Toto jsem si napsal na noční v práci:
Nic není jako dřív, vše se mění v okamžiku aktuálna na minulou minulost, která může být buď vzpomínána, nebo ponechána věčnému zapomění. Avšak vzpomínáme-li na něco, blokujeme tak možnost vzniku nových aktuálností, které by mohly nahradit starou vzpomínku, nebo zmizet v bažinách věčnosti. Co je tedy horší, lpět na starém a nechávat tak zavřenou bránu nových monžností, nebo se pouštět do víru novinek? Ať tak či tak, vždy nám bude chybět srovnání, jestli minulost byla lepší než přítomnost, protože přítomnost není nic než vzpomínání na minulost, nebo očekávání budoucnosti. Nemůžeme mít všechno, volba je na každém z nás...
24.9.2008 JN