Nedávnojsem potkala holku v gothic oblečení a dala jsem se s ní do řeči.Dozvěděla jsem se, že ona vlastně ani neví, co je to gothic, ale nosíto, protože je to dneska cool. Jeden rok vypadala jako punkerka,protože punk vládnul světem, druhý rok byla drsný hiphoper, protože sena scénu dostal Eminem a za pár let z ní je gothika, protožeEvanescence je prostě IN. Šamponi jsou lidé bez vlastního mozečku,kteří si myslí, že otáčejí světem. To, co netuší, že ten svět otáčíjimi. Když kolem komunity šamponů projde člověk s vlastním lifestyle,je označen jako hippies, nebo je v nejlepším případě středem pozornostipro všechny okolo. A taky terčem narážek. V dnešní době, která jezahalena Šampony se normálně myslící člověk těžko prosadí. Šamponů ašamponek přibývá a je jen otázkou času, kdy ovládnou celý náš svět.

Pro ty, kteří by se chtěli státi dobrým Šamponem, nebo alespoň nahlédnout do jejich světa, nabízím pár časopisů: Pro šamponky: Top dívka, Dívka, Bravo Girl; Pro šampony: Men’s Health, Esquire, Reload., kdemáte úžasně popsáno, které hardříky právě letí, jak bezpečně zahnoutpartnerovi, aby si toho nevšiml, návody, jak si partnera omotat kolemprstu, a samozřejmě rubriky typu: Láska, sex a trápení, kde se můžeteptát, proč se při milování nemůžete uvolnit. To, a více šampoňáckýchkeců najdete právě v těchto časopisech…

Typickým příkladem Šamponek jsou “popové” hvězdičky, jako třebaBritney Spears a Christina Aguilera. Tyhle holky žijou jen svou image,kterou každým dnem mění. Jednou jsou z nich nevinné princezny, podruhéskejťačky, potřetí rockerky, po čtvrké punkerky a když už je tohlevšechno uncool, jejich styl připomíná 30. léta. A proč? Protože 30.léta jsou dneska přece IN!

Na pohodu a svěží

TZV. třídní šašci. Skupina, zprvu nejvícenenáviděná profesory a v nejzoufalejších chvílích nakonec z principumilována. Většina těchto studentů jsou vtipní už jen tím, jak vypadají,i když nic neříkají. Nemají zábrany a jsou schopni všeho. Působídivoce, prudce, ale i drze a lehkomyslně. Buď jsou to studenti snesmírně dobrým prospěchem, kterým jde učení samo, aniž by se o tonějak přičinili, anebo to jsou klasičtí flákači, kterým je průměr,stejně jako Narkoleptikům, jedno. Bývají z nich hurá-optimisti, kteříjsou vždycky těžce v pohodě a milují celý svět. Školní život zpestřujísvými vylomeninami, kterými profesorům pijí krev a spolužákům vybarvujístereotypní den. Byť zasedají do nenápadných zadních lavic, jsoujediní, koho jde ve třídě slyšet nejvíc. Tento typ studentů bývá častozvolen předsedou třídy, a s tímto statusem se nebojí hájit svá (obvyklevymyšlená) práva nahlas, před všemi a velice upřímně. V těchextrémnějších případech se můžete také setkat s tykáním učitelům,vulgárních projevů a chování „zbaštění všechny moudrosti světa“. Kdyžspatříte po třídě letěti mokrou houbu, či křídu, bude vám jasné, odkudpochází zdroj. Uvidíte-li nástěnky nakřivo, papíry počmáranéfantazírujícími obrázky, budete vědět, kdo je namaloval. Vejdete-li dotřídy a první dojem, který na vás dýchne bude pocit pavilónu opic,budete vědět, že jste ve třídě, kde jsou studenti „Na pohodu a svěží“nejvíc rozmnoženi. Jste-li učitel, máte mou upřímnou soustrast…