Tak jdu ke zkousce za.... 6 hodin ehm a posledni desetiminuty cas jsem travil tim, ze jsem si psal, co vsechno vim....coz je pro me docela nezbytnosti, protoze jsem tak zpitomelej z internetu a vstrebavani 10 informaci naraz, ze moje schopnost soustredeni se odebrala do vecnych lovist a kdyz chci vedet, jestli neco umim, tak si to proste musim psat. A docela me prekvapilo, kolik ono toho nakonec je. Tak me napadlo, ze to sem dam, abyste videli, kolik znalosti je potreba ke zkousce na VS, abych ziskal dojem, ze bych to s trochou stesti na tu trojku mohl dat :-D. Co vim jiste, to si nepisu, ale neni tam tak 20% latky, ktere jsem do hlavy uz nejak nepobral no....ufff.
Se slzou v okou vzpominam na to, kdyz jsem na zakladce smutne lezel na posteli nad sesitem a ty 3 A5 textu o Husitskych valkach mi prisly proste nad moje sily.
-----------------------------------------------------------------------
pavlovske vrchy - 25-27k let, mamuti kel, oblast pavovskych vrchu, dyje svratka....
ebstorfska mapa 1234 - stredoveka kruhova mapa, ve stedu jeruzalem s obzim hrobem, oltarni obraz pro obraz v hannoveru
katalansky atlas 1375 - portolanova mapa, system komapsu, 6 dvojlistu na dvanacti deskach, ulozena v louvru
Tomas vavrince z brezove, zac. 15 stol., T mapa, nahore asie, vlevo afrika, vpravo evrope, more deli svet ve dve, prumer 12cm
Ptoleimaiovska mapa j. germaniuse - prevedl ptoleimaia do kuzeloveho zobrazeni s lichobeznikovym ramcem, ulozeno v neapoli
Behaimuv globus - od ptoleimaia, renesance, zobrazuje chyby ve stredni evrope, papirova lepenka, pergamen, prumer 50.2cm
Klaudyanova mapa - 1518, jizni orientace, drevorytina, ktera mesta patri katolikum a ktera podoboji. ulozena v litomericich
zalteriho mapa cech - zalozena na klaudyanova mape, severni orientace, medirytina, vic detailu...
Helwigova mapa Slezska 1561 - jizni orientace, pres 300 nemecky zapsanych mist, bylo 9 nebo 10 vydani, 12 casti
KOmenskeho mapa Moravy 1627 - na dobu 100 let njelepsi mapa, kopirovana do mnoha atlasu, medirytina
Mullerova mapa cech - 1720 - meritko 1:100k priblizne, rozdelila zemi do 12 administrativnich kraju a zakresleno 11000 administrativnich mist
Vojenske mapovani
1. vojenske mapovani konec 18. stoleti, zaclo za marie, dokonceno za josefa, bez geodetickych zakladu, 5400 listu, 1:28800
2 voj. mapovani, 62 let, na zacatku 19. stoleti, duvod jsou napoleonske valky, vytvorila se trigonometricka sit, merilo se krokovanim atd, vysky srafovanim, soucasne probihalo katastralni amesta 1:14400
3. vojenske mapovani tzv. josefske duvody - prohrana valka s pruskem, prumyslova revoluce -> potreba map kvuli planovani, ridil vojensky zememericsky ustav ve vidni, pozdeji prazsky ustav, ktery provedl reambulaci odvozene mapy 75000, 200000, besseluv elipsoid, jadransky vyskovy system
prozatimni voj. map. 1923-1933 zastaveno kvuli zmene pol situace, def. voj. map. zastaveno kvuli okupaci
GIS je technicke vybaveni pro ucel, programove vybaveni, nebo vedni obor, ktery se zabyva vyjadrenim reality, konkretne prvku, jevu a zavislosti 3D prostoru v rovinnem zobrazeni za pomoci pocitacovych technologii.
Mapy v. meritka
Katastralni mapa - rozdeleni pozemku na poddanske a panske, tzv. rustikalni a dominikalni. Dale se puda rozdelovala na ornou neornou, obdelavanou neobdelavanou...
1 a 2 berni rule za marie terezie, u prvni se merila pouze poddanska puda, rok 1654 vyhlasena prvni berni rule, pak druha
3 a 4 berni rula se merili i panske pozemky na zaklade priznani, vznikla 3. a 4.
Dale josefsky katastr, kdy vznikla novaj ednotka pozemek a merila se i panska puda - jeji vymer stoupl o 60%
Tereziansko josefsky katastr za leopolda druheho - tereziansky katastr se pouziva pro poddaneske pozemky,
Stabilni katastr - na konci 19. stoleti, dochazi k vydani map 1:28800 v cassiniho soldnerove valcovem zobrazeni, obsahuje jen polohopis, po prvni svetove valce se zacina budovat novy katastr v krovakove zobrazeni, po valce vsechno upada, majetkove pomery uz nejsou tak dulezite
Kartografie objekt - Objekt - kartograficka dila
Predmet - zpusoby vedouci k sestaveni kart. del
Metody - matematicke, generalizace, fotogrammetrie...
Veda zabyvajici se znazornenim zemskeho povrchu a jevu na nem prostrednictvim kartografickych del.
Deli se na praktickou - samo sestavovani map, mereni....
teoretickou - matematicke zpusoby prevodu reality do roviny...generalizace...
geograficka a geodetcika - geograficka mensi meritka, geodeticka vetsi meritka
Vyvoj kartografie
Teorie - vetveny a primy vyvoj.
Pouzivaly se rucni technologie, mechanicke, magneticke, fotochemicke opticke, elektronicke
Prvni mapy ustne podavany a vetsinou to byl pouhy popis cesty
Ve staroveku v Babylonii prvni mapy, hlinena desticka z 6. stoleti pr. n. nl, dale egypt, kde byly mapy dulzite kvuli vybirani dani, ale kvuli payru se nic nedochovalo
Staroveke recko - pokrocile mapovani, geodeticke zaklady, zeme je kulata, zmerili to
Anaximandros z miletu
Prvni kruhova mapa sveta - svet je valec, na jehoz podstave ziji lide a zbytek jsou nebesa atd, tzn. zeme je kruhova
Erastothenes - snazil se zmerit obvod zeme stupnovou metodou, prejima rovnobezky a poledniky
Poseidonius - zmeril obvod zeme stupnovou metodou - o kolik stupnu se lisi stin
Aristoteles - jako prvni dokazal, ze zeme je kulata, protoze vrha kulovy stin na mesic, pred nim uz pythagoras, ale nedokazal to
Krates z Mallu - sestrojil prvni globus, nedochoval se
Ptoleimaius - pouzival pevne geodeticke nastroje, vyvinul mapuzachycujici celou evropu a severni afriku, dal popis mnoha mist s jejich geografickymi souradnicemi, rozdelil stupne na minuty a vteriny
Stredovek
Upadek, moc prevzala cirkev, upadek vedy, vse se ridi podle Bible. Zeme je plocha, prip. deska atd., zadne geodeticke zaklady.
4 typy map - Pasmova ( podobne rimskym), Beatova - ovalne mapy od mnicha Beata ; kruhove a portolanove
Ebstorfska mapa - kruhova, Tomase vavrince - kruhova T mapa ; Katalansky atlas 1375 - Portolanova
Dale rozvoj kartografie v Cine, Arabove - prevzali rimske znalosti, postupne je upravili a vyvijeli
Renesance 14. - 16. stoleti
Obrat lidstva k vede a antice, velke moreplavecke objevy -> potreba a zlepseni kartografie, vynalez knihtisku / Gutenberg / - tisk map
Srediska - italie, francie, anglie, nizozemi
Toscanelli - udelal mapu, podle ktere se plavik Kolumbus, rozmery zeme mensi nez ve skutecnosti
KOlumbus - 1492 amerika
Magalhaes - plavbou kolem sveta potvrdil, ze zeme je kulata
Vespucci - porpve zjistil, ze nove uzemi je kontinent a pojmenoval ho novy svet
Waldsmuller - dal na sve mape poprve uzemi nazev Amerika
Mercator - sestrojil prvni loxodromickou mapu na svete, oprostil se od ptoleimaia, pise latinkou
Reformace
Obdobi, kdy se zlepsuje kvalita map, jsou presne, diky pristrojum jako je sextant, vynalez triangulace...
Nejlepsi skola francouzska - Jean Picard sestavil seznam vsech souradnic pro francouzskou akademii ved
Cassini - sestrojil mapu Francie se spravnymi rozmery
d lysl - sestrojil mapu evropy se spravnyim rozmery
Skola anglicka - lakala svetove kartografy diky rozvoji moreplavectvi , Molluv atlas
Skola ruska
Kartograficka zobrazeni
Soustava metod a vypoctu, ktere slouzi k prevodu 3D prostoru /reality/ do roviny. Kazde zobrazeni ma svoje matematicke vyjadreni
Je jich pres 300, jednoduchych je asi 50 a pouziva se pouze nekolik
Rozdeleni - jednoducha, neprava,mnohokuzelova, neklasifikovana...
- stejnouhla, stejnoplocha, delkojevna
- normalni zobrazeni, pricne, sikme
Azimutalni prenaseji obraz globu primo na rovinu
Pouzivaji se v normalni poloze pro zobrazeni polarnich oblasti. V poloze pricne pro zobrazeni polokouli, v sikme poloze pro zobrazeni svetadilu.
Postelovo zobrazeni - delkojevne poledniky, Lombertovo zobrazeni stejnoploche,
Projekce azimutalniho zobrazeni
Gnomonicka - bod zobrazeni lezi ve stredu globu - pouziva se pro navigacni mapy, ortodroma je primka !
Stereograficke - bod zobrazeni lezi na povrchu koule, pouziva se hlavne pro mapy polokouli
Ortograficke - bod zobrazeni lezi v prostoru, pouziva se napr. pro mapy mesice
Kuzelove
Rovina se prevede na plast kuzele a pote se rozvine. Pouziva se pro mapy strednich zemepisnisnych pasem....
Zobrazeni - Lambertovo plochojevne, Gaussovo zobrazeni uhlojevne -> Gauss Krugerovo zobrazeni
Valcove - Obraz globu se prevede na plast valce, jehoz vrchol je vzdalen v nekonecnu.
Pouzivaji se pro mapy malych meritek, navigacni mapy a mapy casovych pasem.
Marinovo ctvercove zobrazeni - uhlojevne, autorem anaximandros
Lambertovo stejnoploche zobrazeni
Mercatorovo - cim dale od rovniku, tim vetsi rozestupy mezi poledniky, oprostil se od ptoleimaia, loxodromicka mapa...
Obecna zobrazeni - obraz globu se neprevede na zadny objekt, ktery lze rozvinout, nebo se jich pouzije vice soucasne.
Neprava zobrazeni - ukolem je zminimalizovat zkresleni rovnobezek, pouzivaji se pro mapy celeho globu. Poledniky jsou vetsinou slozite krivky.
Viceplosna zobrazeni - mapy malych meriteck, obraz se rozvine na nekolik ruznych ploch, ktere ovsem nechavaji mezery, minimalizace zkresleni rovnobezek,
Polykonicka zobrazeni - obraz se rozvine na nekolik kuzelu vedle sebe.
Mapa
Je zmensene, dvojrozmerne, generalizovane vyjadreni zemskeho povrchu a jevu na nem.
Charakteristiky - generalizace, cela mapa je system, promlouva sadou domluvenych znacek / jazyka /
Zakladni ucel - operativni, komunikacni, pozorovaci
Deli se podle obsahu - topograficke / obecne geog, topograficke, velkeho meritka / a tematicke
Podle zpusobu vzniku - odvozene, puvodni
Podle technologie - pocitacove, medirytina, drevorytina...
Podle typu - ortograficke, klasicke...
Podle meritka - 5000,20000, nad 200000
Generalizace - je cileny vyber a zjednoduseni jevu na mape za ucelem dosazeni jeji citelnosti a srozumitelnosti, vzhledem k jejimu charakteru.
Faktory ovlivnujici generalizaci - ucel mapy, cilova skupina mapy, meritko mapy, zvolene vyjadrovaci prostredky....
Druhy generalizace - vyber jevu, slucovani jevu, uprava tvaru
Vyber - podle velikosti daneho objektu, nebo podle zaplnenosti mapy
Slucovani - stejne vyjadreny objekty s urcitou kvalitou nebo kvantitou
Vyjadrovaci prostredky map
Body
Linie
Plochy
Izolinie
Anamorfoza
Kartogram
Kartodiagram
Bodova metoda