22.Říjen 2007,19:49

7. NÁRODNÍ OBROZENÍ V ČECHÁCH

 

NO – hnutí českého národa za osamostatnění v oblasti kulturní, hospodářské a později i politické

 

  • průběh → 70. léta 18. st. až pol. 19. st. → vrcholí revolucí 1848 – 1849
  • předpoklady vzniku:

1. osvícenský absolutismus – reformy Josefa II.

-        1781 Patent o zrušení nevolnictví → umožňoval svobodné stěhování do měst (rozvoj průmyslu)

-        Toleranční patent → umožňoval hlásit se ke svému náboženství

2. hospodářské změny – šíření průmyslové revoluce → zavádění strojů do výroby → změny ve struktuře společnosti

podnikatelé – dělníci → nové společenské vrstvy → rozvoj kapitalismu

3. vlivy ze zahraničí -  VFR /Velká francouzská revoluce/ - myšlenky osvícenství

 

NO V LITERATUŘE

-        národní vzkříšení

-        úkol → povznést z úpadku český jazyk (důležitý znak národa)

-        postupně se utváří nová česká inteligence

 

2 Proudy NO

a) vědecký – rozvoj jazykovědy a historie

b) lidový – divadlo, vydávání novin, besedy

 

Generace první – Dobrovský, V. Matěj Kramerius, V. Thám

Generace druhá – Palacký, Jungmann, Čelakovský, Kolár

 

1. FÁZE – OBRANNÁ

 

a) jazykověda

 

JOSEF DOBROVSKÝ

-        psal německy a latinsky

-        osvícenský vědec, jazykovědný tvůrce

-        nevěřil v budoucnost jazyka a národa

-        zakladatel „slavistiky“ – věda, která porovnává slovanské jazyky

 

„Podrobná mluvnice češtiny“

-        dílo jazykovědné

-        vědecká mluvnice

-        ustálil jazykovou normu a navrhl analogickou opravu pravopisu (psi/páni – psy/pány)

-        platí dodnes

 

„Německo-český slovník“

-        2 dílný slovník

 

„Dějiny české řeči a literatury“

-        literární historie

-        dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury

-        oslava českého jazyka doby veleslavínské

 

„Základy jazyka staroslověnského“ – slavistiky

-        mluvnice staroslověnštiny

 

b) Historie

 

-        vznik KSČN – královské české společnosti nauk (1774)

-        spolek osvícenských vědců

 

GELASIUS DOBNER

 

FRANTIŠEK MARTIN PELCL

-        dějepisec, profesor na pražské univerzitě

 

c) Počátky novočeského básnictví

 

VÁCLAV THÁM

„Básně v řeči vázané“

 

ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER

 

d) Počátky obrozeneckého divadla

 

úkol: zajistit pravidelná česká představení

-        vychovat české herce

-        vytvořit české hry

 

první scény: lidové divadlo (i loutkové – Matěj Kopecký)

-        Stavovské divadlo /1783/ - česky se hrálo jen výjimečně; německy

-        Vlastenecké divadlo BOUDA – na Koňském trhu (dnešní Václavák) → bratři THÁMOVÉ → hlavní činitelé → hráli česky

-        repertoár: překlady klasiků (Shakespeare, Moliére), veselohry (Prokop Šedivý – Masné krámy), vlastenecké hry (Václav Thám – Břetislav a Jitka)

 

VÁCLAV KLIMENT KLICPERA

-        veselohry

-        „Divotvorný klobouk“, „Zlý jelen“, „Hadrián z římsů“

 

e) lidový proud

 

VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS

→ v České expedici = kulturní centrum

-        vydávalo české noviny

-        knihkupecký podnik

 

2. FÁZE – OFENZIVNÍ

 

-        vypracován 1. novodobý český národně kulturní program

 

znaky: rozšíření slovní zásoby (Jungman)

-        historismus – oslava husitství a veleslavínské doby

-        propagace slovenské myšlenky → spojení a spolupráce slovanských národů (v čele Rusko)

 

a) literatura vědecká

 

JOSEF JUNGMAN

-        jazykovědec, překladatel a básník

-        propagátor češtiny

-        věřil v budoucnost národa a jazyka

 

„Slovník česko-německý“

-        5ti dílný – jazykověda

-        čerpal z literárních památek, z řeči lidu, z jiných slovanských jazyků (ruštiny a polštiny)

-        vytvářel novotvary (rostlina, nerost, ozvěna)

-        čeština je stejně dokonalá jako němčina

 

„Rozmlouvání o jazyce českém“

-        kulturní program

 

„Slovesnost“

-        literární historie a teorie

-        učebnice literární teorie + čítanka

 

„Historie literatury české“

-        přehledné dějiny české literatury

 

„Oldřich a Božena“

-        oslavná báseň

-        1. česká romance

 

-        překládal z francouzštiny, angličtiny a němčiny

 

 

PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK

-        Slovák → psal česky

-        zakladatel slovanské archeologie

 

„Slovanské starožitnosti“

-        nejstarší dějiny Slovanů

 

„Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích“

-        Slovensko považováno za jeden národ, slovanské jazyky za nářečí

 

 

FRANTIŠEK PALACKÝ

-        zakladatel novočeské historické vědy

-        zastánce koncepce (zachování) rakouského státu, tj. austroslavismu

-        politik

-        založil Matici českou (vydávání českých knih)

-        edice kronik (husitské kroniky) „Staří letopisové čeští“ (14 – 16. st.)

 

„Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě“

-        základní historické dílo do roku 1526

-        výklad dějin → zápas němectví a slovanství

-        vyzdvihuje dobu husitskou

 

 

b) umělecká

 

-        myšlenka slovanské vzájemnosti

 

JAN KOLLÁR

 

FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ

 

 

3. FÁZE – VYVRCHOLENÍ NO

 

-        vznik 1. politického obrozeneckého programu – austroslavismus /Palacký/

-        spjatost s národním obrozením /J. K. Tyl/

 

JOSEF KAJETÁN TYL

-        tvůrce českého realistického dramatu

-        představuje velkou osobnost NO

-        vlastenec → organizátor společenského života (pořádal plesy, zábavy…)

-        novinář → redaktor časopisu KVĚTY

-        láska k divadlu → ovlivněn V. K. Klicperou

-        cestoval s kočovnou společností (byl herec, režisér, dramaturg, kulisák…)

-        autor divadelních her

 

 

DIVADELNÍ HRY

 

Historické

 

-        vznikly kolem roku 1848

-        historické pouze svými náměty → nesledují historickou věrnost → vyjadřují myšlenky z období revoluce 1848 – 1849

 

„Kutnohorští havíři“

„Jan Žižka a bitva u Sudoměřic“

„Jan Hus“

 

Ze současnosti

a) vážné:

→ zabývají se otázkami vlastenectví

 

„Pražský flamendr“

„Paličova dcera“

„Tvrdohlavá žena“

„Bankrotář“

 

b) fraška s písněmi:

 

„Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka“

-        zachycuje život pražských lidových vrstev

-        s písní Kde domov můj (zpívaná slepým houslistou Marešem) – melodie Františka Škroupa

 

Pohádkové hry

 

„Lesní panna“

 

„Jiříkovo vidění“

 

„Strakonický dudák“

hlavní postavy:  Švanda Dudák, Dorotka, Vocilka, Kalafuna, víla Rosava (Švandova matka)

-        Švanda jde do světa, aby vydělal peníze a mohl si vzít Dorotku za ženu → jeho dudy získávají čarovnou moc (očarovala mu je matka – víla) → je úspěšný, jeho výdělky jsou velké → zpychne a zapomíná na Dorotku → ve světě ho doprovází Vocilka (příživník a prospěchář) → jakmile dudy ztrácejí čarovnou moc → Švanda přichází o slávu a publikum → do světa se za ním vydává Dorotka s Kalafunou → láska Dorotky překoná všechny překážky

- autor ukazuje různé lidské vlastnosti

- význam: varovaní před přílišnou touhou po penězích

 

 
kategorie: literatura
vložil: lusiia
Permalink ¤


0 Komentáře: