Každý to asi někdy ve svém životě zažil a to situaci kdy byl postaven před určitou volbu
a musel se sám rozhodnout jakou ´´cestou´´ se vydá.
Já teď nemyslím to, že člověk ráno stojí před barákem a přemýšlí nadtím zda má jít nejdřív do krámu pro pečivo a nebo do půjčovny vrátitDVD. Myslím to rozhodování při kterém se člověk kouše do spodního rtu aví, že právě toto může vše úplně změnit.
Uvědomuje si, že může něco získat, ale také je jasné, že může vše jedním činem ztratit.

Jsou to tak dva nebo tři roky nevím to už teď přesně, ale to není vůbecdůležité co jsem se v práci seznámil s Karlem. Nejdřív jsme se vždy jentak letmo pozdravili, ale časem se ukázalo, že je Karel pohodář naladěnna stejnou vlnu humoru a máme si jinak co říct.
Jednou za mnouKarel přišel s otázkou zda po práci nechci skočit na jedno, že jedomluvený už s kámoškou a tak ať nejsem lemur a jdu taky. Já v plánustejně nic neměl a tak sem kývnul, že se mnou může počítat.

Vhospodě se ukázalo, že Karlova kamarádka je víc jak pohledná slečna ajá si pomaloučku začal do paměti zapisovat veškeré informace které jsemmezi řečí o ní začal získávat.
Když jsem upaloval domů tak jsem si hned začal dával vše dohromady.
Lenka 24let dlouhé hnědé vlasy, hnědé oči, cca170cm 61kg, nekouří, nemáděti a je sama v 2+1. Než jsem dorazil domů bylo mi jasné, že musímudělat něco abych se s Lenkou zase brzy viděl.

Další den vpráci jsem na to ještě nestihl zavést slovo a Karel už sám začal jak mipanečku svítili očka když jsem se na Lenku koukal a tak jsem nechodildlouho okolo horké kaše a zeptal se ho co on a Lenka zasmál se aodpověděl, že můžu být naprosto v pohodě, že oni občas zajdou na pivko,ale to je vše. Bezva, bezva pomyslel jsem si hned při jeho odpovědi,tak to jsem přesně chtěl slyšet. A co dál pozveš ji někam? Ptal se měhned Karel.
Jasně jen musím přijít na to jak vše naháčkovat.

Netrvalo dlouho a zase se domluvila společná akce a já byl rozhodnutýneváhat a něco podniknout a opravdu nevím zda to byl osud, či obyčejnánáhoda, ale Lenka si posteskla, že marně shání nějaké DVD co vyšlo užpřed časem v novinách a jaká to náhodička já ho měl. Slovo dalo slovamy si dali na sebe čísla, s tím, že se domluvíme aby si ho mohlapůjčit. Když jsem pak docválal domů tak ještě ten večer se začalodehrávat smskový seriál.

Vše bylo najednou jako sen, zprávykteré jsem dostával, naznačovaly, že by tu mohla být naděje nějakéspolečné budoucnosti. Ale na druhou stranu jsem si říkal, že bych měltrochu brzdit a krotit své nadšení, protože po dvou setkáních a pársmskách bych si neměl dělat zase až tak velké naděje.

Na stole ležící mobil hlásí příchozí smsku sáhnu hned po něm a kdo mi to nepíše ano Léňa
´´co děláš v sobotu kámoška Alice slaví narozky nechceš jít se mnou ??´´ No asi jen blbeček by na to odepsal NE no, že ?? A tak jsem začalzjišťovat hned podrobnosti a vše vypadalo skvěle den byl jasný, časkolem 18h, místo kousek od bytu Lenky a v případě, že by se to protáhlotak mi bylo slíbeno, že by se nějak mé přespání určitě vyřešilo, tak covíc si vlastně přát ? Snad jen aby za hodinu byla už sobota !!!

  Koukám na hodinky už hodinu a půl tu máme nový den. Ani nevím jakrychle se ten sobotní večer přehoupnul do neděle. Oslava byla celkempovedená a i když jsem tam nikoho krom Lenky neznal tak rozhodně jsemse nenudil a Lenka ta se bavila tak dobře, že z té zábavy stála sotvana nohou, pár panáků vodky s džusem udělalo své.
Byl trošku problémpřemístit Lenku až k vchodovým dveřím, ale naštěstí Alice a hlavně jejípřítel mi pomohli a já až teď pořádně ocenil, že vybrané místo bylopouze dvě ulice od bytu od kterého má klíče Lenka, vlastně já, protožena chodníku se oba se mnou rozloučili, že dál už to sami snad zvládneme.

Sláva konečně jsem zabouchnul dveře od bytu který se nacházel ve druhémpatře a zatím co Lenka si šla odskočit na záchod já si prohlížel útulnýobývací pokoj. Mám tu jen jednu postel tak snad Ti nebude vadit vedlemě ležet mumlala Lenka. V tom žádný problém nevidím zněla na to máodpověď. Hned na to se šlo rovnou do ložnice, trochu jsem musel přidatpomocnou ruku při svlékání do spodního prádla a pak oblečení nočníkošilky, ale nakonec se vše zdárně povedlo a šlo se na kutě.

Tma ovládla celý prostor, jen okno pouštělo trochu světla z nočníklidné ulice. Digitální hodiny na kraji postele ukazovaly čas kolem půltřetí. I přes docela pozdní hodinu se mi nechtělo vůbec spát. Říkaljsem si co asi bude dál… Lenka mi něco říkala, ale já zrovna dvakrátmoc dobře nerozuměl a tak jsem se šoupnul víc na její půlku, ale v tenmoment bylo rázem úplné ticho. Najednou jsem ucítil, horkost dechukterý s každým Lenčiným výdechem se rozrážel o můj krk.

Bylato jen chvilka co jsme mlčky se snažili najít své pohledy, pak už jsemdál neváhal a dal svůj první nesmělý polibek, nepřišla po něm facka aniodstrčení a tak bez dalšího váhání jsem začal líbat ty jahodově rudérty. Má ruka z vlasů sjela po krku na pevná prsa a nedočkavě zmizelapod peřinou. Chytil jsem ji pod kolenem a tím sem si ho trošku přitáhlk sobe. Po vnitřní straně stehna jsem snadno překonal noční košilku amá ruka se zastavila až u kalhotek.

Chtěl jsem pokračovat dál,ale najednou jsem si uvědomil, že na mé doteky není žádná odezva. JeLenka tak odevzdaná a nebo opilá ???
Byl to jen mžik co mi hlavou proběhly přibližně podobné myšlenky.
To, že jsem teď s Lenkou v posteli je díky mému osobnímu kouzlu a nebodíky kouzlu alkoholu ?? Je to teprve naše třetí setkání, pořádně se anineznáme, co když ráno bude vše jinak ? Nebude to vypadat, že jsem jenzneužil situace abych si mohl užít ? Bude mi pak věřit, že mi jde o vícnež jen o postel když hned při první příležitosti neudržím toho svéhochobotníka v trenkách ? No říkal jsem si co teď dál, nechtělo se mizrovna teď hodit stopku, ale nechtěl jsem také vše tímto večerempodělat.

Bylo přede mnou rozhodnutí a já se rozhodl. Rucejsem hodil do klidu naklonil se k Lence a šeptem se zeptal zda je vše vpohodě ? Chvilku bylo ticho a pak mi odpověděla, že je unavená otočilase na bok a já věděl, že já i můj malý přítel máme po hehe.
Ale cojestli máme mít nějakou případnou společnou budoucnost tak to není našeposlední společná noc, utěšoval jsem se před spaním aspoň toutomyšlenkou.

Bylo asi kolem půl desátý když jsem ráno otevřel oči, postel prázdná stejně tak i pokoj.
Rychle jsem se oblékl a zamířil do koupelny. Lenka byla v kuchyni akdyž zjistila, že jsem se probral k životu postavila na čaj a začalapřipravovat snídani. Dojídal jsem poslední krajíc a jak jsem tak stálesledoval Lenku sedící naproti mně, nešlo si nevšimnout, že není úplněve své kůži. A tak jsem se zeptal co se děje ? Chvilku to sice trvalo,než se pořádně vymáčkla, ale nakonec se zeptala na průběh večera ahlavně noci, bylo mi jasné, že má okno.
V pár větách jsem jivylíčil jak se dostala až do postele a ujistil ji o tom, že může být vklidu, že jsem situace nezneužil a, že pro mě tímto večerem nicnekončí. V jejích očích jsem viděl úlevu. Bylo na čase se rozloučitpoděkoval jsem za azyl i dobrý oběd kterého se mi dostalo a než za mnouLenka zavřela dveře dala mi pusu a řekla, že mě ráda zase uvidí.

 Na stole ležící mobil hlásí příchozí smsku sáhnu hned po něm a kdo mi to nepíše ano Léňa,
´´jo holka to máš pravdu jsem opravdu ráda, že to tak dopadlo musím sipříště na ten chlast dávat větší pozor byla jsem úplně mimo naštěstí semnou nespal rád by se mnou chodil, ale mě přijde takovej teplej co si oněm myslíš? ´´ UFF !! Já nevěřil vlastním očím, jen sem seděl a kroutilhlavou a nebyl schopen pochytat jedinou myšlenku. Protože jsem nevěřiltomu co jsem četl udělal jsem tu chybu, že jsem si to přečetl ještějednou. Já nemít ke svému telefonu tak vřelý citový vztah tak asiokamžitě letěl z okna ! ÁÁÁ další zpráva od Lenky copak si asi teďpřečtu o sobě ? Že by mi poslala i názor kámošky ? ´´ Promiň to nebylopro tebe a ani o tobě ´´
Jo jasně tyhle keci mě tak berou, chtěljsem hned zavolat a prohovořit tu novinu, ale neměl jsem možnost,protože mi nevzala telefon a asi to tak bylo dobře…

Ne teplej,ale rudej zlostí jsem byl !! Háčky i čárky by se červenaly kdybych tadyzačal psát všechna ta slova která mě napadaly. Jo připadal jsem si jakjedno zvíře z říše skotu.
Naštěstí jsem celkem mírné povahy a život beru jako jednu velkou hru.
Jen večer když jsem ležel v posteli a v duchu si vybavoval tu sobotnínoc s Lenkou a své těžké rozhodování musel jsem se trošku pousmát nadtím co se mi to vlastně za kraviny honilo hlavou. Je asi hloupostmyslet si, že o tom, zda dva mají šanci na společnou budoucnost můžerozhodnout jedna noc…
O tom se asi rozhoduje někde úplně jinde.

Člověk by si měl umět ze všeho vzít nějaké ponaučení a tak já už teďvím jedno, že jestli se zase jednou stane, že budu s holkou ( po druhé,třetí a nebo čtvrté schůzce ) v posteli a přijde na mě zasenezadržitelná nutnost zamyslet se nad tím co právě dělám a jaké todruhý den přinese následky, tak už nebudu přemýšlet nad společnoubudoucností, ale zamyslím se nad tím zda vše to co jsem ji řekl anapsal byla pravda a podle toho se rozhodnu.
A jestli ten druhý celou dobu lhal a jeho lhaní ho dovedlo někam kam nechtěl tak buď ať řekne konečně pravdu a nebo mlčí dál.
Každý to asi někdy ve svém životě zažil a to situaci kdy byl postaven před určitou volbu
a musel se sám rozhodnout jakou ´´cestou´´ se vydá…