To jsem se lek   28.Leden 2009


   Je 23:03 a já se topím v tónech mé oblíbené muziky a přemýšlím...v poslední době nedělám vlastně nic jiného...jak vtipné, kdyby mi to přemýšlení aspoň bylo k něčemu dobré...

   Právě uběhlo 14 min a já za tuto dobu splodila jen těchto pár slov...Hm, teď jsem asi na chvilku vypla a přestala jsem přemýšlet, nebo jsem přemýšlela natolik, že jsem nebyla jen schopná ze sebe vydat hlásku? Hm, vše je možné...

   Každý z nás má určitou noční můru, kterou by si nikdy nepřál zažít...nikdy. Stačí, že ji prožíváme těch pár minut ve spánku. I když nám to připadá jako věčnost sama...Já jsem si jich teď v posledních dnech prosnila tolik, že ani nevím kterou z nich bych určila jako tu nejhorší...Nejhorší je, že tady plkám úplně o hovnech, o kterých si říkám, že to jsou jen trapné výlevy mé osoby... Ani nedokáži říci zda jsem šťastná, smutná, nasraná nebo co...a přitom se necítím nějak hrozně...Připadám si jako bezcitná mrcha...jo normálně tak nějak, jelikož můj den se skládá přibližně s těchto nálad...ráno si uvědomím, že sen byl jen sen a že jsem zase tam kde jsem byla včera...dopoledne si na to opět přivykám...odpoledne už jsem s tím opět smířená a snažím se se prostě bavit...Teď mi k tomu dopomáhá pár osůbek, kterým za to moc děkuji. Ať je to sestra nebo celkově rodina, i když zde to taky občas zaskřípe, ale tak to je snad všude...nebo přátelé a nebo ať je to jeden človíček, se kterým když jsem, tak v podstatě žiji přítomností...Jenomže pak se schyluje k večeru a já se zase musím vrátit do jiné reality...a pak se stává, že tady plodím toto svinstvo...Je to možná tím, že jsem se ještě zcela nestačila vyrovnat s minulostí a snažím se jít dál...jenomže tyhle sedmimílové boty je blbost používat...Takže vlastně už vím, proč jsem taková nerozhodná jak mi vlastně je, jelikož je ve mě smutek, zloba a zoroveň i to štěstíčko...čoveče já jsem vážně asi blíženec a né býk...a nebo že by obojí...no jo no někdo  má a nekdo nemá...a co z této mé sálodlouhé diskuze s někým nikým vyplívá? Vůbec nic...Jsem prostě jen někde a zároveň nikde...takže vo co vlastně go? O to že bych se měla už komnečně vzpamatovat a házet tyto stavy hoven někam do prázdna...a k tomu mi dopomáhej muziko má... napsal/a: hozinka 23:34 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář