Není nad ranní bantování, ani snad není to bantování, protože bantije se jen tehdy, když člověk vstane dřív než je zdrávo, ale já jsem nevstal, já ještě nešel sát. Je ráno a já se vrátil ze školy. U nás ve vesnici totiž je z bývalé školy kulturák a nevíte jakou práci dá psát něco tak, aby to vypadalo čitelně. Nicméně mám chuť napsat mnohé, ale asi jen pozdravím Verunku. Ne mojí sestru, ale tu Verunku z Hradiště. Přátelé já jí mám asi moc rád, nevím, ale myslím na ní víc, než je zdrávo. Tak nic, tak slez. Nechme toho hraní, maminku bolí hlava. Jdu spát a třeba mě napadne chobotnice a nebo budoucnost moje. Noc brou hou...