMELAJSEM 15:11 Link
