Seděla na skále,už ani nevěděla jak dlouho.Pár hodin...den...týden...!Čekala,aniž by věděla na co,Přemítala si v hlavě,co se stalo..
Přišla ze školy a na stole ležel balíček.Měla zlý tušení..nechtěla ho otevřít,ale udělala to.´´Sakra´´Byl tam...PRSTEN,na němž bylo vyryto ´´NAVŽDY SPOLU´´Vzala ho a vyběhla ven.Bylo ji najednou tak zle..Cítila se sama,zklamaná a nemilovaná.Svět se s ní točil a ze všech stran slyšela zvuky..nebo hlasy...??Ale nevnímala to.Běžela co nejrychleji uměla...sand proto,aby zas neztratila odhodlání...A teď?teď tu stojí a není si jistá svým činem..!Nejdřive upustila prsten a pak....vrhla se za ním,jako by ho chtěla zachránit.Chytla ho,ale bylo už pozdě pro oba.Před očima se jí promítl její krásnej úsměv a....jakoby padala do jejích očí!
Nevěděla co ji čeká a tak tu seděla a měla praázdno v hlavě.
-´´Můžu si přisednout?´´
Trošku se podivila,ale ani se neohlídla
´´Jo´´
-´´Asi víš kdo sem..?!´´
´´To tedy nevím´´
-´´Fain..sem tvůj anděl strážný...totiž..byl sem..!´´
´´Takže na tebe tu čekám,?Budeš mi dávat kázání?´´
-´´Ne,nedám ti kázání,na to už je pozdě,Jen sem ti chtěl říct..´´
´´Coo?že se teď všichni,co mě měli rádi trápí a že všem chybím?TO SLYŠET NEPOTŘEBUJU..´´
-´´Chtěl sem ti říct,že s tebou sem umřel i já..´´
Chvilku mlčky seděli,Přemýšlel,co se jí tak honí hlavou,Už neměl tu schopnoost pročistit jí myšlenky,ani ji svým hlasem ukonejšit.
´´Proč bys měl umírat i ty?Proč vždycky jedna oběť sebou přináší i druhou ?Proč se nemůžeš stát strážným anděllem někomu jinému?´´
-´´Nemůžu,protože sem se narodil s údělem hlídat a ochraňovat tebe!Nezvládl sem to,Promlouval sem na tebe,ale byla si tak zaslepená...tou blbou bolestí,nevěděl sem,co udělat..kdyby bylo v mých silách chytnout tě za ruku a nepustit....udělal bych to...!bohužel..nejde to..a...teď už je stejně pozdě..´´
Už nebylo třeba slov..Ona se cejtila eště hůř..a on??Zmizel-...už i jemu byla lhostejná.Byla sama,jako už tolikrát....ale teď ji ta samota svazovala...
Kde tě mám můj anděli strážný..??