Na stránkách této brožury se nachází 100 faktů, z nichž drtivou většinu lze ověřit v jakékoliv řadě encyklopedií,
almanachů, textů o psychologii a jiných příručkách běžně dostupných v každé veřejné knihovně.
LEŽ
Mezi těmito fakty je chytře ukryta jedna lež, která je dalším impulsem ke čtení. Žádná lež ve smyslu statistické
či gramatické chyby, ale směšná lež, natolik absurdní, že se čtenáře dotkne jako urážka lidské inteligence, a přesto
tak smrtelně zlá, že pokud by jí bylo dovoleno zůstat bez odpovědi, její konečná cena by byla nevyčíslitelná.
Nechávám na čtenáři, aby ji sám našel. Upřímně říkám, že mými motivy nejsou urážení či nenávist, ale nejhlubší
láska k lidstvu a nejopravdovější zájem o jeho budoucí generace. Mým záměrem není klamat, ale poučit, a doufám,
že vám tato práce pomůže reflektovat a znovu prověřit váš pohled na rasu.
FAKT 1: Bílá rasa přeplula oceány, využila řeky, zdolala hory, zúrodnila pouště a kolonizovala nejpustší ledovcová
pole. Je zodpovědná za vynález tiskařského lisu, cementu, využití elektřiny, létání, raketové techniky, astronomie,
dalekohledu, cestování do vesmíru, střelných zbraní, tranzistoru, rádia, televize, telefonu, žárovky, fotografie,
filmu, gramofonu, elektrické baterie, automobilu, parního stroje, železniční dopravy, mikroskopu, počítače
a milionů dalších technických zázraků. Objevila nespočet lékařských postupů, neuvěřitelných aplikací, vědeckých
postupů atd. Mezi její příslušníky patřily takové osobnosti jako Sokrates, Aristoteles, Platón, Homér,
Tacitus, Julius César, Napoleon, Vilém Dobyvatel, Marco Polo, Washington, Jefferson, Hitler, Bach, Beethoven,
Mozart, Magellan, Kolumbus, Cabot, Edison, Graham Bell, Pasteur, Leeuwenhoek, Mendel, Darwin, Newton,
Galileo, Watt, Ford, Luther, Da Vinci, Poe, Tennyson a tisíce dalších význačných lidí, kteří něco dokázali.37
39
FAKT 2: Za 6000 let zaznamenané historie černý africký negroid nevynalezl nic. Ani psanou řeč, tkaný oděv,
kalendář, pluh, silnici, most, železnici, loď, měrný systém, dokonce ani kolo. (Poznámka: Toto se týká čistokrevných
negroidů). Není známo, že by kdy obdělával nějakou půdu či domestikoval nějaké zvíře pro své použití
(ačkoliv se kolem něho vyskytovalo mnoho silných a poddajných zvířat). Jeho jediným známým prostředkem
k dopravě zboží byl vršek jeho tvrdé, nekultivované hlavy. U přístřešku nepokročil dál než k běžné chatrči
z bláta, jejíž konstrukce je schopen i bobr či ondatra.21 39
INTELIGENCE
FAKT 3: IQ amerických negroidů se pohybuje průměrně od 15 do 20 bodů pod IQ amerických bělochů.26 16 18 22
FAKT 4: Tyto rozdíly mezi černými a bílými byly opakovaně dokázány jakýmkoliv testem, jenž kdy byl proveden
některým útvarem armády USA, některým státem, okresem, místním školským úřadem, Ministerstvem školství
USA atd. Stejný rozdíl zůstává platný víc než 40 let.18 26 24
FAKT 5: Černoši mají průměrné IQ 85 bodů a pouze 16% černochů má vyšší IQ než 100, zatímco u bílé populace
je to polovina. Aby černoši dosáhli středního hodnoty bělošského IQ v rozsahu od 10 do 25 procentní shody,
potřebovali by mít místo 16% 50 procent. 31 27 16
FAKT 6: U černochů je šestkrát pravděpodobnější, že budou mít IQ od 50 do 70, což je řadí do kategorie pomalý
student (retardovaný), zatímco u bělochů je desetkrát pravděpodobnější, že dosáhnou výsledku 130 či více.15 16
18 23
FAKT 7: Při PACE zkoušce vlády USA, jíž se účastní 100 000 absolventů vysokých škol, z nichž jsou každý
rok vybíráni případní odborní či administrativní zaměstnanci pro státních služby, prospívá s výsledkem 70 či
více bodů 58% bělochů, kteří ji složí, zatímco jen 12% negroidů. Mezi těmi, kteří dosáhli nejlepších výsledků, je
rozdíl mezi výkonem negroidů a bělochů ještě nápadnější: 16% bílých uchazečů dosahuje výsledku 90 či více,
zatímco výsledku 90 dosáhne jen pětina procenta negroidních uchazečů - poměr úspěšnosti bílých/černých je
80:1.27
FAKT 8: Rozdíly mezi negroidními a bílými dětmi se zvětšují s přibývajícím věkem, propast ve výkonu je největší
na úrovni středních a vysokých škol.31 26
FAKT 9: Rozdíly v IQ mezi bělochy a negroidy jsou stále omlouvány rozdílností prostředí, ale nejméně pět
studií, které se pokusily porovnat socio-ekonomické zázemí obou ras, nenaznačilo ve vzájemných výsledcích
žádnou významnou změnu. Jak se zlepšuje prostředí, zlepšují se negroidi, ale i běloši. Propast se nezmenšuje.26
Rozsáhlý výzkum Dr. G. J. McGurka, profesora psychologie na Villanove University, odhaluje, že se propast
v inteligenci mezi černochy a bělochy ZVĚTŠUJE, když se socio-ekonomické úrovně obou ras přibližují střední
třídě.18
FAKT 10: Roku 1915 si vzal Dr. G. W. Ferfuson 1000 školáků z Virginie, rozdělil je do 5 rasových skupin a
otestoval jejich mentální schopnosti. Čistokrevní negroidi dosáhli v průměru 69,2% výsledku bělochů. Tříčtvrtinoví
negroidi dosáhli 73,0% výsledku bělochů. Poloviční negroidi dosáhli 81,2% výsledku bělochů. Čtvrtinoví
negroidi dosáhli 91,8% výsledku bělochů. Všichni tito černoši žili jako negroidi a považovali se za „negroidy“.
Jejich prostředí a „výhody“ či nevýhody byly naprosto stejné.14 Viz také pozn. 26, str. 452.
FAKT 11: Výsledky armádního Beta testu, kterému armáda USA podrobila přes 386 000 negramotných vojáků
za 1. světové války, ukázaly, že černošští odvedenci jsou „ve všech typech testů používaných v armádě horší než
běloši“. Dále byly testy provedeny na čistých negroidech, mulatech a quadronech (míšencích bělocha a mestice -
pozn. překl.). Bylo zjištěno, že „světlejší skupiny dosáhly lepších výsledků“.14
FAKT 12: Bádání provedená s identickými dvojčaty vychovávanými odděleně v rozdílném prostředí přesvědčivě
dokazují, že celkový vliv dědičnosti převyšuje vliv prostředí v poměru asi 3:1.41
FAKT 13: Dokonce i když mají černoši a běloši stejné předpoklady ve smyslu rodinného zázemí a výhod
v dětství, černoši mají stále výsledné IQ o 12 až 15 bodů nižší než srovnatelní běloši. Zahrnuje to i případy, kdy
byli černoši adoptováni bílými rodiči. Jejich IQ může být prostředím zlepšeno, ale stále jsou blíž svým biologickým
rodičům, než rodičům adoptivním.3 15 26
FAKT 14: Rovnostářští ideologové často snižují výsledky IQ testů výmluvou, že jsou zkresleny kulturou. Přesto
NIKDO, ani NAACP (Národní sdružení pro rozvoj barevných lidí - pozn. překl.) ani Sjednocený černošský vysokoškolský
fond, ani NEA (Národní sdružení vzdělavatelů - pozn. překl.) nebyl schopen sestavit test inteligence,
v němž by černoši a běloši dosáhli stejných výsledků.3 15
FAKT 15: Američtí indiáni, kteří často žijí celý život v mnohem horších podmínkách než američtí černoši, je
v IQ testech stále porážejí.3 27
FAKT 16: Potomstvo z rasově smíšených manželství inklinuje k nižšímu IQ, než má bílý rodič.11 26
NEGROIDSKÝ MOZEK
FAKT 17: Bylo zpracováno množství srovnávacích studií váhy mozků bělochů a
negroidů s tím výsledkem, že negroidský mozek má nižší hmotnost v rozmezí 8-12
procent. Tyto studie provedli Bean, Pearl, Vint, Tilney, Gordon, Todd a další.23 27
FAKT 18: Kromě rozdílu ve váze mozku roste negroidský mozek po pubertě méně
než bělošský. Ačkoliv se negroidský mozek a nervový systém vyvíjí rychleji než
mozek bělošský, jeho rozvoj se zastavuje v dřívějším věku, což omezuje další intelektuální
vývoj.22 27
FAKT 19: Tloušťka supragranulární vrstvy (vnější vrstvy) negroidského mozku je
v průměru asi o 15 procent menší, a jeho struktura méně rozvinutá a jednodušší než u
bělošského mozku.9
FAKT 20: Čelní laloky, které jsou zodpovědné za abstraktní myšlení, jsou u negroidského
mozku v poměru k tělesné hmotnosti menší, jsou méně štěpené a mají jednodušší
strukturu než mozek bělošský.9 27 23 22
ANTROPOLOGIE
FAKT 21: Název Homo sapiens poprvé použil v 18. století švédský botanik Carl Linné. Slovo „sapien“ znamená
„moudrý“. Název se původně používal, když se mluvilo o bílém člověku a byl shodný se slovem „europaeus“.
Následkem toho mnoho pozdějších klasifikátorů a genetiků věřilo, že by negroidi a jiné rasy měli být klasifikovány
jako jiné druhy. Darwin vlastně v „Původu člověka“ tvrdil, že rozmanitost lidstva je tak výrazná, že podobné
rozdíly u jiného zvířete by opravňovaly zařadit ho jako jiný druh, ne-li jiný rod.39
FAKT 22: Pro své obsáhlé dílo „Původ ras“ (The Origin of Races) shromáždil profesor Carleton Coon, president
Amerického sdružení antropologů a přední světový genetik, pádný důkazní materiál z oboru geografie, anatomie,
genetiky, fyziologie, srovnávání chrupu, jazykovědy, archeologie a fosilních záznamů z 300 nalezišť kostí, aby
ověřil svou teorii „pre-sapienské rasovosti“. Jinými slovy, Homo erectus se jako rasa oddělil už před vyvinutím
do stádia Homo sapiens.12
FAKT 23: Zatímco se, dle Dr. Coona, bělošské poddruhy (bílá rasa) rozvíjely v Evropě, negroidní rasa stále setrvávala
na evoluční úrovni a dnes se nachází, pokud jde o rozvoj lebky a mozku, ne méně než 200 000 let za
rasou evropskou.9
FAKT 24: Negroidní lebka, kromě menšího objemu mozku a silnějších lebečních kostí než u bělošské, je prognatní;
tj. nižší tvář vyčnívá vpřed, spíše jako u zvířecího čumáku. V důsledku toho je negroidní čelist v poměru
k její šířce podstatně delší než bělošská čelist. Význačným rysem negroidní nižší čelisti je, že si zachovala stopy
po „opičí plošce“ v oblasti kosti hned za řezáky. Opičí ploška je rozlišovací znamení opic a u bělochů chybí.9 12
39
FAKT 25: Kůže negroidů je tlustší a lepší než bělošská v zabraňování průniku bakterií a v ochraně před ultrafialovými
slunečními paprsky.39 14
FAKT 26: Tmavá barva negroidů je způsobena pigmentem melanin, který je přítomen v každé vrstvě kůže a
nalézá se dokonce i ve svalech a mozku.9 27
FAKT 27: Africký zubař může rozeznat zub negroida od zubu bělocha letmým pohledem.14
FAKT 28: Negroidi mají v poměru k výšce těla delší ruce než běloši. Tento rys, spolu s jejich mnohem silnějšími
lebečními kostmi, zvýhodňuje černochy před bělochy v boxu. Kosterní a svalové zvláštnosti negroidních delších
údů jim významně umožňují uspět jako sprinteři, ale jako běžci na dlouhé tratě jsou poměrně nevýrazní.39 27
FAKT 29: DALŠÍ ROZDÍLY:
• Vlasy jsou černé, kudrnaté a mají strukturu „jako vlna“, jsou ploché a eliptické a nemají žádný centrální
kanál či vedení, jak je tomu u vlasů Evropanů.
• Nos je tlustý, široký a rovný, často vyčnívající chřípí odhaluje rudé vnitřní výstelky sliznice, podobné opičí.
• Paže a nohy negroidů jsou relativně delší než u Evropanů. Pažní kost je o něco kratší a předloktí delší,
čímž se podobá opičí.
• Oči vystupují, duhovky jsou černé a očnice velké. Oko má často na bělmu zažloutlý povlak, jak tomu bývá
u goril.
• Negroidi mají kratší trup, profil hrudníku je kruhovitější než u bělochů. Pánev je užší a delší, jak je tomu u
opice.
• Ústa jsou široká a velmi silná, tlusté a vyčnívající rty.
• Negroidní kůže má tlustou vrchní ztvrdlou vrstvu, která je odolná vůči škrábání a brání průniku bakterií.
• Negroidi mají větší a kratší krk, podobný krku lidoopů.
• Lebeční švy jsou jednodušší než u bílé rasy a blíže u sebe.
• Uši jsou kulaté, spíše malé, poněkud trčící a odstáté, čímž se blíží opičí formě.
• Negroidi jsou více vyvinutí od pánve dolů a běloši mají více vyvinutý hrudník.
• Čelist je větší a silnější a vyčnívá ven, což spolu s nižším, ustupujícím čelem dává obličejový úhel od 68
do 70 stupňů, oproti 80 až 82 stupňům u Evropanů.
• Ruce a prsty jsou proporciálně užší a delší. Zápěstí a kotníky jsou kratší a robustnější.
• Čelní a parciální kosti lebky jsou méně hluboké a méně objemné. Lebka je silnější, zvláště po stranách.
• Mozek negroidů je v průměru o 9 - 20% menší než mozek bělochů.
• Zuby jsou větší a dále od sebe než u bílé rasy.
• Trojité zakřivení páteře je u negroidů méně patrné než u bělochů, takové je charakterističtější pro opici.
• Stehenní kost negroidů je méně zešikmená, tiba (holenní kost) více zakřivená a ohnutá vpřed, lýtko nohy
je vysoké, ale jen málo vyvinuté.
• Pata je široká a vyčnívající, chodidlo dlouhé a široké, ale mírně klenuté, což zapříčiňuje plochou nohu, palec
u nohy je menší než u bělochů.
• Dvě nosní kosti jsou občas spojeny, jak je tomu u opic.
FAKT 30: Skupinové rozbory krve z období druhé světové války naznačují, že genofond amerického negroida
odpovídá 28% bělošského, a to i navzdory všemu druhům ústavní diskriminace, sociální segregace atd. Nezapomeňte,
že výsledky testu u pravých černých Afričanů by ukázaly ještě větší odlišnost od bělochů.32 14
KRIMINALITA
FAKT 31: Poměr, v němž černoši páchají vraždu, je třináctkrát vyšší než u bělochů; u znásilnění a pokusu o
znásilnění je to desetkrát více. Tato čísla, vycházející z hlášení FBI, se rok od roku trochu liší, ale zcela reprezentují
trend poslední dekády.27 6 13
FAKT 32: Dle Ministerstva spravedlnosti je jeden ze čtyř černých mužů ve věku 20 až 29 let v současné době ve
vězení, podmíněně propuštěn či vyšetřován na svobodě.32 6 3
FAKT 33: Ačkoliv černoši tvoří pouze 12% obyvatel USA, dopouštějí se víc než poloviny všech znásilnění a
krádeží a 60% všech vražd.32 27 6
FAKT 34: Přibližně 50% všech černošských mužů bude za svůj život uvězněno a obviněno z vážného zločinu.27
FAKT 35: U černošského jedince je 56 KRÁT pravděpodobnější, že napadne bělocha, než naopak.3 32
FAKT 36: Černošští násilníci si vybírají bělošské oběti ve více než polovině případů (54,9%), 30x častěji, než si
běloši vybírají černochy.2 32 28
FAKT 37: Výroční zpráva Ministerstva spravedlnosti dokládá, že když běloši páchají násilí, provádí ho na černoších
v 2,4% případů. Černoši si, na druhé straně, vybírají bílé oběti VE VÍCE NEŽ V POLOVINĚ případů.3
FAKT 38: V New Yorku je u každého bělocha 300 KRÁT VĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOST, že bude napaden
gangem černochů, než gangem bělochů.32
FAKT 39: Mnoho lidí tvrdí, že vysoký poměr uvězněných černochů ukazuje, že policejní zdroje zdůrazňují zločiny
černochů a ignorují zločiny bílých límečků. Nicméně u černochů je třikrát větší pravděpodobnost než u bělochů,
že budou uvězněni za padělání, falšování a zpronevěru.32 6
FAKT 40: Mnoho lidí věří, že zločin je produktem chudoby a nedostatku „příležitostí“. Nicméně okres Columbia,
který se těší nejvyšším průměrným ročním platům a je druhý po Aljašce v osobním příjmu na hlavu, vede
skoro ve všech národních kategoriích zločinu, včetně vraždy, loupeže, těžkého napadení a krádeže auta. Tento
okres má také nejpřísnější kontrolu zbraní v zemi, největší policejní výdaje na hlavu, nejvyšší poměr policejních
a nápravných úředníků na občana a nejvyšší podíl uvěznění. Jeho trvalé obyvatele tvoří z více než 70% černoši.
Západní Virginie, která má nejnižší podíl zločinnosti v zemi, trpí vleklou chudobou a má nejvyšší nezaměstnanost
v USA. Také má nejméně policistů na hlavu. Západní Virginie je tvořena z více než 96% bělochy.33
ČERNOŠSKÁ RODINA
FAKT 41: 46% černošských mužů ve věku 16 až 62 let z center měst je nezaměstnaných.27
FAKT 42: Více než 66% dětí negroidů se rodí mimo manželství. Na hlavu je jejich poměr nelegitimnosti oproti
bělochům desetinásobný.32 27
FAKT 43: U černochů je čtyřikrát větší pravděpodobnost než u bělochů, že budou pobírat sociální dávky.32
FAKT 44: Více než 35% všech černošských mužů ve městech USA užívá drogy či alkohol.27
KRÁSA
FAKT 45: Lednové vydání Žurnálu etnických a rasových studií (journal of Ethnic and Racial Studies) z roku
1986, s názvem „Preference barvy kůže, pohlavní dimorfismus a pohlavní výběr: případ genově-kulturní spoluevoluce?“
(Skin Color Preference, Sexual Dimorphism and Sexual Selection: a case of Gene-Culture Coevolution?)
od Petera Frosta a Pierre Van der Herghea, uvedlo, že v každé dané rase mají k preferenci světlejší
kůže větší sklon ženy než u muži. Za použití standardních etnografických údajů z 51 společností pěti světadílů,
které zaznamenávaly jejich preference barvy lidské kůže, studie konstatovala, že 30 z nich preferovalo světlejší
ženy a 14 preferovalo světlejší ženy a muže. Kultury Indie, Číny, Brazílie a Bali, stejně jako Arabové a negroidé,
považují nejsvětlejší ženy za nejkrásnější. Zachovávají estetickou přitažlivost slonovinové kůže, růžovolící,
modrooký, blonďatý „nordický ideál“ ženské krásy - ačkoliv ony samy genetický potenciál k reprodukci takového
organismu nemají. Po nějaké době, tvrdila studie, vyšší třídy všech ras získaly světlejší kůži než jejich krajané,
protože si z nižších tříd opakovaně vybíraly světlejší ženy. (viz také pozn. 11)
FAKT 46: Vědecký výzkum toho, co představuje lidskou krásu, v němž byly 300 posuzovatelům s různým zázemím
ukázány fotografie byli požádáni, aby ohodnotili krásu jedincovy tváře, odhalil, že za nejpřitažlivější lidi
jsou všeobecně uznáváni nordičtí běloši, dokonce i mezi černochy. Posuzovatelé byli instruováni, aby hodnotili
tváře pouze dle svých „osobních vzorů krásy a nebrali v úvahu populární standardy“. Výsledky studie „Věk, pohlaví,
rasa a představa o kráse obličeje“, Vývojová psychologie, 5. listopad 1971, str. 433-439, jsou přetištěny
níže.
SKUPINOVÉ HODNOCENÍ KRÁSY V KŘÍŽOVÉM HODNOCENÍ
CHARAKTERISTIKY SKUPINA S NEJVYŠŠÍM
POSUZOVATELŮ OHODNOCENÍM
--------------- --------------
Věk 7 let, bílí chlapci bílí adolescenti
Věk 7 let, černí chlapci bílí adolescenti
Věk 7 let, bílé dívky bílé adolescentky
Věk 7 let, černé dívky bílí adolescenti
Věk 12 let, bílí chlapci bílé adolescentky
Věk 12 let, černí chlapci bílé adolescentky
Věk 12 let, bílé dívky bílé adolescentky
Věk 12 let, černé dívky bílé adolescentky
Věk 17 let, bílí chlapci bílé adolescentky
Věk 17 let, černí chlapci bílé adolescentky
Věk 17 let, bílé dívky bílé adolescentky
Věk 17 let, černé dívky bílé adolescentky
Dospělí bílí muži bílé adolescentky
Dospělí černí muži bílé adolescentky
Dospělé bílé ženy bílí adolescenti
Dospělé černé ženy bílé adolescentky
FAKT 47: V experimentech, kdy byly černošské děti ponechány s bílými a černými panenkami, bylo zjištěno, že
většina z nich by si raději hrála s bílými panenkami. Tohle platí po celém světe. I na takových místech jako Tobago.
32 22 23
AMERICKÁ HISTORIE
FAKT 48: Vyhlášení nezávislosti, které obsahuje často opakovanou formulaci: „...všichni lidé jsou stvořeni jako
sobě rovní...“ byla napsána Thomasem Jeffersonem, který tehdy vlastnil okolo 200 otroků a nikdy žádnému
z nich nedaroval svobodu, včetně mulatů a quadronů. Jeffersonova slova se jistě netýkala negroidů, kteří v té
době měli v americké společnosti jen pozici majetku.27 38 31
FAKT 49: Ve Vyhlášení se píše „My, lid“ pro sebe a je věnováno „nám a našemu potomstvu“. Všech 55 delegátů,
kteří se sešli ve Filadelfii, aby Vyhlášení vypracovali, a všichni členové shromáždění 13 států, kteří ho schválili,
patřili k bílé rase.38
WEBSTERŮV SLOVNÍK Z ROKU 1828 definuje potomstvo jako: POTOMSTVO: 1. nástupci; děti, děti dětí,
atd. po neurčitou dobu, rasa pokračující od praotce. 2. obecně, následující generace; opak předků…
FAKT 50: 14. dodatek Ústavy není platný z následujících důvodů:
• Nikdy nebyl schválen třemi čtvrtinami všech států Unie, dle článku 5 Ústavy USA. Z 37 států ho 16 odmítlo.
• Mnoho států počítaných mezi ty, které ho schválily, k tomu bylo přinuceno pod hrozbou obsazení vojskem.
Každý právní úkon provedený pod hrozbou násilí a nátlakem je automaticky neúčinný a neplatný.
• Fakt, že 23 senátorů bylo nezákonně vyloučeno ze Senátu USA, ukazuje, že společné usnesení navrhující
dodatek nebylo předloženo ústavním Kongresem, ani jím odhlasováno.
Záměr 14. dodatku je neslučitelný s původní Ústavou USA a Ustavujícím zákonem země. Nezrušil, a ani nemohl,
nic z toho, co bylo součástí Ustavujícího zákona. Proto ho předchozí principy a trvalé rozhodnutí činí neplatným.
23
FAKT 51: Ve svém Vyhlášení rovnoprávnosti (tj. prohlášení o zrušení otroctví - pozn. překl.) ze září 1862
Abraham Lincoln uvedl: „Žádal jsem negroidní kolonizaci (zpět v Africe) a budu v tom pokračovat. Mé Vyhlášení
rovnoprávnosti bylo spojeno s tímto plánem (kolonizace). V Americe není prostor pro dvě odlišné rasy bělochů
a ještě méně prostoru pro dvě odlišné rasy bělochů a černochů… Neumím si představit větší neštěstí, než
je asimilace negroidů do našeho sociálního a politického života jako nám rovných… Během dvaceti let budeme
schopni negroida mírumilovně kolonizovat… pod podmínkou, že bude schopen se pozvednout k úplnému rozměru
lidství. Zde to nikdy nedokáže. Nikdy nemůžeme dospět k ideální jednotě, o níž snili naši otcové, s miliony
cizích, méněcenných ras mezi námi, jejichž asimilace není ani možná, ani žádoucí.“27
FAKT 52: Lincoln vlastně předložil dodatek k Ústavě, který by opravňoval Kongres k opětovnému usídlení
všech svobodných černochů zpátky v Africe. 15. srpna 1862 pro ten účel Kongres vyhradil přes půl milionu dolarů.
Tisíce negroidů se plavilo zpět, když byl Lincoln zastřelen.27
WASHINGTON D.C.
FAKT 53: Okres Columbia, který tvoří zhruba ze 70% černoši, vede USA v mnoha oblastech:
• Nejvyšší podíl na zločinnosti v zemi
• Nejpřísnější kontrola zbraní
• Nejvyšší podíl vězněných
• Nejvyšší porodnost
• Nejvyšší úmrtnost
• Nejvyšší podíl státní podpory na hlavu
• Nejvyšší počet příjemců státní podpory na hlavu
• Nejvyšší podíl nemanželských dětí
• Nejvyšší podíl studentů středních škol, kteří zanechali studia, ačkoliv jsou tamní učitelé nejlépe placení
v USA.
• Nejvyšší podíl kapavky a syfilis
• Největší výskyt AIDS33 32
PORTUGALSKO
FAKT 54: Obýván rasou bělochů se stal portugalský stát za čtyři století nejbohatší a nejmocnější zemí světa.
Jako významná obchodní a námořní mocnost měl velké kolonie v Asii, Africe a Americe. Jeho námořníci jako
první prozkoumali západní Afriku a zpátky přivezli stovky negroidních otroků. V roce 1550, na vrcholu moci
Portugalska, byli černoši jednou desetinou obyvatelstva. Dnes je obyvatelstvo Portugalska označováno za jedno
nejhomogennějších v Evropě, poté, co pomalu vstřebalo negroidní genofond. Do roku 1975 ztratilo všechna svá
vnější území. Jeho dělníci jsou nejhůře placení v Evropě, má nejvyšší podíl negramotnosti a vysoký podíl dětské
úmrtnosti. Pokud jde o umění, literaturu, hudbu, vědu a filosofii, „nový“ Portugalec za sto let fakticky nic nevytvořil,
a dle většiny standardů je nejzaostalejším národem v Evropě.
*Nezapomeňte, že černošské obyvatelstvo tvoří asi 13% populace USA.27
HAITI
FAKT 55: Republika Haiti, jediná zcela černošská republika na západní polokouli, se stává nejchudší zemí západní
polokoule. Je v ní také nejnižší pravděpodobná délka života, nejvyšší negramotnost, nejnižší spotřeba novinového
papíru na hlavu, nejnižší hrubý domácí produkt na hlavu a nejnižší úroveň politické stability.27
FAKT 56: Haiti mělo kdysi slibnou budoucnost. Jako francouzská kolonie mělo před rokem 1789 San Domingo
(Haiti) stejně vysokou, nebo dokonce nejvyšší produktivitu než všech 13 amerických kolonií. Bylo považováno
za „korunní klenot“ francouzského koloniálního systému a bylo vlastně nejvíce prosperující kolonií celého světa.
Obýváno 40 000 bělochy, 27 000 svobodných mulatů a 450 000 černých otroků, s vhodným podnebím a úrodnou
půdou, zásobovalo celou Francii a polovinu Evropy cukrem, kávou a bavlnou. Ovšem roku 1791 vydala francouzská
vláda dekret, který přikazoval Haiti hlasovací právo pro mulaty, a brzy další dekret, který nařizoval svobodu
pro všechny otroky. To vedlo ke krvavé občanské válce, v níž bylo všechno bílé obyvatelstvo (okolo
40 000 Francouzů) povražděno do posledního muže, ženy a dítěte. Jejich těla byla téměř vždy znásilněna, zbavena
hlavy a zohavena.22 23
FAKT 57: Poté, co černoši v roce 1804 zmasakrovali poslední bílé obyvatelstvo, zůstalo Haiti součástí Santa
Dominga, dokud se roku 1844 nestalo samostatnou „republikou“. V letech 1844 až 1945 dovršil své funkční období
pouze jeden haitský prezident. Čtrnáct jich bylo svrženo ozbrojenými vzpourami, jeden vyhozen do vzduchu,
jeden otráven a další rozsekán na kusy davem. V letech 1908 až 1915 revolucí a politických vražd tak rapidně
přibylo, že Haiti obsadilo vojsko USA, aby nastolilo pořádek. To trvalo od roku 1915 do roku 1934. Potom
následovalo dvanáct let vlády mulatské elity, která skončila opětovným převzetím kontroly černošským vojskem
roku 1946. Od té doby je zde pravidlem korupce ve velkém a politické vraždy.23
INDIE
FAKT 58: Negroidní lid Indie byl po víc než 5000 let vystaven početným bělošským invazím, způsobujícím
vzestup a pád jedné civilizace za druhou, zatímco bílí nájezdníci byli pohlcováni nebělošskými masami. Poté,
kolem roku 1800 př. n. l., árijci znovu zaútočili ze severozápadu a tentokrát vytvořili přísný kastovní systém (pojmenovaný
„varna“, tj. barva) bílé nadřazenosti, který se časem stal nedílnou součástí hinduistického náboženství.
Míšení ras bylo zakázáno a trestalo se smrtí.5 37
FAKT 59: Klasická Indie, vedená árijskou vládnoucí třídou, se vyvinula ve významnou kulturu s rozvinutou
filosofií, poezií, vědou, matematikou a literaturou. Země prosperovala jako nikdy předtím ani potom.
FAKT 60: Kastovní systém trval asi 2000 let (pravděpodobně déle než jakákoliv civilizace s podobnými rasovými
poměry). Nicméně, časem se kasty zhroutily kvůli míšení ras a v současnosti tam fakticky žádní běloši nezůstali.
39 37 10
FAKT 61: Dnes má Indie 834 milionů obyvatel, kteří hovoří 150 různými jazyky a dialekty. Když jsou každoroční
deště nedostatečné, ročně jich 2 000 000 až 6 000 000 umírá hladem. Indie má nejvyšší porodnost v Asii,
jeden z nejnižších příjmů na hlavu na světě a negramotnost téměř 70%.35 33
EGYPT
FAKT 62: Starověký Egypt byl založen a vybudován bělochy ze Středomoří již 4500 let př. n. l. Období egyptské
velikosti spadalo do let 3400 př. n. l. až 1800 př. n . l. a bylo charakteristické úžasnou architekturou, pyramidami,
chrámy, ovládáním matematiky a techniky, jejichž pozůstatky jsou dnes stále patrné. Bílí Egypťané byli
průkopníci v lékařství, chemii, astronomii a právu; jejich úspěchy zůstávají v mnoha případech nepřekonané.37 39
21
FAKT 63: Kolem roku 3400 př. n. l. se však egyptská civilizace začala rozšiřovat po řece a dostávala se na jihu
do blízkého kontaktu s černými Nubijci. Brzy se k otrocké práci začali používat černoši a Egypt se stal prvním
tavícím kotlem v historii.39 10 14
FAKT 64: Po nějaké době se příměs negroidní krve dostala ze dna egyptské civilizace. Otroci byli časem osvobozeni,
získali politickou rovnost a vlivná místa ve vládě.10 37
FAKT 65: Za časů krále Tuta (1370-1352 př. n. l.) byly rasově smíšené i vládnoucí třídy a Egypt nastoupil cestu
úpadku. Dnes je kdysi mocný Egypt z velké části zemí Třetího světa, přišel o své umění, lékařství, stavitelské
schopnosti a svou pozici ve světových dějinách.10 37
Absurdní názor, že byl starověký Egypt produktem negroidní duchaplnosti, je dnes ve školách velice rozšířen.
Ačkoliv vědci vědí, že je to nestoudná lež, ospravedlňují tento podvod tvrzením, že to posílí „sebeúctu“ černošských
dětí.
JIŽNÍ AFRIKA
(Poznámka: Tyto skutečnosti se s největší pravděpodobností drasticky změní, protože nyní Jižní Afrika spadá
pod černošskou vládu.)
FAKT 66: Bílí lidé žijí v Jižní Africe mnohem déle než negroidi. Běloši jsou usazeni v Jižní Africe déle než 300
let, stejnou dobu žijí Evropané v Severní Americe. Dokonce ani 150 let po založení prvních kolonií kolem Kapského
města nebyli na začátku 19. století v okruhu 500 mil žádní černoši. Ti připutovali ze střední Afriky až
později; možná prchali před otrokářstvím nebo hladomorem. Ve skutečnosti se většina jihoafrických černochů
narodila v jiných zemích.29 8 14
FAKT 67: Jižní Afrika je dosud nejbohatší a nejrozvinutější zemí Afriky. Tvoří téměř 75% hrubého domácího
produktu celého světadílu. Je téměř úplně soběstačná, takže zahraniční bojkoty mají na její ekonomiku malý
vliv. Ve skutečnosti je většina Afriky závislá na Jižní Africe. Jižní Afrika je řízena dle principů západní parlamentární
republiky a striktně rasově segregovaná. Jižní Afrika poskytuje úplnou samosprávu černochům na jejich
vlastních územích.29 8 14
FAKT 68: Ačkoliv je Jižní Afrika trvale kritizována světovým tiskem za svůj rasový separatismus, černoši v ní
žijí lépe než v jakékoliv jiné africké zemi, a rychle a zdravě se rozmnožují. 87% černošské sociální péče je placena
bělochy. Zahrnuje to stravu, oblečení, kurzy, ubytování, vzdělání, zdravotní péči i důchody.14
FAKT 69: Tisíce jihoafrických černochů každý rok dokončí vysokou školu, což je více než trojnásobek zbytku
Afriky. Každé černošské dítě má na vzdálenost chůze základní školu. Největší africká nemocnice, která slouží
téměř výhradně černochům a vykoná se v ní přes 1800 operací měsíčně, je v Jižní Africe.14
FAKT 70: Černoši v Jižní Africe vlastní více aut než všichni obyvatelé Sovětského svazu.29
FAKT 71: Jižní Afrika má více černošských doktorů, právníků, duševně pracujících a milionářů, než zbytek světa
dohromady.8
FAKT 72: Ve skutečnosti jsou v Jižní Africe pro černochy „tak špatné“ podmínky, že má hrozný problém
s ilegálním černošských přistěhovalectvím a více než milionem ilegálních zahraničních pracovníků.14 29
ISLAND
FAKT 73-75: Island, jediný zcela bílý národ světa, má nejvyšší podíl gramotnosti na světě: 100%. Je to ostrov
tvořený vychladlou vulkanickou lávou, který se nachází jižně od severního polárního kruhu. Nemá žádné uhlí,
palivo, topivo, nerostné bohatství či přírodní zdroje, a žádné splavné řeky. 75% vnitrozemí je neobyvatelných a
pouze 1% země je obdělávatelné.
Je to nejmladší národ v Evropě a jeden z nejizolovanějších států světa. Přesto je Island druhý na světe
v pravděpodobné délce života a má jeden z nejvyšších životních standardů na světě, pokud jde o příjem na hlavu.
Má skvělá lékařská zařízení a prosperující vydavatelství. Prakticky každá rodina má telefon.
Při zakončení střední školy umí každý islandský student pět jazyků.33
MARTIN LUTHER KING
FAKT 76-77: 31. ledna 1977 byly záznamy FBI o Martinovi Lutherovi Kingovi soudním příkazem zapečetěny
až do roku 2027, protože, jak řekla jeho manželka, „jejich odhalení by mu zničilo pověst“.
Říká se, že obsahují příklady bizarního sexuálního chování a homosexuality a důkaz, že King byl přímo řízen
sovětskými špiony a financován komunistickou stranou.
FAKT 78: Wall Street Journal (z 9. listopadu 1990) odhalil, že vydavatelé Magazínu Martina Luthera Kinga ml.
na Stanfordské univerzitě již dlouho věděli, že se King roku 1955 ve své doktorské práci na Bostonské univerzitě
provinil plagiátorstvím tím, že vybral podstatné části z prací jiných pisatelů a studentů, kteří již školu absolvovali.
FAKT 79: Martin Luther King si často užíval s prostitutkami a platil za ně penězi své církve. Přesto však Kongres
odhlasoval návrh udělat z Kingových narozenin státní svátek a na většině míst tak nahradit Kolumbův den a
Washingtonovy narozeniny jako oficiální svátek.
FAKT 80: Téměř každý stát Unie slaví Kingovy narozeniny a téměř každé město má Kingův bulvár či Kingovo
společenské centrum. Přesto však volby naznačují, že kdyby dostali Američané možnost, téměř vždy by pocty
projevované Kingovi zamítli.41
RŮZNÉ
FAKT 81: Celý africký kontinent, možná nejbohatší zem na světě, se podílí na světovém obchodu jen ze 3%.27
FAKT 82-84: Téměř všichni černoši, kteří byli významní v jiných oblastech, než je atletika či hudba, měli nějaké
bílé předky: Fredick Douglas, W.E.B. Dubois, Booker T. Washington, George Washington Carver, Alex Hailey,
Thurgood Marshall, Bryant Gumbell, Colin Powell, Carl Rowan, Ed Bradley, Doug Wilder, atd.
Dle Dr. E. B. Reutera, „...Z úspěšných a nejznámějších lidí, které kdy zplodila negroidní rasa, tvořili nejméně
třináct čtrnáctin lidi smíšené krve.“27 21
FAKT 85: U černochů je 50 krát pravděpodobnější než u bělochů, že budou mít syfilis.32
FAKT 86: Z armády USA je propuštěno dvakrát víc černochů než bělochů.32
FAKT 87: U bílé ženy je 15 krát pravděpodobnější, že se nakazí AIDS při sexu s negroidem než s bílým heterosexuálem.
(Střediska USA pro kontrolu chorob)
FAKT 88: 90% dětí s onemocněním AIDS v USA jsou černoši nebo hispánci.36
FAKT 89-92: V roce 1950 patřily americké školy mezi nejlepší na světě. Nicméně hlasitě se projevující živly
v naší společnosti požadovaly, aby střední školy plnily i roli sociálního inženýrství, stejně jako roli vzdělávací.
Necitlivé narušování amerického vzdělávaní bylo za účelem prolomení rasových bariér nařízeno Nejvyšším soudem.
Třicet let americké školy odváděly značné prostředky do nucené integrace, kvót a svozu do škol. (Jen málo
lidí si uvědomuje, jak je svážení drahé. Roční náklady mohou dosahovat až miliardy dolarů. Za rok 1990 utratila
samotná Kalifornie na integraci 500 milionů $. Mnoho školních okrsků utratilo čtvrtinu či více svých rozpočtů
na dopravu. V samotném Milwaukee bylo za jediný školní rok vynaloženo 30 000 hodin zaměstnanců na propočítávání
návštěvnosti různých škol dle ras studentů.) Výsledek? Nejnižší úroveň dnešních studentů v přírodních
vědách a matematice ve srovnání se světem; asi 40% amerických dospělých je prakticky negramotných, a výsledky
standardizovaných testů se neustále snižují jak u bělochů, tak u černochů.
Dnes dosahuje průměrný běloch stále o 200 bodů vyšších výsledků u kombinované SAT zkoušky než průměrný
černoch. Američané vynakládají na vzdělání více než jakýkoliv jiný stát světa a mají nejhorší výsledky. Masový
útěk bělochů z center měst snížil daňový základ každého většího amerického města.
V roce 1983, po téměř dvou generacích rasového experimentování ohledně prosazování rovnosti, výzkumné
oddělení Ministerstva školství nemohlo předložit jedinou studii, která by prokazovala, že se černé děti učí o poznání
lépe než před zrušením rasové segregace.25 20 32
FAKT 93: V černé Africe se vládce udrží průměrně 7 měsíců.22 27 7
FAKT 94: Do roku 1995 bude třetina studentů v USA nebělochů a běloši budou menšinou ve školních okrscích
pěti států.32
FAKT 95: Dr. William Shockley, nositel Nobelovy ceny za práci na vynálezu tranzistoru a renomovaný genetik
na Stanfordské univerzitě, řekl: „Hlavním důvodem přirozenosti amerických černochů je původ, takže zlepšením
prostředí se velké nápravy nedosáhne.“
FAKT 96: V roce 1930 bylo asi 33% světa bílého. Dnes Spojené národy odhadují, že jen 9,5% světové populace
je bělošské. Toto procento se rychle snižuje.34 27
FAKT 97: Každá rasa má stejnou schopnost se učit a přispívat k civilizaci a všechny rozdíly jsou způsobeny
předsudky a rasismem. Skutečnost, že lidé s bílou kůží jsou spojováni s civilizací, je pouze hra osudu a náhoda.
Každý pokus rozlišovat rasy je motivován paranoiou a nenávistí. Musíme bránit jakémukoliv výzkumu tohoto
tématu a díla, aby společnost splynula v harmonickou utopii bez ras a národů. (?)
FAKT 98: Roku 1988 došlo v USA k 9406 případům znásilnění bělošky černochem, a méně než 10 případům
znásilnění černošky bělochem.32
FAKT 99: V knize INTELIGENCE A ÚSPĚCH NÁRODA (INTELLIGENCE AND NATIONAL ACHIEVEMENT)
od Raymonda Cattella tři významní američtí vědci porovnávají množství údajů o výsledcích průměrného
IQ národů celého světa a varují před úpadkem jakéhokoliv národa, jehož příslušníci vykazují klesající inteligenci.
Berouce v úvahu odlišnou porodnost etnik v Americe, usoudili, že americká inteligence prudce klesá.21
FAKT 100: Američtí plátci daní utratili od 60. let 20. století na snahy o zušlechtění černochů přes 2,5 BILIONU
$.6
FAKT 101: CITÁTY: „Negroidní primitivní nevědomost nikdy nevynalezla žádné účinné zbraně na obranu či
ničení; zdají se být neschopní vytvořit jakékoliv rozsáhlé plány na vládnutí či výboj; a zřejmá méněcennost jejich
mentálních schopností byla odhalena a zneužita národy mírného pásma.“ - Edward Gibbon, významný historik
a autor knihy ÚPADEK A PÁD ŘÍMSKÉHO IMPÉRIA, (V.III, str. 277). „Kdekoliv naleznete negroida, vše
se kolem něho hroutí, a kdekoliv naleznete bílého člověka, vidíte, že se kolem něho vše zlepšuje.“ - Robert E.
Lee k plk. Thomas H. Carterovi, květen 1865

Dr. William L. Pierce
Pojďme si dnes pohovořit o rasismu a záležitostech s ním souvisejících. Těžko najdeme téma,
které průměrného bělocha víc podráždí, které ho víc znepokojí. Před 50 nebo 60 lety lidi
dráždily řeči o sexu. Otevřeně a upřímně o něm mluvil skutečně málokdo. Lidi to uvádělo do
rozpaků. Kdykoliv na toto téma narazili, používali nejrůznější eufemizmy a vyhýbali se zmiňování
věcí nebo používání výrazů, kvůli kterým by se museli červenat. Při slušném rozhovoru o
ženách se například nesmělo říct ani slovo noha. Kvůli asociacím, které vyvolávalo, se člověk
totiž příliš blížil k hranici pornografie.
Proč to tak bylo? Proč nám bylo mluvení o sexu nepříjemné? Bylo to tak samozřejmě proto,
protože sex byl tabuizované téma. Se sexem byla spojena spousta sociálních i náboženských zákazů
a omezení, a tyto zákazy se dostávaly do konfliktu s našimi přirozenými potřebami. Byli
jsme učeni, že tyto přirozené potřeby jsou hříšné, a kdybychom je dělali, staly by se nám hrozné
věci. Výsledkem bylo, že jsme se za své přirozené potřeby cítili provinile. Abychom se tomuto
nepříjemnému pocitu viny vyhnuli, snažili jsme se tématu sexu vyhnout. Zametli jsme ho pod
koberec a snažili jsme se na něj nemyslet.
Přesně tak to je dnes i s tématem rasy. Stejně jako jsme byli před 50 nebo 60 lety náboženstvím
vedeni k tomu, abychom se cítili provinile kvůli našim přirozeným sexuálním sklonům,
dnes jsme vedeni – především kontrolovanými masmédii – k tomu cítit se provinile kvůli našim
přirozeným rasovým sklonům. Zvykáme si na víru, že jsou tyto sklony hříšné.
A jaké jsou naše přirozené rasové sklony? Na to si můžeme dobře odpovědět, když se podíváme,
jak jsme se chovali, co jsme psali a říkali předtím, než se rasa stala tabuizovaným tématem,
do doby, kdy bychom o tom ještě mohli mluvit bez pocitu palčivé viny či rozpaků – řekněme
na začátek tohoto století. Tehdy jsme fakt, že lidé každé rasy dávají přednost žití, práci a
hrám spolu s dalšími lidmi stejné rasy, akceptovali. Rozhodně jsme preferovali společnost lidí
naší vlastní rasy, a to platilo i pro ostatní rasy. Byli jsme zvědaví a zajímali jsme se o rasové charakteristiky,
chování, životní styl, kulturu a historii ostatních ras. Obdivovali jsme japonské samurajské
meče a čínské keramické umění, eskymácké kajaky, hindskou mytologii a mexické svatyně.
V mládežnických organizacích jako skaut jsme se učili tradicím amerických Indiánů a pokoušeli
jsme se napodobit jejich úžasné schopnosti lovců a lidí z lesů doby kamenné. Pokud nějaká
rasa dosáhla skutečného úspěchu, byli jsme připraveni tento úspěch studovat a uznat zásluhy
tam, kde skutečně byly.
Zároveň jsme si však udržovali pocit vlastní nezávislosti, výlučnosti a hrdosti na naší vlastní
evropskou kulturu, vlastní rasové charakteristiky a vlastní historii. Nepociťovali jsme nutnost
omlouvat se za vyučování historie naší rasy – to znamená evropské historie – v našich školách, a
za nevyučování, řekněme, japonské historie, nebo tibetské historie, pochopitelně kromě vědců na
našich univerzitách, kteří studovali exotické kultury. Hlavně jsme necítili sebemenší potřebu vymýšlet
si falešnou černošskou historii, abychom zvyšovali sebeúctu mladých černochů nebo přesvědčovali
mladé bělochy, že jim jsou černoši kulturně rovnocenní.
Cítili jsme, že je naše rasa nadřazená ostatním? Obecně ano – ale nebyli jsme tím podrážděni,
brali jsme to jako realitu. Bez sebemenšího pocitu závisti nebo odporu jsme brali na vědomí, že
ostatní rasy mohou dělat některé věci lépe než my: černoši, například, můžou pracovat v horkém
a vlhkém prostředí, které by bělocha zabilo. A jejich zvláštní struktura svalů a kostí z nich dělá
v průměru lepší sprintery a skokany, stejně jako je jejich relativně silné lebky a dlouhé ruce zvýhodňují
v boxu.
Ale věděli jsme, v čem jsme obzvláště dobří my a tyto věci jsme hodnotili nejvýš. Někdo,
kdo by dělal nábor do basketbalového týmu, by samozřejmě mohl mít jiné standardy a mohl by
se klidně na černochy dívat jako na nadřazenou rasu. To nám nevadilo. Věřili jsme v naší roli
špílmachrů pro ty ostatní, stejně jako v roli nejlepších řešitelů problémů a tvůrců civilizace, nejlepších
myslitelů a lidí činu. A samozřejmě jsme měli ze všeho nejradši svou poezii, umění, hudbu
a literaturu. V tomto smyslu jsme věřili, že máme nadřazenou kulturu a jsme nadřazenou rasou.
Samozřejmě nadřazenou podle našich vlastních standardů. Díky tomu – díky mínění o nás
samotných a preferování našeho vlastního druhu a kultury – jsme samozřejmě podle dnešních
standardů byli všichni rasisti. Všichni jsme byli bílí rasisti. Jenže tento výraz se tehdy nepoužíval.
Rasismus nikdy nebyl problém. Prostě jsme jen přemýšleli a chovali se způsobem, který
nám byl přirozený. Dokud nám ostatní rasy nevstoupily do cesty, necítili jsme k nim žádné nepřátelství.
Ovšem pokud nám zkřížily cestu, obvykle toho brzo litovaly. A ostatní rasy to, samozřejmě,
viděly stejně. Také posuzovaly věci podle svých standardů. Číňani věřili – a ve skutečnosti
stále věří – že jsou všem cizím ďáblům nadřazeni. Obtěžovalo nás to snad nějak? Samozřejmě,
že ne. Pochopitelně jsme s nimi nesouhlasili, ale pokud jsme všichni zůstávali na svém
hřišti, dokázali jsme spolu vycházet dobře. Konflikty mezi rasami vznikaly pouze tehdy, když
byly nuceny sdílet spolu stejné hřiště. Pokud se to stalo, vznikaly konflikty a nepřátelství.
Když chamtiví obchodníci přivezli Číňany jako levnou pracovní sílu na vybudování železnic,
nemuseli jim zaplatit takovou mzdu jako bělochům, takže mezi bělochy a Číňany vzniklo nepřátelství.
Ještě větší konflikt způsobil dovoz afrických otroků do Ameriky. Chamtiví otrokáři jich
do této země přivedli miliony a poskytli plantážníkům nabídku, jakou nemohli odmítnout. Díky
ekonomickým podmínkám 18. století bylo využití otrocké práce velmi ziskové. Ale využívání
černých otroků bohatými bílými velkostatkáři vedlo k velkému znevýhodnění malých bílých
farmářů a řemeslníků na jihu Spojených států, což vyústilo v nepřátelství a konflikt. Když byli
otroci osvobozeni a zařazeni do bílé společnosti, konflikt mezi černochy a bělochy se, samozřejmě,
ještě podstatně zhoršil. Konflikt mezi rasami byl poté omezen segregací, která ve Spojených
státech v podstatě vedla k vytvoření bělošské a černošské společnosti. Běloši žili v jedné části
města; černoši v jiné. Běloši chodili do bělošských škol; černoši do černošských. Existovaly bělošské
rekreační oblasti a černošské rekreační oblasti, bělošské restaurace a černošské restaurace.
Rasy se mísily jen minimálně a každá si víceméně udržovala vlastní standardy a kulturu. Ve většině
případů byla segregace posvěcena zákonem. Například tam, kde byla početná černošská populace,
existovaly zákony proti míšení ras.
Segregace nebyla z dlouhodobého hlediska ideálním řešením ani pro jednu rasu, ale krátkodobě
byla nekonečně lepší než rasové míšení. Jediným dobrým dlouhodobým řešením by bylo
naprosté územní odloučení, v tomto případě repatriace osvobozených černochů zpátky do Afriky
a čínských dělníků zpátky do Číny. Jenže ekonomické důvody – plus politováníhodná krátkozrakost,
tak charakteristická pro demokratickou veřejnou politiku – měly za následek, že byla repatriace
odmítnuta. Tak jsme žili v segregaci, navzdory jejím nedostatkům, jak nejlépe jsme mohli.
Stále jsme měli své hřiště a svou společnost, a černoši také svou. Většina z nás mohla v naší společnosti
stále mluvit o vlastní rase i o ostatních rasách bez rozpaků a pocitu viny. Samozřejmě, že
mezi kulturní a ekonomickou úrovní bílé i černé společnosti byl velký rozdíl. Normy
v černošských školách byly na mnohem nižší úrovni než v bělošských školách; černoši měli nižší
příjmy; černošské čtvrti byly chudší, špinavější a bylo v nich víc násilí. Někteří černoši se
z těchto podmínek vymanili a prosperovali, ale většina žila dost bídně.
Někteří běloši – a nejen oni – černochy obhajovali, dokonce i v této době, ještě než se stal pojem
rasismus cause célèbre, a připisovali černošskou nevzdělanost a chudobu bělošskému útla3
ku. Pochopitelně se o nic takového nejednalo. Většina bělochů se o černochy vůbec nezajímala a
rozhodně neztráceli čas snahou je utlačovat. Většina bělochů se o to, co černoši dělají, pokud to
dělali mezi sebou a neohrožovali bělochy, vůbec nestarala. Každý, aby pochopil, že rozdíl mezi
úrovní bělošské a černošské společnosti v Americe byl pouze odrazem rozdílu rasové kvality, a
že by černoši v Americe byli bez výhod vyplývajících z blízkosti bělošské společnosti na ještě
nižší úrovni, se musí podívat na obrovský rozdíl mezi úrovní civilizace v Evropě a černé Africe.
Nicméně bojovníci za nápravu světa trvali na vině bílé společnosti za nedostatky černé společnosti,
aniž by zvažovali její dopad na bílou společnost. Během 20. a 30. let agitovala National
Association for the Advancement of Colored People (Národní asociace pro pokrok barevných lidí)
– NAACP – za zrušení segregace. Je poměrně zajímavé, že všichni prezidenti této organizace
v tehdejší době byli Židé, ne černoši, a organizace byla financována téměř výhradně Židy. Skutečnou
změnu však přinesla až druhá světová válka. Velké budování válečného průmyslu radikálně
změnilo složení amerických pracovních sil. Zatímco miliony bílých mužů oblékly uniformy,
ženy a černoši byli přijímáni do továren v nebývalé míře. Díky válce se velké množství černochů
přesunulo z venkova do měst, kde získávali víc peněz než předtím. Ještě důležitější byl psychologický
dopad války. Váleční propagandisté v Americe tuto válku popisovali jako křížové tažení za
demokracii a rovnost. Bylo nám řečeno, že Němci věří, že jsou panská rasa. Znova a znova nám
bylo donekonečna vykládáno, že pokud nějaká skupina lidí věří ve svou nadřazenost nad jinou
skupinou lidí, je to velice špatné. Poté, co jsme zabili miliony našich evropských kolegů a sami
ztratili 300 000 vlastních vojáků a ukázalo se, že Němci nakonec nebyli panská rasa, bylo pro
propagandisty kontrolovaných médií mnohem snazší nás přesvědčit, že si jsou běloši a černoši
přirozeně rovní, a že tedy nižší socioekonomická úroveň černochů musí existovat naší vinou. Pokud
byli černoši nevzdělaní a chudí, způsobili jsme to my. Byla to segregace, která je držela dole.
Výsledkem byl pocit bělošské viny: ta začala bělochy ovládat poprvé v 50. letech.
Novou a silnou zbraní v rukou obchodníků s kultem viny se stala televize. Ta nám začala
předkládat obraz neškodných, dobře oblečených černochů, tiše sedících v bělošských kavárnách,
kde je bílé servírky odmítaly obsloužit a bílí zákazníci se jim pošklebovali. Viděli jsme černochy
vytažené z autobusů a zbité baseballovými pálkami bílými klansmeny. Viděli jsme policejní psy
a bílé policisty napadající účastníky tzv. pochodu svobody v Alabamě. Netvrdím, že podobné
scény byly pro tzv. demonstrace za občanská práva v 50. a 60. letech typické. Ale občas se stávaly.
Bílá dělnická třída, která se mohla před před černošským útokem na pracovní místa bránit
nejméně, i bělošské čtvrti a bělošské školy během 50. a 60. let někdy reagovaly přehnaným a nedůstojným
způsobem. Někdy dokonce reagovaly násilně. Kdykoliv to udělaly, kamery kontrolovaných
médií byly u toho. Pár těchto scén bylo chytře sestříháno, pečlivě dáno do souvislostí a
vybráno tak, aby apelovaly na přirozený bělošský cit pro slušnost a čestnost, a pak byly vysílány
znova a znova a pořád dokola. Výsledkem bylo víc bělošské viny – což bylo záměrem.
Dovedným používáním vybraných scén bělošského odporu k rasové integraci, které byly většině
bělošských diváků trapné, dokázali vládci médií postupně udělat z celé myšlenky odporu k
rasové integraci něco, co bylo většině bělochů trapné. A nakonec dala média bílému odporu
k integraci jméno: rasismus. Neustálým opakováním tohoto jména, spolu se scénami, činy a jevy,
které již byly považovány za trapné, získalo samo toto jméno, samo toto slovo sílu vyvolat rozpaky
a pocit viny – přesně jako když vyvolával zvuk zvonku u Pavlovových psů slintání. Média
vytvořila podmíněnou reflexivní reakci na slovo rasismus. Samo toto slovo nyní postačuje
k tomu, aby někteří lidé mezi námi zbledli a běželi se schovat a aby zlikvidovalo některé nepohodlné
jednotlivce.
Tato krátká historie rasismu je opravdu velmi zjednodušená. Celý proces byl ve skutečnosti
mnohem komplikovanější, skládající se z řady detailů, na jejichž popis dnes nemáme čas. Školy
byly například zahrnuty do vyrovnávacích programů. Školní osnovy byly zfalšovány, aby bylo
bílým studentům znemožněno pochopit logickou podstatu segregace v Americe – nebo obecněji,
segregace ras kdekoliv na světě. Zároveň se de-evropanizoval dějepis a prošpikovali ho nejrůznějšími
úspěchy barevných. Cílem toho všeho bylo ukázat bělošským studentům, že jakákoliv
snaha o zachování bělošské společnosti je nejen iracionální, ale také nespravedlivá. Jedinou věcí,
která pomáhala některým bílým studentům této výuce vzdorovat, byla skutečná, fyzická přítomnost
černochů v jejich školách, takže viděli křiklavý rozpor mezi teorií rasové rovnosti a realitou
na vlastní oči.
Jedním z důsledků tohoto všeobecně velmi úspěšného plánu, tohoto vymývání mozků řízeného
kontrolovanými médii, bylo to, že se racionální debata o rasových záležitostech stala velmi
obtížnou. Je to stejné, jako se před sto lety pokoušet racionálně diskutovat o sexu s presbyteriány.
Když jsem v televizních talk show a mluvím o rase, tak od některých lidí dostávám opravdu
hysterické telefonáty a není možné s nimi o tom mluvit. Volají mi i lidé plní nenávisti – ti říkají,
že bych měl být za svou podporu segregace ras nebo pro nesouhlas s míšením ras zabit. A tito
lidé, kteří na mě kvůli mým politicky nekorektním názorům na rasu nenávistně a oplzle řvou,
jsou běloši – běloši, kteří byli kontrolovanými médii naprogramováni tak, aby takto reagovali.
Ale obyčejní lidé se tak před sto lety chovali i ve věcech sexu. Byli nenávistní, pohrdaví a dokonce
chtěli lidi s nekonvenčním myšlením v oblasti sexu zabíjet – a nemluvím o pedofilech nebo
homosexuálech; mluvím o zdravých heterosexuálech, kteří prostě neměli tak přísně konvenční
myšlení či praktiky jako zbytek obyvatelstva. Margaret Sangerová, americká průkopnice vzdělávání
ohledně antikoncepce, byla v roce 1917 za své názory zavřena do vězení. Josef Smith, zakladatel
mormonské církve, pohoršoval konvenční křesťany tím, že si vzal několik manželek – a
v roce 1844 byl v Illinois ulynčován davem.
Nicméně rasa je něco, o čem musíme přemýšlet a mluvit racionálně a upřímně. Nesmí nás to
uvádět do rozpaků. Nesmíme se cítit provinile. Musíme pochopit, že chtít žít a pracovat s lidmi
naší vlastní rasy je přirozené, zdravé a už se s tím rodíme. Příroda nám dala tento cit, abychom se
mohli jako rasa vyvíjet, abychom si mohli vyvinout zvláštní schopnosti a vlastnosti, které nás odlišují
od všech ostatních ras. Tento cit, toto preferování vlastní rasy je pro naše přežití nezbytné.
Co je nepřirozené, destruktivní a skutečně zasluhující nenávist, je vynucený multikulturalismus,
který se také nazývá vynucenou rozmanitostí. Dnešek bych zakončil poukázáním na to, že naše
přirozené rasové cítění není jedinou věcí, ve které kontrolovaná média vymýváním mozků pilně
pracují na vytvoření kultu viny – a mechanismu strachu. Stejně tvrdě pracují na zmatení našeho
přirozeného pochopení rozdílů mezi muži a ženami. Když mluvím na veřejnosti, což dělám často,
říkám, že přirozená role muže je živit a ochraňovat a přirozená role ženy je vychovávat – a jsem
terčem stejné hysterie a nenávisti, jako když mluvím o rase.
Média, Židé a rovnostáři jsou odhodláni zastřít všechny rozdíly, celou strukturu naší společnosti,
všechny standardy. My musíme proti celé jejich kampani vynucené politické korektnosti
bojovat. Ale hlavně se musíme bránit jejich snaze ovládnout naše myšlení ohledně rasy. Feminismus,
bez ohledu na to, jak neurotickými a nešťastnými nás třeba dělá, můžeme přežít. Můžeme
přežít všechny formy rovnostářství, bez ohledu na to, jak jsou destruktivní.
Ale nemůžeme moc dlouho přežít, pokud se nevrátíme k poctivému jednání ohledně rasy.