22.Říjen 2007,19:46

3. ČESKÁ LITERATURA PŘEDHUSITSKÁ A HUSITSKÁ

konec 14. století – polovina 15. století

 

-        za vlády Václava IV → počátky krize českého státu

-        prohlubují se rozpory ve společnosti

-        odpor proti církvi (jejímu náboženskému i mravnímu úpadku

 

  • zdroje církve: prodej odpustků

-        poplatky za náboženské obřady – pohřby, křty

-        výběr desátku

→ hromadění majetku

→ církev nežila v souladu se zásadami bible

  • kazatelé: kritizují církev → snaží se o její nápravu = reformátoři

 

A) HUSOVI PŘEDCHŮDCI

- kazatelé → kritizují církev i společnost

 

MATĚJ Z JANOVAuniverzitní profesor, autor latinských spisů

KONRAD WALDHAUSERkazatel univerzitních studentů (pozván do Prahy Karlem IV)

JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE lidový kazatel → ovlivňoval chudinu (zřekl se svého bohatství)

TOMÁŠ ŠTÍTNÝ zchudlý šlechtic → bez teologického vzdělání → o náboženských otázkách psal česky (pro prostý lid)

 

Dílo: „Traktát“ učené pojednání o náboženství

Soubor: „Knížky šestery o obecných věcech křesťanských“

-        pojednává o dokonalém životě

 

B) MISTR JAN HUS /1370 – 1415/

-        vůdčí osobnost reformního hnutí

-        pocházel z Husince u Prachatic

-        vystudoval pražskou univerzitu → později univerzitním mistrem

-        1 400 vysvěcen na kněze → kázal v Betlémské kapli (česky)

-        vycházel z myšlenek anglického reformátora Johna Wiclifa → kritizoval církev I rozmařilost, prodávání odpustků, mravní zkaženost

 

1409 – zasloužil se o vydání „Kutnohorských dekretů“ – počeštění pražské univerzity

 

-        spory s církví → byl dán do klatby → vyhnán z Prahy

-        odchází do Jižních Čech na Kozí Hrádek (věnuje se kazatelství)

-        v Praze vyhlášen „interdikt“ – zákaz konání náboženských obřadů

-        1414 -  přijal pozvání na koncil (sněmovna církve) v Kostnici → chtěl hájit své učení

-        po příjezdu zatčen a vězněn

-        církev požadovala odvolání názorů

-        odsouzen, prohlášen kacířem → 6. 7. 1415 upálen

 

A) Latinské spisy – obrací se k učencům

 

„O církvi“

-        popírá papežovo postavení → hlavou církve je Kristus

-        příslušníkem církve je ten, kdo nespáchal žádný hřích

 

B) České spisy -  pro domácí publikum

 

„Knížky o svatokupectví“

-        ostře kritizuje církev → její bohatství, zištnost, prodej odpustků

 

„Dcerka“

-        o správném životě žen a dívek → mají být vedeny ke zbožnosti

 

„Výklad viery, desatera a páterie“

-        výklad 3 modliteb  → víry, desatera přikázání a otčenáše

-        kritika společnosti (mravní zkaženost)

 

„Postila“

-        výklad části bible formou kázání (pro lidové posluchače)

 

„Listy z Kostnice“

-        promluvy ke čtenářům (obdoba kázání)

 

- zájem o ČJ  → pravopis  „O pravopise českém“

- zrušil spřežkový  → zavedl diakritický (s rozlišovacími znaménky)

- dlouhé samohlásky označoval čárkou (a, á)

- měkké souhlásky označoval tečkou  → nabodeníčko

 

C) LITERATURA V DOBĚ HUSITSKÝCH BOJŮ

- období křížových výprav

 

„Čtyři pražské artikuly“ program husitů

1. svoboda kázání

2. přijímaní podobojí

3. potrestání všech hříchů

4. zbavení světské moci církve

 

„Žižkův vojenský řád“

-        zákoník husitských vojsk → obsahoval požadavky i tresty pro husitské vojáky

 

„Jistebnický kancionál“

  • kancionál: náboženský zpěvník

-        obsahoval husitské náboženské písně

„Ktož jsú boží bojovníci“ – píseň nejen náboženská – válečná a bojová

cíl  → dodat odvahu, sebevědomí, sjednotit k boji

 

„Povstaň, povstaň, veliké město pražské“ – vyzývá k boji proti císaři Zikmundovi

 

„Budyšínský rukopis“ obsahuje 3 polemické skladby

  • polemika -  spor, názorové střetnutí

1. „Žaloba Koruny české“     - kritizuje české pány za to, že přijali Zikmunda za českého krále

2. „Porok /výtka/ Koruny české“                       

3. „Hádání Prahy s Kutnou Horou“ – alegorická skladba

- husitství – v podobě krásné, mladé ženy (Praha)   X

- katolictví -  v postavě ošklivé stařeny (Kutná Hora)

 

VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ

„Husitská kronika“ zachycuje část reformního hnutí

„Píseň o vítězství u Domažlic“ o vítězství husitů nad křižáky (byli zastrašeni zpěvem)

 

 

D) LITERATURA DOBY POLIPANSKÉ

1434 – bitva u Lipan → porážka husitů

 

PETR CHELČICKÝ

-        nejvýznamnější představitel této doby

-        nižší šlechtic, kritik společnosti

-        odmítal potřebu vyššího vzdělání

-        nesouhlasil se středověkým rozdělením společnosti → všichni si mají být rovni

-        odmítal válku (i obranou) → nesouhlasil s husity

-        dodržoval zásady bible (život v chudobě, v pokoře…)

 

„O trojím lidu“

-        odsuzuje dělení společnosti na tři stavy (kněžský, vojenský a robotný)

-        hlásá rovnost všech

 

„Sieť viery pravé“

-        kritizuje církev, hromadění majetku → touží po spravedlivější společnosti

-        církev + křesťanská víra → zachraňují lidi od hříchu

 

„Postila“

-        úvahy psané formou kázání

 

- na základě jeho myšlenek (o rovnosti všech lidí) vznikla roku 1457 jednota bratrská

 

 

ZÁBAVNÁ LITERATURA – cestopisy

 

VÁCLAV ŠAŠEK z BÍŘKOVA – „Deník“zachycuje poselstvo Lva z Rožmitálu na cestě po západní a jižní Evropě

 

 
kategorie: literatura
vložil: lusiia
Permalink ¤


0 Komentáře: