Dívka v břečťanu   13.Duben 2008


Ztratil jsem Tě, dívko
v jezeře plném břečťanu,
kam utíkávali jsme před uhlazenými pány
nabízející Ti svá Srdce.

Na tom místě,
kde proplouvali jsme předehrami beze slov
a spolu topili se v moři vzdechů
jsem se Ti vyznal,
že v tom třpytivém obrazu Tvých očí
vyvolala´s ve mne milostný poplach
toužící si Tě vzít . . .

Však tak dlouho mučila´s mé oči půstem,
až jsem začínal mí strach,
že Ďábel spřetrhal nám naše křídla.

Když jsem Tě našel . . .

Břečťan sladce obtáčel Tvé okralé prsty
a já plakal na Tvé chadné tělo.
O, Kněžko bělosti,
jak Tvá Smrt mě dáví.
Snad nebyl jsem tím netvorem,
jež si násilně podmaňoval Tvé city
a nechal Tě tak nestydatě upít se k Smrti?

Pověz, že břečťaň ukolíbal Tě rychle k hlubokému spánku? napsal/a: bibi666 14:32 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář