12.Srpen 2007,00:48

Epidemie deprese

Každý druhý člověk trpíněkdy během svého života závažnými duševními problémy. Podlecelosvětových statistik se mezi deseti nejčastějšími zdravotnímipříčinami invalidity vyskytuje pět z oblasti psychiatrie. A na prvnímmístě mezi nimi stojí poruchy nálady, zejména deprese.

Způsobujeji mnoho příčin, například významně stresující životní události, ztrátablízkého člověka či sociálních jistot, tělesné onemocnění, ale igenetické faktory či biochemické změny v mozku.Deprese postihuje lidi znejrůznějších oblastí života. Mezi slavné lidi trpící depresí patřili iCézanne, Modigliani, van Gogh, ale i Churchil, Hemingway, Dostojevskij,Kafka či filozofové jako Nietzche či Marx.Není tedy divu, že vědci nacelém světě se snaží nalézt takové léky, které by odstranily, neboalespoň zmírnily symptomy deprese doprovázené úzkostí.


Nejčastější psychická nemoc

Jdeo depresi, či jak se také říká "stín na duši" nebo "chmury". Je to stavmysli, který již překračuje rámec ještě normální skleslé nálady.Postižený působí povadle, nepociťuje radost z věcí ani činností, kterého dříve bavily. Ztrácí zájem o své okolí. Současně může klesat i jehoschopnost soustředění, myšlení bývá pomalejší a obtížnější. V hlavě muutkví pesimistické představy, kolem nichž se potom jeho myšlenky točístále dokola.Čím silnější je deprese, tím méně postižený vnímá dění vesvém okolí. Hovoříme o emočním útlumu, jakémsi znecitlivění. Objevujíse i myšlenky na sebevraždu, které by blízcí nemocného měli v každémpřípadě brát velice vážně.

Deprese je vidět

Duševnískleslost se často odráží i v pacientově vzhledu. Člověk trpící depresípůsobí obvykle starším dojmem, jeho mimika a gestikulace je totižomezená, držení těla bývá nachýlené a chůze ztrácí pružnost.Dost častose objevuje i zanedbaný zevnějšek nemocného. Jeho hlas zní obvyklevelmi plačtivě.Deprese se však nemusí vždy projevit v duševním stavupostiženého. V některých případech dochází také, nebo dokonce zcelavýlučně, k tělesným obtížím, které dávají pacientovi notně "zabrat".Říká se tomu maskovaná nebo skrytá deprese. K typickým obtížím patřítupá nebo bodavá bolest hlavy, poruchy spánku a obtížné usínání,poruchy trávení, dušnost atd.

Jaké jsou příčiny onemocnění?

Přesnépříčiny tohoto duševního onemocnění nejsou zatím zcela známé, alelékaři předpokládají, že se jedná o dědičnou poruchu látkové přeměny vmozku. Deprese však může být ale vyvolána i některými vnějšími faktory,nebo dokonce může vzniknout takříkajíc sama od sebe, bez jakýchkolipatrných příčin.Jakou úlohu hrají při vzniku deprese dědičné dispozicenebo naopak zase vnější okolnosti je u každého člověka rozdílné.Většinou se však jedná o smíšenou formu, to znamená, že vinu naonemocnění nesou oba faktory.A podle příčin vzniku, případně původcůnemoci dělíme toto časté duševní onemocnění do tří základních skupin:psychogenní, endogenní a somatogenní deprese.

Psychogenní deprese

Bývajízpůsobeny v první řadě vnějšími faktory, zkušenostmi a zážitky. Příčinylze tedy nalézt v samotném životě pacienta.Ke krizovým situacím, kterémohou vyvolat deprese patří např. ztráta milovaného člověka (životníhopartnera, dětí nebo rodičů), ale také období přechodu u žen, změnaživotních okolností (odchod do důchodu či dlouhodobá nezaměstnanost),problémy provázející stáří (nemoc či osamělost) či stresující zážitky zdětství, které ani v dospělosti není schopen člověkzpracovat.Psychogenní deprese mohou být následkem i dlouhodobéhotělesného a duševního přetěžování organismu. Ovšem vyvolávajícímokamžikem se může stát i uvolnění po takovéto zátěži.

Somatogenní deprese

Tentotyp deprese se objevuje pouze v souvislosti s tělesnými chorobamipostiženého pacienta, například onemocněním mozku.Počítáme sem ipoměrně časté poporodní deprese u mladých rodiček, k nimž dochází díkyvelkým hormonálním změnám v průběhu celého těhotenství.Je nutno siuvědomit, že deprese je nemoc, kterou lze léčit. Nezlomíme jí všakvůlí. Je nutné se poradit s lékařem a důvěřovat všem jeho pokynům. Vžádném případě není vhodné nechávat takto nemocného samotného i když točasto bývá jeho vlastní přání. Kontakt s blízkými, kteří pacientachápou a snaží se jej v jeho léčbě podporovat, přispívá společně s lékyk rychlejšímu uzdravení.

 
kategorie: Psychológia
vložil: bloody_miss
Permalink ¤