Den IX
sedive sediva je nalada v zabarveni dnesi ranni nalady...10 000 dnu...nohy by chtely bezet, mysl se vykricet a uvolnit, ale opet kracime vsichni jednim smerem, stojime celem po smeru jizdy, doufame v lepsi zitrek...z kanalu v noci se ozyva plac zapomenutych sebevrazednych dusi...vitr clouma semaforem na krizovatce, chci mu pomoci at ho konecne uz urve, at zborti aspon neco v poklidnem mestackem zivote, ktery nechci uz zit...rozhodnuti...v zivote se s nimi stretavame a nekdy nas nuti zvolit si novy smer na krizovatce...je na nas na kterou svetovou stranu se vydame...proc se clovek probouzi ve 3 hodiny rano, zpoceny, ustraseny, tlumi v sobe krik z opakovaneho snu...i travell far and wide in my mind to unseen shores, where the sea strikes with its full ferocity...v sobe nosim tajne misto kam utikam znovu a znovu kazdou noc...bojova nalada mne dnes nabada k niceni a vytvareni zaroven...
