Kdo mě schová v náruči své,
ve stínu lamp v noci mdlé.
Kdo mi pomáhá vytvářet slzy,
utopí moře - pozdě je brzy!
Kdo našeptává, když ticho mlčí,
po stěnách dešťů naděje prší.
Zrnko naděje slyší vlků vití,
do očí padá, bojí se lidí!
Moje přání,
Tvoje přání,
spletu s nití,
už nás nikdo nechytí!
Na tvých rtech stále žije nostalgie,
já už vím…
napsal/a: ZAPOMELAJSEM 14:49 Link