V meditaci jsem se zkoušela naladit na to, jak by mohl vypadat přirozený porod...
Jako bych se ptala holčičky ze Ščetininovy školy: " Co bys mi řekla k porodu?" Ona odpověděla absolutně rozhodně a jasně: " Já chci porodit venku na zahrádce, tady na travičce."
Stále jsem měla v mysli otázku, jak ale vypadá takový přirozený porod a co se při něm děje. V meditaci jsem zažila asi toto:
V podstatě nejvíce záleží na tom, aby se rodička cítila v bezpečí , tedy příjemně hezky. Je také důležité, aby do porodu nikdo nezasahoval a rodička se řídila svými pocity a chovala se tak, aby jí bylo dobře...chodila, seděla, ležela, křičela, zpívala, jak se jí zrovna zachce. Takže i v porodnici lze dosáhnout přirozeného porodu, tedy rodička dostane nebo si prosadí svobodu a vše dobře dopadne a odnese si domů hezký zážitek .
A co rodit doma? O svobodě ani nemusíme mluvit. Ale ještě má tento porod plus v prostředí, o které se budoucí maminka každý den starala a do kterého tedy každý den vkládala svou energii, a je tedy "vyladěno" přesně pro ni.
A když se podaří ženě rodit v přírodě? Dostanou oba (ona i děťátko) nemalou odměnu. Ve chvíli, když se rodí miminko, vše kolem ztichne a pozoruje, jak přichází na Zem Bůh-Člověk...tolik je světla kolem malého tvorečka. Vše kolem touží po přítomnosti tohoto světla. Ve chvíli, kdy děťátko uléhá do travičky, je pro něj připravena náruč blaženosti. Ó té radosti a nadšení žít! V tuto chvíli je člověk navždy spojen s tímto místem silou zážitku...lásky a blaženosti. A příroda zažila přítomnost čisté bytosti a bude se radovat z tepla jeho očí a světla jeho srdce.
Všechny přítomné bytosti se budou snažit rodící mamince pomoci a opravdu budou pomáhat. [Já jsem zažila jednou v lese léčení víl...vždycky jsem si myslela, že se cítím po procházce z lesa dobře proto, že jsem se zklidnila a automaticky se mi doplnila energie. Ale tehdy jsem pochopila, že mohou pomáhat uzdravit a zregenerovat člověka v přírodě i bytosti lidskému oku neviditelné..v pohádkách mají jména..víly, andělé, skřítci, elementálové. Šlo o to, že když jsem ležela v lese obklopily mě některé z těchto bytostí a dle svých živlových vlastností mi vyrovnávaly auru a kdo ví co ještě ....byla jsem úplně přibitá k zemi, ale bylo to spíš příjemné než nepříjemné.]
Ale zpět k porodu. Na tomto místě je dobré žít alespoň 1 měsíc. Bylinky-kytičky, co bude maminka na tomto místě jíst, pomůžou zesílit jí i děťátku. Světlo z kytiček přejde do mlíčka a bude blahodárně působit. Zároveň vyčistí trávicí trakt maminky a mimi se nebude tolik trápit s prdíkama. Při porodu v přírodě je dobré, aby rodička byla sama. Jestli maminka cítí, že partnera tam potřebuje, tak je samozřejmě dobré, aby tam byl. Pokud bude tatínek přítomen, je důležité, aby v sobě udržel čisté myšlenky...bez strachu, posuzování..atd. Jinak může narušit náruč blaženosti.
Dítě, které zde bude vyrůstat, bude silnější-bude mít větší sílu tvořit, než dítě narozené v porodnici a žijící doma. Protože děťátko, co vyrůstá doma, je jako květina pěstovaná doma...nemá dostatek sluníčka-světla-síly. Tyto květiny jsou náchylnější k nemocem... A dítě narozené mezi kytičkami nebude ničit přírodu, protože má v sobě zážitek blaženosti v ní. Právě při "studených, sterilních" porodech v nemocnicích často dochází k opačnému zážitku, kdy dítě, hned jak se narodí, vezmou cizí, chladné ruce, plné svých starostí a jdou dítě mýt, vážit a měřit daleko od maminky, daleko od tepla a bezpečí známého těla. Když v těch chvílích nikdo nerozptýlí úzkost miminka z chladného světa, zůstane v něm v podobě nedůvěry v život, k přírodě, Matce Zemi, že se o něj nedokáže postarat,narušuje se spojení s ní...prochází blok do první čakry a dítě pak klidně v pozdějším věku odhodí pytlík od bonbonů v lese, v parku...nevnímá, že tím porušuje harmonii toho místa a dává vznik hromadění negativní čchi, tedy odchází síla z toho prostoru pryč. Ale takové scénáře jsou myslím již méně časté, maminky si už nechávají aspoň prvních 5 minut děťátko u sebe, už zkouší, zda-li bude chtít pít z prsu...atd , ale to jsem trochu odbočila.
Pokud porod proběhl doma (třeba kvůli zimě), je možné takový vztah s přírodou později vybudovat. - Už jako miminko, ho donést ukázat přírodě, pozdravit sluníčko a pak s ním často chodit ke stromům a povídat si s nimi.. nebo na zahrádku. Tady bych chtěla zdůraznit myšlenku Anastázie, že je důležité obklopovat děťátko přírodními věcmi a to nejen pro upevnění vztahu s přírodou, ale i pro jeho duševní rozvoj. Zamýšlela jsem se proč používat přírodní živé věci, vždyť mimi se zajímá i o umělé řehtačky. Co to znamená "živé, život". Běžně tato slova užíváme, ale co se za nimi skrývá? Kdybychom si řekli, že žije to, co se v průběhu času mění, není to úplně pravda, protože když spadne list ze stromu, začne se měnit. A zde to není projev života, ale smrti. Tady se nabízí definovat život opačným významem smrti - zde působí destruktivní, rozkladné síly. Dovolila bych si tedy život definovat jako tvořivé síly, které dávají možnost vzniknout něčemu novému, co se může růst a vyvíjet se. Takže když je něco živé, tyto síly v sobě má a k tomu ještě informaci, jak růst... Citliví lidé to vnímají jako světlo ( i my někdy informaci přirovnáváme ke světlu). Toto světlo v sobě všechno v přírodě má, i člověk (vše stvořené Bohem). Ale to, co stvořil člověk toto světlo v sobě nemá....Třebaže vycházel z přírodních surovin, pozměnil původní struktury. Když si vezmeme třeba umělohmotný korálek.. je krásně barevný a lesklý, ale pod povrchem je prázdno, tma, oproti třeba kaštanu, ve kterém se skrývá informace o celém stromě, ba něco víc ...o přírodních zákonitostech a možná ještě něco víc. Děťátko po narození používá pro komunikaci s okolím i tzv. šestý smysl..( nebo chcete-li třetí oko). Ono vnímá toto světlo a umí v něm číst. Vědci již zjistili, že centrum mimosmylového vnímání v mozku je epifýza-šišinka, není to tedy nic nereálného.) Toto světlo je pro dítě, jak říká Anastázie, moc důležité, protože mu pomůže pochopit život na Zemi. Oproti tomu, ale to už jsou moje slova, když je miminko obklopeno umělohmotnými neživými věcmi, je obklopeno tmou a zůstává nepochopení. A člověk pak neví proč žije, tak jak žije ani ve svých citech se nevyzná...Hodně věcí je pro něj zahaleno tmou a umělý svět tomu přispívá.
Konkrétní rady k porodu a moje zkušenosti:
Mě se podařilo rodit doma ve vaně -do vody- a pomohla mi přitom Aňa Goršina z Ruska, která tady asi dva roky dělala porodní asistentu pro porod doma, jak ona říkala porodní bábu a učila plavání s miminkama. Sama tady doma porodila holčičku zcela bez cizí pomoci.
Jak lze odhadnout průběh porodu, zda mohou být komplikace? Aňa se mě vyptávala, jaký porod měla moje maminka se mnou, jak na maminčino těhotenství reagoval můj tatínek a jak okolí. A stejné chtěla vědět o mém manželovi. Toto myslím hraje roli tehdy, když na sobě budoucí maminka nepracuje, ale když v těhotenství, lépe i před tím, medituje, pak i cvičí gravidjógu, prostě se snaží své tělíčko i děťátko prosvětlovat, myslím, že dává velkou šanci hezkému porodu. Aňa také zdůraznila, že je důležitá kvalita vztahu s mým partnerem a vyptávala se mě, jak si rozumíme..atd. Říkala, že měla v Rusku zkušenost, když partner byl své ženě v těhotenství nevěrný, často mělo mimi pupeční šňůru kolem krku, nebo když mezi nimi leželo něco jiného..např.nastřádaná křivda, mohly být komplikace. Proto je prý důležité, aby si partneři vše před porodem vyříkali a vše se vyčistilo a byla mezi nimi svěží atmosféra, nebo aspoň rodička byla se vším dobře vyrovnaná.
Co připravit pro porod:
Aňa mi nadiktovala toto:
velký igelit na postel - pokud bych chtěla rodit v ní, lahvičku čistého lihu nebo propolis v lihu - namočí se do něj vatička a čistí se jím pupíček miminka 1 krát denně, dokud neodpadne zbylý kousek pupeční šňůry, svíčky - po porodu se s hořící svíčkou obejde celý porodní prostor, aby se vyčistil. Mě dělalo dobře nechat stále hořet svíčku v pokoji ještě několik dní po porodu, aroma olejíček ylang-ylang - nechat vonět při porodu, na stahy je dobrá - levandule, citrón, pomeranč, mandarinka, příjemnou hudbu, mořskou sůl 1.5 kg...asi do vany pro porod ve vodě. Aňa působila ve skupině organizující porody do Černého moře. Klystýr, dětský olejíček, ricinový olej, hezkou obřadní mísu na placentu, protože se miminko uloží i s placentou do postýlky a zůstává s placentou spojeno 24 hodin, ve kterých ještě nabírá kvality všech znamení zvěrokruhu a vůbec přechod do tohoto světa je pro mimi jemnější. Po 24 hodinách je již pupečníková šňůra seschlá jako provázek a když se podváže (asi dva cm od pupíku) a ustřihne nic z ní již neteče. Placenta by se pak měla zakopat ke zdravému stromu, nebo vysadit nad ní nový. ( Krevní cévy na placentě strom připomínají.). Hezkou rituální halenku - košili, ve které budu rodit, velké vložky .... kvůli krvácení po porodu.
Rady při porodu:
Zpívat si mantru A, jednoduše křičet (nemusí se moc nahlas) ááááááááááááá. Ústa jsou spojena s pochvou, a když jsou takto otevřena, pomáhá to, aby se žena otevřela dobře i dole. Držet si a tím jemně tlačit na hráz, aby nedošlo k potrhání voda ve vaně byla celkem chladnější než teplejší... asi 27 stupňů, ale neměřila jsem ji, rodička si během tlačení může sama jemně kontrolovat rukou, kde už je hlavička miminka pokud má žena dlouhé vlasy, je dobré je mít rozpuštěné a posílit tím své ženství. A to je zatím vše.
