Básničky, smutné básničky, tak o tomhle je převážně můj blog.
12.Leden 2009
By mne fakt zajímalo, kde si hledal mezi dvacátou a dvacátou první hodinou přesně mou přezdívku "lovely_sue" v googlu.
jestli to byla ta osoba co tu měla kdysi (možná ještě má) přezdívku creativewolrd, tak ať jde do.....................
Vložil: lovely_Sue
¤
03.Říjen 2008
Když se "daří" tak se "daří" ...no prostě den blbec.
Nepodařilo se mi přihlásit na seminář k aktualitám, a hle není místo a v pondělí na seminář v angličtině fááákt chodit nebudu, to by mi museli platit tak půl milionu na hodinu, abyhc se tam zbytečně trápila, takže si ten seminář holt zapíšu až v dalším semestru a samozřejmě doufám, že na mne zbyde nějaký český a ne anglický
. No ale co je horší - nepodařilo se mi přihlásit ani na seminář k Moderním dějinám bez kterého nemůžu v lednu složit zkoušku.
Zítra, no vlastně dnes už, je poslední možnost se přihlásit, sáákryš od 11 hodin, ha ale už od osmé jsem v práci bez možnosti internetu, no hezký.
Tak teď mi nezbývá než doufat, že moje zlatíčko
bude mít to štěstí, které já jsem v posledních dnech neměla,a že mne úspěšně do semináře přihlásí. Ještě , že tě mám má lásko, byhc se bez tebe asi brzo zbláznila. Chybíš mi, už aby bylo pondělí.
Vložil: lovely_Sue
¤
25.Září 2008
Chcete-li se o mně něco dovědět, uděláte lépe, když se kouknete na profil, ten je aktualizovaný, tady na blogu se nacházejí především smutky , které jsou již minulostí.
Vložil: lovely_Sue
¤
27.Srpen 2008
- Až někdy půjdete nakupovat a setkáte se s neuvěřitelně milou a usměvavou prodavačkou-pokladní, která bude hodně upovídaná a laskavá, možná vás na ní také upoutají velké náušnice, a pokud se jí náhodně zeptáte, zda ji ta práce baví - možná vám to řekne sama i bez dotázání, věřte jí, že ANO. Ona je v práci opravdu šťastná, její úsměvy ani optimismus nejsou předstírané.
- Až jednou v pozdějším večeru mezi půl jedenáctou a půlnocí pojedete tramvají číslo devět, směr z centra na Žižkov a uvidíte ženu sedící u okna koukající někam snad do neznáma, jíž z očí stékají slzy, věřte bude to ta samá žena jako prodavačka-pokladní, která ještě před pár hodinami možná několika desítkami minut rozdávala v práci úsměvy. Ona však nepláče pro přítomnost, při noční jízdě tramvají se v její mysli objevují záblesky minulosti - blízké i velmi vzdálené. Pro ty ona pláče, ne však vědomě, ona nechce plakat. Slzy jí tekou samy po tvářích. Nestojí o váš soucit, opravdu ne. Vaše soucitné pohledy jsou jí nepříjemné a těší se , až vystoupí a zmizí ve velkém domě a v bytě, kde se cítí doma.
- Poté usedne k počítači, prohlíží si na internetu fotky - jí velmi důvěrně známé tváře,a přesto nyní již tak cizí. Už necítí žádné emoce, ani lásku, ani žárlivost, ale už dokonce ani vztek a nenávist. Jediné co může vnímat je lhostejnost - lhostejnost tak dokonalá až výstavní.
- A tato žena je už přesvědčena o svém smíření se životem. Má svoji práci, pro kterou žije. Na minulost nemyslí vědomě, ta jen sem tam probleskuje do jejích myšlenek ve večerní tramvaji. Budoucnost je pro tuto ženu také příliš jednotvárná, v podstatě jako přítomnost. Užívá si však okamžiků v práci, kdy se opravdu skutečně a nepředstíraně usmívá na lidi, hovoří s nimi a na rozloučenou jim přeje hezký či příjemný den.
- Pokud tu ženu někdy potkáte, věřte, JSEM TO JÁ.
Vložil: lovely_Sue
¤
26.Srpen 2008
fakt, přísahám, už nikdy nebudu koukat po seznamkách, nebudu do googlu zadávat určitá slova a jména, protože bych se asi jinak buď zhroutila anebo snad zastřelila. Ale ne, už toho mám dost. Já už na vás kašlu, na všechny, opravdu. jediné pro co žiju je moje práce. Obětuji své práci veškerý soukromý život, nepotřebuji volný čas, protože k čemu volný čas, když nemám právo - když nemám právo na normální seznámení. Ano já vím že nemám právo, sakra celý život to vím. několikrát jsem se však zkusila vzepřít a zkusila jsem si někoho najít, no a jak to dopadlo?! no ve dvaceti je akorát správný čas, urovnat si hodnoty a smířit se s životem. když nemám právo tak prostě nemám, beru to tak. Já se vlastně nevzdávám, jen uznávám , že nemám právo a beru život jaký je. No nic, už jdu spát zítra mne čeká práce - díky bohu za ni, vždyť díky práci mám vůli žít, protože vím, že je mne tam potřeba.
Vložil: lovely_Sue
¤
20.Srpen 2008
Sakra, to jsem si zase početla. Že si nedám pokoj a pořád po tom internetu koukám, kdybych to nečetla, bylo by mi asi líp. Ale heleďte, až já se z toho jednou dostanu, až se mi podaří vymazat špatné vzpomínky (a ono to opravdu jde, ne že ne, ani to podvědomí není všemocné a nepřemožitelné, já ten rok zapomenu, přísahám), já budu tak moc šťastná až se osvobodím. Už se na tom pracuje. Já si nervy a zdraví ničit nenechám, to si pište.
Vložil: lovely_Sue
¤
19.Srpen 2008
Plánovala jsem jít do kina, ale volali z práce, abych přišla na odpolední, no tak jdu. Kino nebo práce, vždyť je to jedno, ne?
Vložil: lovely_Sue
¤
20.Červenec 2008
Ode dneška jsem svobodná
Náhle tak volná , nespoutaná
Přišel čas odrazit se ode dna
A vyhlížet veselejší rána.
Dnes jsem se od minulosti odpoutala
Chmury a trápení za sebou zanechala
Dobré rady jsem poslechla
Pochybné kontakty přerušila
Znova se dostávám do vesla
Až div je – kde bere se ta síla.
Vím, že mnohé musím sama dokázat
Hlavně se nikdy již na nikoho nevázat.
Mé milé kolegyňky v práci
Dobrou radou mi přispěly
S nimi nemám nouzi o legraci
A již nebrečím po příteli
K mužům však ztratila jsem důvěru
Má duše neodpouští nevěru
Brzy se ode dna odrazím
A dosáhnu svých cílů
To nemyslím – to vskutku vím
Cítím v sobě tu sílu.
Vložil: lovely_Sue
¤
08.Červenec 2008
Cigárka v krabičce rychle mizí, whisky zbývá jen na dně, a já už nevím jak dál....Rozešel se se mnou přítel, téměř po roční známosti. Byl to ten nejhodnější člověk co po světě chodí. Řekl mi, že si zasloužím lepšího, ale já vím, že tohle není pravda, neboť lepší neexistuje. Jsem na dně, v hlavě prázdno, v srdci smutek a beznaděj. Z vypité whisky a vykouřeného množství cigaret už je mi téměř zle,ale nezvládám to. Neovládnu se, kouřím, piju, brečím. Mám pocit, že všechno skončilo. Dnes mám volno, sedím doma. Ale zítra musím zpět do práce, až do neděle mám naplánované směny, - zaměstnavatel si mne váží, proto nechci dělat problémy a směny tak náhle rušit. Půjdu pracovat. Lidé kolem říkají život jde dál. Ano, snad , život po životě. Protože život včera skončil, nyní žiju snad v nějakém matrixu, a hledám cestu ven, chci normálně žít, znova se radovat z východu Slunce, ale momentálně to nejde. Práce je teď jediné pro co žít. Ale má tohle smysl? Vím, spíše řečnická otázka, nikdo mi nedokážete říct, zda to smysl má či ne, a pokud ten smysl nevidím, tak mne o něm stejně nepřesvědčíte.
Vložil: lovely_Sue
¤
15.Květen 2008
Slzičky stékají po tváři,
padají do dívčího klína.
Ona ví, že její hvězda již nezáří,
a také ví, že to je její vina.
Ač stále mezi živými
její duše je mrtvá,
na vlastní hrob nosí květiny,
zažíhá hřbitovní světla.
Jak snadné je ztratit vše,
co mělo smysl v žití.
Pro ty, kdo milují nadevše,
je proto lepší mnohé nevěděti.
Vložil: lovely_Sue
¤