Smutná tvář zahalená v radosti, svítí na ni zlaté slunce, prohřívá ji,aby chlad, který jí tíží odešel a radost pohltila ji celou. Sluncestále svítí, z tváře opadává strach, smutek, vztek formou kůže, jakobyměnila kůži. Padají čím dál větší kusy, rty pomaličku opouští smutnývýraz a začínají ožívat, začínají se smát. Kůže, oči, rty, vlasydostali barvy. Šeď opadla s tím vším co ji trápilo. Nyní zde stojídívka, narovnaná a připravena řešit vše co je potřebné a užívat sikaždou minutu svého života. Opět oživena barvami, které ji několik letchyběly a ničila ji šeď. Usmívá se na celý svět, tvář nastaví slunci av duchu děkuje, děkuje celému světu, nikoliv lidem! Ale světu! Rozpažíruce, dlaně natočí směrem k modrému nebi bez jediného mráčku. Slunce jicelou pohltilo. Nastala nová etapa, nový smysl, nový úkol, nová dívka.Zařve!

napsal/a: ZAPOMELAJSEM 15:03 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář