Výzva

24.Listopad 2009

Už svítalo, když se Jimmy i Frank dívali jeden na druhého a v naprostém mlčení si přehrávali sled posledních událostí. Pro Franka to bylo něco neskutečného, ve svět nadpřirozena nikdy nevěřil a teď zjistil, že se stal jeho součástí, aniž by to kdy chtěl. Hlavou už mu neběžely obrazy jeho rodičů ale věci, které už se nedaly změnit, třeba to, že se stal jakýmsi mágem a taky to, že mu to rodiče nikdy neřekli. "Věděli to o mě?" zeptal se Jimmyho po delší odmlce. "Co?" odpověděl Jimmy a trhl sebou jakoby byl v nějakém tranzu. "Jestli o mě rodiče věděli že mám nějakou schopnost." zeptal se znovu Frank. "Jo, vědeli." opáčil Jimmy s ledovým klidem. "Tak proč mi to sakra nikdy neřekli?!?" vybuchl Frank. Dostal se do něj neuvěřitelný příval vzteku. "Proč mi to celý život tajili?!? A jak to asi teďka vysvětlím Kat, kamarádům, babičce?? Mám přijít a říct držte se ode mě dál jsem čaroděj nebo co?!? " dokřičel. Jimmyho tahle reakce nijak nezaskočila, ba naopak pousmál se a se stejně klidným hlasem řekl "Nechtěli ti ničit dětství a je to stálo taky moc úsilí to před tebou tajit. Myslím že už by jsme měli vyrazit. Ty k babičce a já domů, koneckonců nevidíme se naposledy. Máme za sebou těžký den. ".Zvedli se od stolu, zaplatili a odešli z hostince. "Chceš odvézt?" zeptal se Jimmy "Proč ne." opáčil Frank a nasedl do vozu. Když přijeli k domu Frankovy babičky, tak Frank vystoupil a řekl Jimmymu "Omlouvám se." "Nemusíš, čekal jsem podobnou reakci a na tvém místě bych se zachoval stejně. Jednou pochopíš, proč Ti to rodiče neřekli." řekl Jimmy opět tím kamarádským hlasem, který i přes poslední zážitky Franka alespoň trochu povzbudil. Jimmy odjel a krátce na Franka mávnul. Frank vstoupil do dveří, babička už spí, pomyslel si a zamířil do pokoje, ve kterém běžně přespával a hlavou se mu začaly honit myšlenky na dnešní setkání s Jimmym, bylo toho tolik na co se ho chtěl zeptat a nezeptal se. Ve vzpomínkách zabrousil i ke Kat, která už taky určitě spí. Byl tak vyčerpaný, že usnul. Odpoledne, když se Frank probudil a rozlepil oči, tak zjistil, že u jeho postele sedí babička a evidentně čeká, kdy se vzbudí. "Franku, zlatíčko co si dáš k jídlu?" otázala se ho starostlivě. "Nemám hlad" zabručel ji Frank odpověď "Musíš přece něco sníst, počkej mám tady lívance" oponovala mu babička a zvedla se. Když se oba najedli, tak i Frank došel k závěru, že s plným žaludkem myšlení funguje lépe. Potřeboval se setkat s Jimmym, netušil ale jak. Vždycky mu to přišlo jako nějaká náhoda, když se setkali a teď když by s ním opravdu potřeboval mluvit, tak neví jak na to. "Musím jít" oznámil suše své babičce. "Kam?" "Za Kat" odpověděl Frank hbitě. Nerad lhal ale nemohl babičce říct, co má v úmyslu. Vyšel ven a toužebně si přál potkat Jimmyho. Rozhlížel se všude okolo ale viděl jenom lidi, kteří buď venčili psy v blízkém parku, nebo prostě šli okolo. Uspěchaní starostmi všedního dne. Nikdo z nich nevěděl co Frank prožívá a nikoho to ani nezajímalo. Frank se tomu ani nedivil, už jenom proto, že ještě před dvěmi dny se díval na svět úplně stejně. Najednou ho napadlo, že by mohl zajít do toho hostince, kde včera s Jimmym seděl. Rozběhl se a rozrazil dveře putyky. Barman seděl na židli a sledoval zápas amerického fotbalu. "Hledáš něco? Nechci bejt hnusnej ale na tenhle zápas mám vsazeno a rád bych na něj dokoukal bez přerušování." řekl barman a ohlédl se. "Potřebuju vědět, kde najdu Jimmyho." vyhrkl Frank "Na co?" nechápavě odpověděl. "Musím s ním mluvit! Nutně!" vyhrkl Frank "no dobře, dobře... Bydlí ve Wilsonově ulici, kousek odtud. Je to krátká ulice asi se šesti vchody, měl bys to hned najít." řekl barman "Díky, fakt díky moc!" zakřičel Frank a na odchodu se otočil "Jo, prosím vás ještě jedna věc..Jak se jmenuje příjmením?" "Fields a teď už upaluj, za chvilku bude přestávka a já chci vidět co nejvíc z toho zápasu!" zabručel barman. "Jo, už letím...Díky moc a naschle!" rozloučil se Frank. Běžel ulicí a přitom si vybavoval, kde může najít onu Wilsonovu ulici, když v tom spatřil ceduli, nesoucí její jméno. Skutečně to byla taková boční ulička, která byla velmi krátká a po krátkém hledání Frank našel zvonek s nápisem Fields. Chtěl zazvonit ale všiml si, že vchodové dveře jsou otevřené, tak vyrazil nahoru a asi u třetích dveří se zastavil. Byly oprýskané a neměly na sobě jmenovku. Frank intuitivně věděl, že tady musí Jimmy bydlet. Zaklepal a skutečně mu otevřel Jimmy. "Ahoj Franku. Vím proč jsi tady, pojď dál." vyzval chlapce mezi dveřmi. Usadili se v obýváku a Jimmy donesl pití. "Díky" řekl Frank a v duchu si připravoval otázky pro Jimma. "Víte, včera jsem se nezeptal na pár věcí, které bych rád věděl" začal "Tak povídej" řekl Jimmy "No..Co jsou vlkodlaci a upíří, tak nějak vím ale nemám ponětí co nebo kdo jsou ti nemrtví." vyhrkl ze sebe Frank až se sám divil, že to řekl tak rychle. "Dívej, nevím jak to říct abys to správně pochopil.."začal Jimmy zeširoka "Nemrtví jsou lidi, kteří vyměnili svou duši za nesmrtelnost, to znamená, že když zaprodali svou duši, tak jejich tělesná schránka nemůže zestárnout nebo zemřít. Ale tímhle ztráceji nejzákladnější hodnoty jako je láska a přátelství. Neznají strach a ani bolest a to jim dává sílu. Jenomže, když se jednou zřekneš své duše, tak už není cesty zpět." povídal Jimmy zatímco si zapaloval cigaretu. Frank vykulil oči překvapením "Proč by to někdo dělal?" zeptal se. "Kvůli nesmrtelnosti a síle" odpověděl suše Jimmy. "Aha... a ještě by mě zajímaly dvě. věci." řekl napjatě Frank "Ano?" pobídl ho Jimmy "Vím, že je to taková, řekněme zbytečnost ale rád bych věděl jak se ten jejich vůdce jmenuje" řekl Frank a také si zapálil. To Jimmyho překvapilo."Vůdce hordy temnot si říká Sirops ale jeho jméno nevím a nikdy nikdo neviděl jeho obličej. Říká se, že ani jeho nejbližší stoupenci neví, jak přesně vypadá, protože má na sobě masku, která prý opadne až s jeho smrtí." pověděl Jimmy "A ta druhá věc, která Tě zajímá?" dodal "Jestli můžu být členem Bratrstva Svobody, protože jestli je to tak jak říkáte a ten Sirops stojí za smrtí mých rodičů, tak se chci pomstít a osobně mu zakroutit krkem." řekl Frank nebojácně. Jimmy se pousmál "Jsem rád, že ses zeptal sám, protože jsem ti to chtěl sám nějak obloukem nabídnout ale nevěděl jsem jestli jsi na to připraven, víš to vůbec ty sám? Musíš obětovat naprosto všechno a není zaručený výsledek a pokud vkročíš, už taky není cesty zpátky. Radši si to ještě pořádně rozmysli" varoval Jimmy Franka ale ten měl jasno "Přemýšlel jsem o tom celou noc, chci vstoupit!" "Dobře, v tom případě můžeme hned vyrazit, jenom by mě zajímalo, jak to celé bereš?" zeptal se Jimmy s lehkou dávkou zvědavosti. Frank mu bez okolků odpověděl "Výzva, tohle je pro mě výzva." napsal/a: ZaPaLoWaC 18:51 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

lednica:D 25.11.2009 07:16:13

zatial dobree:D