Na pohodu a svěží

TZV. třídní šašci. Skupina, zprvu nejvícenenáviděná profesory a v nejzoufalejších chvílích nakonec z principumilována. Většina těchto studentů jsou vtipní už jen tím, jak vypadají,i když nic neříkají. Nemají zábrany a jsou schopni všeho. Působídivoce, prudce, ale i drze a lehkomyslně. Buď jsou to studenti snesmírně dobrým prospěchem, kterým jde učení samo, aniž by se o tonějak přičinili, anebo to jsou klasičtí flákači, kterým je průměr,stejně jako Narkoleptikům, jedno. Bývají z nich hurá-optimisti, kteříjsou vždycky těžce v pohodě a milují celý svět. Školní život zpestřujísvými vylomeninami, kterými profesorům pijí krev a spolužákům vybarvujístereotypní den. Byť zasedají do nenápadných zadních lavic, jsoujediní, koho jde ve třídě slyšet nejvíc. Tento typ studentů bývá častozvolen předsedou třídy, a s tímto statusem se nebojí hájit svá (obvyklevymyšlená) práva nahlas, před všemi a velice upřímně. V těchextrémnějších případech se můžete také setkat s tykáním učitelům,vulgárních projevů a chování „zbaštění všechny moudrosti světa“. Kdyžspatříte po třídě letěti mokrou houbu, či křídu, bude vám jasné, odkudpochází zdroj. Uvidíte-li nástěnky nakřivo, papíry počmáranéfantazírujícími obrázky, budete vědět, kdo je namaloval. Vejdete-li dotřídy a první dojem, který na vás dýchne bude pocit pavilónu opic,budete vědět, že jste ve třídě, kde jsou studenti „Na pohodu a svěží“nejvíc rozmnoženi. Jste-li učitel, máte mou upřímnou soustrast…