Den XII - Ztraty a Nalezy
v tezkych chvilich nekdy zaciname slovy "Drahy denicku", ale moje slova na papire jsou ticha, prazdna...Ztraty a Nalezy...myslenka na vraceni casu nema smysl, bojim se svych vzpominek, nekdy mne trhaji pomalu na kusy...pomalu se skladam zpet jako rozbite zrcadlo kazde rano, kdyz se budim do prazdneho prostoru...Ztraty a Nalezy...rana se meni ve stavy plne uzkosti ve znameni panickeho strachu...nenavist...nenavist vuci sobe...vuci svemu pohledu v zrcadle...Ztraty a Nalezy...hluk z ulice uz neznamena znamku zivota rano, pouze tupost meho ranniho bdeni...ulice, davy, lide, tramvaje a opet cesta do cerne diry kterou putujeme za svym "cilem"...davy a prazdne pohledy, vrazejici lide, prijizdejici tramvaje a nove davy...ja uprostred...strach, osamelost, nocni mury, vytrhnuti ze spanku...automaticke pohyby dne...Ztraty a Nalezy...dobry den, ztratil jsem se, muzete mi prosim rici v jakem svete jsem...jdi na sever...100km...nic vice, najdi opet sebe, svoje ja...konec jizdy cernou dirou, pry jsem u sveho cile...vystup a nastup...opet davy, ktere mne berou sebou jako hladova smecka dychtici po krvi...ja si preji uniknout...nic nerikajici sklenene monstrum...sedivy stul, sedive steny, sedive koberce...otevirajici se a zavirajici se usta, slova, slova, slova...prazdnota...ukoly...nove a nove nahromadujici se ukoly...ano, ne, rozhodnuti...nechte mne byt, cestuji na sever, 100km nic vice...Ztraty a Nalezy...blizici se vecer...co je lepsi...den, noc, bdeni, spanek, prazdna postel, vychod slunce ci jasne svitici Mesic, ktery barvi vse v pokoji do stribra...snaha usnout...prazdna detska postylka...chci ji rozkopat, znicit, vyhodit z okna, spalit...Ztraty a Nalezy...dobry vecer, mam nove nalezene vzpominky v sobe, co mam s nimi delat, mohu je zde nechat a vyzvednout si je az najdu svoji silu...ne, nesmis zapomenout, pouzet se smirit se sebou samym...prvni detske boticky, mely zelenou barvu s bilou podrazkou bez vzoru...obe se mi vesly do dlane...to jsou me vzpominky...smirovani, mene strachu, vice sily...Ztraty a Nalezy...nashledanou, uz jsem Nalezl vse potrebne, mohu nyni spat...svuj strop uz znam v loznici nazpamet...kazdy hrbol, nerovnost, nedokonalost...mozna bych mohl svuj zivot rozprostrit na strop pri mem nocnim bdeni...bbc thoughts & moods diary...skoro uzavrena kapitola, zbyva pouze cas, zahojit rany
