→ ♥ P ♥ - Přítel při Tobě vždy stojí,
→ ♥ Ř ♥ - říká pravdu ikdyž bolí.
→ ♥ Á ♥ - Abys nikdy nebyl sám.
→ ♥ T ♥ - Trpělivě naslouchá,
→ ♥ E ♥ - energii svou Ti dá,
→ ♥ L ♥ - lásku, která nezvadá.
→ ♥ S ♥ - Sílu, když ti dochází,
→ ♥ T ♥ - samotou Tě provází.
→ ♥ V ♥ - Věří Ti vždy v každé době,
→ ♥ Í ♥ - i když ostatní jsou proti tobě.

♥ → Přijď ke mně, když máš problémy a já Ti poradím.
♥ → Jestliže Tě budou ostatní ponižovat, zastanu se Tě.
♥ → Když Tě všichni opustí, já zůstanu s Tebou.
♥ → Rozveselím Tě, když Ti bude smutno.
♥ → Pokud uroníš slzu, začnu plakat.
♥ → Jestliže Tě budou ostatní nenávidět, já Tě budu mít rád/a.
♥ → Já budu mluvit pravdu, když ostatní budou lhát.
♥ → Přijď za mnou, jestliže Ti okolí nebude rozumět, a já Tě pochopím.
♥ → Navštiv mě v nesnázích a podám Ti pomocnou ruku, protože opravdoví přátelé zůstanou vždy spolu a nikdy jeden druhého nezradí...!
♥ → Moc si Tě vážím a nikdy nepřestanu!

Nemůžu si jen tak sednout do deště a počítat kapky, co spadnou na zem. Nemůžu spočítat všechny hvězdy, co v noci září, ani nemůžu sečíst vítr, který mi fouká do očí. A tak v noci sedím,pozoruju,jak všechny ty hvězdy svítí na zem, jak mi kapky deště smývají slzy z tváří a prosím vítr, aby mi odvál všechny mé pocity a myšlenky! Jak ráda bych smazala jedním zhasnutím všechno to,co se mi honí hlavou. Nechápu, proč ani jak se mi všechen ten zmatek dovnitř dostal.Ani nevím, jestli jsem schopná o něčem přemýšlet. Jsem plná všeho a zároveň úplně prázdná. Chci vše a zároveň nic. Utápím se ve svých vlastních pocitech. Utápím se láskou. Mám ji tolik,že mě dusí,ale nemůžu ji na nikoho vydechnout. Chci abys věděl,že každý den a každou noc,mě ta láska tlačí na srdci. Že ti ji posílám i po tom nejmenším vánku, že jeho si přeju od každé nejmenší hvězdičky a každou kapku prosím,a by mi donesla aspoň trochu toho nepodařeného citu. Nikdo mě nechápe a zároveň mě chápou až moc. Všichni mi chtějí rozumět, ale jedině měsíc,ke kterému se pokaždé modlím ví, že už nechápu sebe ani já sama. Proč ty plané naděje??? Jasně, naděje umírá poslední- já zapomněla. Stejně jako jsem zapomněla,že ne všechny sny se plní. Ne všechna láska je šťastná a ne každý najde štěstí ležet na ulici. Já potkávám jen svou ztracenou radost a pocit volnosti, který mě opustil ve vteřině,kdy jsem potkala tebe. Ne,nechci říct že potkávám své neštěstí,ale už předem prohranou hru. Už předem zahozený papír, na kterém nebylo ještě nic napsáno. Předem zavržený dopis,jen proto,že byla zalepená obálka. Už nikdy se nedovíme,co důležitého obsahoval. Chci zahodit všechnu tu lásku. Jen tak ji vysypat do popelnice, zmuchlat jako staré noviny a spálit. Jenže i když ji hodím do ohně,přijde zase déšť a všechnu snahu zahubí. Chci se zase smát štěstím a dokázat otevřít srdce taky někomu jinému. Jenže už nemám sílu. Opouští mě i má vlastní důvěra v sama sebe. Vlastní osud mě zradil a nechal mě samotnou. A tak chci říct: ,,lásko,nasedni na vítr, rozfoukej všechny kapky a zhasni už konečně všechny ty hvězdy zklamání. Trápit se už není moderní!!!Ale ploč já se pořád trápit musím!Miluju tě!

Zapomeň... Zapomeň... řekne se lehce, ale mé srdce nemůže, nechce...

Když vás opustí někdo, koho jste opravdu milovali, s kým slovo láska dostávalo plný význam, je to rána na celý život a o to větší, když nevíte proč... a nic nepomůže, ani čas...

Tak klásně mi bylo opravdu, nic mi nechybělo...já byla jsem ta nejštastnější, tak jako ta co je zamilovaná .... každý kdo tohle prožívá ví o čem mluvím...krásný vztah to byl, teda z mé stránky jo...začátek byl opravdu nádherný...ani nelze popsat...a nevadí...hlavní je že to mám v srdíčku a ve vzpomínkách...je to človíček, na kterého nelze zapomenout...čím mě takhle zaujal?Otázka na kterou si ani já sama nedokážu odpovědět!Bohužel...To krásný co bylo...bylo!Opravdu měla jsem vše co jsem si mohla přát...krásného kluka,zajímavého a hlavně pro mě toho jediného dokonaláho človíčka na světě!Den kdy byl pro nás teda spíše pro mě poslední....na ten nerada vzpomínám.Otázka proč se to stalo?Odpověd do dnes nevím.Vzpomínky jsou krásné a nelituju toho co bylo... nikdy...tohle mám vytasené v srdíčku napořád...on je ten jediný který tam doopravdy patří...ale chyba je v tom : ,,cítím to jen já... Přemýšlením nad tím co jsem s ním prožívala je pro mě horor!Spíše potůček mým slz...opravdu, když si vzpomenu...pokaždé se mi vrátí jen to krásný a to mě dělá neštastnou...proč nedokážu zapomenout?Nechci snad?Ale já chci...i přes to že ho mám pořád ráda...Ale nejde to...Láska je silnější...je to bolest ale my po bolesti toužíme...Opravdu už nevím jak dál...Stále na něj myslím,kde se podívám tam ho vidím...je jako má vysněná noční můra...krásná noční můra...Ale jak říkám vždy se vše promění v žal...a to mě ubíjí...Proč nemůžu být štastná tak jako ostatní?Zasloužím si to snad tím co dělám,jak se chovám a jaká doopravdy jsem?.... nevím.Opravdu se utápím...a bolí to... ale prostě tobě I promise there will always be a place for you in my heart.... a takhle to zůstane,pač já vím že nelze zapomenout!!

Největší sen se nikdy nesplní, protože pak by to nebyl sen.

Neberte život příliš vážně, stejně z něj nevyváznete živí.

 Celý život je jen hra na štěstí.

PETŘÍČKŮŮŮ....Jsou cesty, které nikam nevedou a přitom najdeš spoustu lidí, kteří po nich jdou!

...jsem ráda že jsem tě viděla....uvědomuji si vše...jednou bych ti to ráda vše řekla...doufám že se naskytne příležitost,jen chci aby jsi věděl : Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to....