Víte to někdo? Jestli jo, tak potřebuju odpověď...já si tím totiž nejsem jistá.

Jaká spravedlnost je, že se matkám, který dítě nechtějí nebo si je možná ani nezaslouží, rodí zdravé děti..Usměvavé, plné života, které běhají, normálně jedí, chodí a sedí...mluví a sami přemýšlí...Neříkám, že to někomu nepřeju, to ne, ale proč se rodičům, kteří moc touží po dítěti, narodí postižené dítě nebo dítě s vážnou nemocí..

Moje sestra moc chtěla dítě. Začaly se v ní budit mateřský instinkty.Když podruhé otěhotněla, všichni jsme se na to miminko těšili. když se Dáda narodil, bylo to naše zlatíčko, který ale v půl roce dostalo epilepsii...Je mu dva a půl roku, nechodí, nesedí, nemluví, pořádně nejí a směje se jen, když má záchvat....co je to sakra za život. Proč se to stalo zrovna nám...Nikomu tohle nepřeju....Je to hrozný. A teď má jít do ústavu a už nebude součástí našeho každodeního života, bude k nám jezdit jednou za čas, jako na návštěvu. Sere mě to a to pořádně. Bude to znít hloupě, ale jsem naštvaná na celej svět....a pořád si opakuju proč? proč? proč? Vím, že je těžký starat se o takové dítě, ale je to prostě zásadní změna, kterou momentálně nehodlám podstoupit....Vím, že sem možná sobecká, vždyť sestra nemá žádnej život a teď má novýho přítele a chce miminko, ale prostě se mi to nelíbí a já si za tím stojím...Teď to chápu úplně jinak než sestra nebo třeba naši rodiče...třeba to pochopím později, ale zatím to ani chápat nechci...