Bod zlomu

23.Listopad 2009

Rozhodl jsem se, že blogovat budu už jen minimálně, ale přesto to tu ožije, protože rozepisuji příběh na pokračování, tak snad se vám bude líbít. První kapitola má název Bod zlomu.


Frank se narodil a žil v jednom malém městě ve státě Arkansas,zvaném Salbion, kde bydlel se svými rodiči v malém bytě na předměstí až na to, že rodiče, a tudíž i Frank, žili od výplaty k výplatě měl celkem spokojené dětství. . . Až do dne jeho 17-náctých narozenin, vten den se mu totiž celý život obrátil naruby.

Zrovna připravoval oslavu. Rodiče si kvůli této narozeninové párty vzali v práci volno a Frank sháněl všechny lidi, které znal, aby přišlina tu nejlepší narozeninovou párty v životě. Pozvánky rozdal všem svým kamarádům a začal se svou matkou připravovat dort. "Arthure!, Franku!"volala Janet na svého syna a manžela "Jeden z vás musí zajet do města pro korpus na dort a taky pro šlehačku! Doma už nic není!" Frank se nabídl že do města zajede, když dostal ke svým narozeninám to nové auto. Nasedl za svůj Buick, který sice nebyl úplně nový a bylo to na něm docela i znát ale to Frankovi vůbec nevadilo. Konečně má vlastní auto a nemusí se pořád doprošovat otce jestli by si mohl jeho auto nachvilku vypůjčit. Předtím než nastartoval, tak si usmyslel že zavolá své přítelkyni, která s ním v den jeho narozenin slavila a dvouleté výročí jejich vztahu. "Kat? Ahoj lásko, jedu do města pro nákup.Nechceš jet se mnou?" mluvil Frank lehce tajnůstkářsky do telefonu"Ahoj zlato, proč ne, Ráda. Tobě otec půjčil auto? Já myslela že s ním odjel do práce. " odtušila Kat. "Dá se říci, že ano" řekl Frank a rychle se rozloučil, s tím že za 5 minut bude čekat před jejím domem.Nechtěl překvapení zkazit už po telefonu a tak se rychle rozjel za Kat.Ta už nervózně postávala před vchodovými dveřmi svého domu a čekala,kdy uvidí Chrysler frankova otce, když v tom přistavil Frank své auto těsně před ní a řekl "Lásko, tak naskoč. Musíme jet. " Krátce se políbili a Kat to nedalo a řekla "Čí je to auto?" "Moje." Odpověděl Frank jakoby nic ale v očích měl zlaté jiskřičky radosti, že to Kat hned postřehla a řekla "Ty jsi dostal od vašich k narozeninám auto? Toje úžasný, fakt skvělý, perfektní!" "No, sice není úplně nové ale mám z něj obrovskou radost, dnešek je asi nejšťastnější den mého života.Narozeniny, Tebe po svém boku a dneska rovné dva roky, rodiče, kteří si kvůli mé oslavě vzali volno v práci aby mi se vším pomohli a tenhle auťák. Miluji Tě ". Odpověděl Frank a na posledních dvou slovech zcelého prosolvu si dal obzvlášť záležet. "Já Tebe taky" odpověděla Kata hlas se jí trochu třásl, jak to bylo vše krásné. Dojeli do městského nákupního centra a nakoupili vše potřebné  a Kat mu řekla "Zlato, jeď beze mne, musím si tu ještě něco obstarat." Frankovi bylo jasné, že muKat bude kupovat nějaký dárek a tak se rozloučil, hodil nákup na zadní sedačku a odjel. Konečně si pustím naplno rádio a užiju si jízdu svým autem sám, naplno! pomyslel si Frank a protože neměl nijak naspěch, takto vzal dálničním oblukem, kde by navázal na město asi 3 kilometry odsvého domu ale přece jenom prohnat se poprvé beze strachu po dálnici,to za to zdržení stálo. Vjel tedy na dálnici, pustil si naplno hudbu,zpíval si a cítil se opravdu šťastně. Asi v polovině cesty auto škytlo a zhaslo. "No nazdar, do háje. Tohle mi scházelo" Zanadával. Auto z posledních sil dojelo k odpočívadlu a  tam definitivně zastavilo. Frank se ho snažil jěště jednou přivést zpět k chodu ale nešlo to. Co teď?Pomyslel si. Na odtahovku nemám čas a už vůbec ne peníze a po dálnici to auto těžko potlačím. Poprvé zalitoval že jel oklikou. "Kdybys jel normálně, mohl jsi být doma ale ty ne, idiote!" Nadával si a v tom u něj zastavil naprosto stejný Buick jako má Frank. "Nepotřebuješ pomoct,mládenče?" zeptal se ten muž. Frankovi se na něm už od prvního pohleduněco nezdálo, jakoby ten chlápek měl cosi za lubem. "Ne děkuji, tonějak zvládnu." řekl a čekal že muže tímto odbyde, tak jako by odbyl půlku ameriky. "Vidím, že máš problém a chci Ti pomoct, tak se na to podíváme. Nemusíš se bát, nic na Tebe nechystám." řekl a Franka hned v ten moment napadlo proč to řekl? Teď jsem na to myslel. Tady něco nehraje. Ale přesto muže nechal aby se mu podíval pod kapotu. Chvilk use šťáral v motoru a dobrácky řekl "Odešla Ti svíčka synku.. Počkej tady já mám zrovna jednu náhradní, tak to tam nasadíme ať můžeš v klidu odjet. Dáš si?" Nabídl Frankovi Marlboro a sám si zapálil. "No...Když nabízíte. Děkuji, ale mám jeden problém pane. Nemám penize abych vám zaplatil." řekl trochu smutně Frank "Tak za prvé." říkal, zatímco montoval svíčku. "Neříkej mi pane. Jsem Jimmy." řekl a podal Frankovi ruku. "A za druhý. Svíčka stojí pár babek a věřím, že ty bys pro mě udělal to samý. Pamatuj hochu Buicky si pomáhaj. Pomáhaj si Fordi, Chrysleři, GMC a Buicky taky".  řekl a pomalu nastupoval do auta. "Díky moc Jimmy,jste pašák!" zavolal na rozloučenou Frank a sám nastoupil aby mohl odjet domů. Zastavil před vchodem a stále mu hlavou běželo setkání s Jimmym. Vyběhl po schodech nahoru a u dveří ho zarazilo že jsou pootevřené ale řekl si že asi ve spěchu zapoměl zavřít. Vešel dopředsíně a zdravil "Čaute rodino, omlouvám se za to zdržení ale po cestě mi nějak chcíplo auto. To až vám povyprávím..." řekl se smíchem a vešel do obýváku. Tam ale uviděl ten nejhorší obrázek ve svém životě.Jeho otec a matka seděli ve svém křesle a dívali se na hrající televizi.Prázdnýma očima bez lesku a co hůř oběma chyběl ohryzek.Frank se nezmohl ani na výkřik. Byli mrtvi.

napsal/a: ZaPaLoWaC 14:18 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

ZaPaLoWaC 23.11.2009 20:01:44

to bude mit i nejake pokracovani vis :-D


L3dniL0ves 23.11.2009 19:57:58

však co to je za horor?