Znáte ten pocit, když máte nějakou představu a k té představě i důkaz, že to jde, tak jak jste si to vysnili? Třeba je váš vysněný dům snů a najednou vám ho zboří před očima?
takový pocit mám teď já, přítelkyně, mocmocmoc blízká, kdybych věřila na slovo nejlepší,tak bych napsala nejlepší, se po 4 letech rozchází s přítelem, ukázkovej pár lásky,................................. jestli jsem někomu věřila nerozpadající se vztah, pak to byli oni..... :(
Nechápu to a hlavně si říkám, když né oni, tak proč bych měla lásku zažít i já? Dneska jsem moc zadumaná a filozofuju,ale fakt jsem z toho dost v prde..
nebudu to už rozmazávat, jen na mě začíná sedat déprésééééé, protože to vypadá, že chlapi a s nimi i láska vymřeli...........