Stín

24.Květen 2008 | Povídky

Chodí stále za Tebou, je ti věrný, opustí Tě jen, když musí. Ty všakděláš jakoby neexistoval. Prostě není. Je pro Tebe samozřejmost,necítíš k němu nic. Je němý, nemůže říct „Já jsem tady, všímej si mě!“,je slepý, nemůže vidět tvou tupost. Ale cítí, cítí bolest, tam kdesi vhrudníku. Cosi mu tam bilo než přišel jiný stín a vyrval mu to. Zůstalatam šedá šeď, díra do nekonečna, která se nikdy nezahojí a bude vždybolet. Jako tvá ostrá slova věnovaná jiným, jako tvé ego směrující donebes a ničící všechny kolem. Jako tvá arogance, která již směšná propár lidí býti může. Jsi směšný! Proč ho nevmínáš?? Je to součást Tebe!

Až jednou nebude, Ty si toho taky nevšimneš, ale zjistíš, že Ty už takynejsi. Zbude po něm bolest a nepochopení, ale milé a co zbude po Tobě?To samé, ale nahořklé egoismem a lží. Nejsi vyrovnaný, máš spoustuproblémů, ale proč je nevidíš? Protože nechceš, nevnímáš svůj stín! Aleon tu bude vždycky pro Tebe…

napsal/a: ZAPOMELAJSEM 15:12 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář