Povím Vám příběh, který psal můj život o tom, jak díky někomu stala jsem se jinou.. Byla jsem hloupá tedˇ už to vím.. tak nechtˇje tento příběh proVás radou , pro jiné poselstvím...

Mám jen pár lidí, co jsou tu pro mně, navzdory všemu zlému... V každé době...  Byl tu i člověk, jenž  mi dává sílu žít... Doufám že dnes už ví, že jsem mu nechtěla ublížit... Byl jsi tu pro mně i když jsi stokrát mohl jít... děkuju že Tě mám.. chci Ti to všechno oplatit... Probouzela jsem se a dívala se na Tebe jak spíš...  A viděla jsem nebe tam, kde ho když nechceš nevidíš...  Ve dne jsem viděla hvězdy, když jsem se dívala do Tvých očí a nejvíc se bála, že to skončí...

Pak přišly hádky... Pohádka skončila...  Nedá se popsat jak strašně jsem se cítila... Chyběl mi smích i vůně jeho kůže... Všechno co člověku když druhý chybí chybět může...  Chtěla jsem zapomenout... Protože jsem nemohla smát, za smích jsem skrývala slzy a naopak...  Pak přišla slečna, co zaujala moje místo...  A já už zjistila jak moc jsem jinou slečnou kterou pár lidí zná... A jak moc pro mně ten člověk znamená...

Miluju toho človíčka čím dál tím víc... A čas je mi mým svědkem, že mi ho nenahradí nikdy nic...

Komentáře

« Domů | Přidej komentář