| NO – hnutí českého národa za osamostatnění v oblasti kulturní, hospodářské a později i politické - průběh → 70. léta 18. st. až pol. 19. st. → vrcholí revolucí 1848 – 1849
- předpoklady vzniku:
1. osvícenský absolutismus – reformy Josefa II. - 1781 Patent o zrušení nevolnictví → umožňoval svobodné stěhování do měst (rozvoj průmyslu) - Toleranční patent → umožňoval hlásit se ke svému náboženství 2. hospodářské změny – šíření průmyslové revoluce → zavádění strojů do výroby → změny ve struktuře společnosti podnikatelé – dělníci → nové společenské vrstvy → rozvoj kapitalismu 3. vlivy ze zahraničí - VFR /Velká francouzská revoluce/ - myšlenky osvícenství NO V LITERATUŘE - národní vzkříšení - úkol → povznést z úpadku český jazyk (důležitý znak národa) - postupně se utváří nová česká inteligence 2 Proudy NO a) vědecký – rozvoj jazykovědy a historie b) lidový – divadlo, vydávání novin, besedy Generace první – Dobrovský, V. Matěj Kramerius, V. Thám Generace druhá – Palacký, Jungmann, Čelakovský, Kolár 1. FÁZE – OBRANNÁ a) jazykověda JOSEF DOBROVSKÝ - psal německy a latinsky - osvícenský vědec, jazykovědný tvůrce - nevěřil v budoucnost jazyka a národa - zakladatel „slavistiky“ – věda, která porovnává slovanské jazyky „Podrobná mluvnice češtiny“ - dílo jazykovědné - vědecká mluvnice - ustálil jazykovou normu a navrhl analogickou opravu pravopisu (psi/páni – psy/pány) - platí dodnes „Německo-český slovník“ - 2 dílný slovník „Dějiny české řeči a literatury“ - literární historie - dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury - oslava českého jazyka doby veleslavínské „Základy jazyka staroslověnského“ – slavistiky - mluvnice staroslověnštiny b) Historie - vznik KSČN – královské české společnosti nauk (1774) - spolek osvícenských vědců GELASIUS DOBNER FRANTIŠEK MARTIN PELCL - dějepisec, profesor na pražské univerzitě c) Počátky novočeského básnictví VÁCLAV THÁM „Básně v řeči vázané“ ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER d) Počátky obrozeneckého divadla úkol: zajistit pravidelná česká představení - vychovat české herce - vytvořit české hry první scény: lidové divadlo (i loutkové – Matěj Kopecký) - Stavovské divadlo /1783/ - česky se hrálo jen výjimečně; německy - Vlastenecké divadlo BOUDA – na Koňském trhu (dnešní Václavák) → bratři THÁMOVÉ → hlavní činitelé → hráli česky - repertoár: překlady klasiků (Shakespeare, Moliére), veselohry (Prokop Šedivý – Masné krámy), vlastenecké hry (Václav Thám – Břetislav a Jitka) VÁCLAV KLIMENT KLICPERA - veselohry - „Divotvorný klobouk“, „Zlý jelen“, „Hadrián z římsů“ e) lidový proud VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS → v České expedici = kulturní centrum - vydávalo české noviny - knihkupecký podnik 2. FÁZE – OFENZIVNÍ - vypracován 1. novodobý český národně kulturní program znaky: rozšíření slovní zásoby (Jungman) - historismus – oslava husitství a veleslavínské doby - propagace slovenské myšlenky → spojení a spolupráce slovanských národů (v čele Rusko) a) literatura vědecká JOSEF JUNGMAN - jazykovědec, překladatel a básník - propagátor češtiny - věřil v budoucnost národa a jazyka „Slovník česko-německý“ - 5ti dílný – jazykověda - čerpal z literárních památek, z řeči lidu, z jiných slovanských jazyků (ruštiny a polštiny) - vytvářel novotvary (rostlina, nerost, ozvěna) - čeština je stejně dokonalá jako němčina „Rozmlouvání o jazyce českém“ - kulturní program „Slovesnost“ - literární historie a teorie - učebnice literární teorie + čítanka „Historie literatury české“ - přehledné dějiny české literatury „Oldřich a Božena“ - oslavná báseň - 1. česká romance - překládal z francouzštiny, angličtiny a němčiny PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK - Slovák → psal česky - zakladatel slovanské archeologie „Slovanské starožitnosti“ - nejstarší dějiny Slovanů „Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích“ - Slovensko považováno za jeden národ, slovanské jazyky za nářečí FRANTIŠEK PALACKÝ - zakladatel novočeské historické vědy - zastánce koncepce (zachování) rakouského státu, tj. austroslavismu - politik - založil Matici českou (vydávání českých knih) - edice kronik (husitské kroniky) „Staří letopisové čeští“ (14 – 16. st.) „Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě“ - základní historické dílo do roku 1526 - výklad dějin → zápas němectví a slovanství - vyzdvihuje dobu husitskou b) umělecká - myšlenka slovanské vzájemnosti JAN KOLLÁR FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ 3. FÁZE – VYVRCHOLENÍ NO - vznik 1. politického obrozeneckého programu – austroslavismus /Palacký/ - spjatost s národním obrozením /J. K. Tyl/ JOSEF KAJETÁN TYL - tvůrce českého realistického dramatu - představuje velkou osobnost NO - vlastenec → organizátor společenského života (pořádal plesy, zábavy…) - novinář → redaktor časopisu KVĚTY - láska k divadlu → ovlivněn V. K. Klicperou - cestoval s kočovnou společností (byl herec, režisér, dramaturg, kulisák…) - autor divadelních her DIVADELNÍ HRY Historické - vznikly kolem roku 1848 - historické pouze svými náměty → nesledují historickou věrnost → vyjadřují myšlenky z období revoluce 1848 – 1849 „Kutnohorští havíři“ „Jan Žižka a bitva u Sudoměřic“ „Jan Hus“ Ze současnosti a) vážné: → zabývají se otázkami vlastenectví „Pražský flamendr“ „Paličova dcera“ „Tvrdohlavá žena“ „Bankrotář“ b) fraška s písněmi: „Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka“ - zachycuje život pražských lidových vrstev - s písní Kde domov můj (zpívaná slepým houslistou Marešem) – melodie Františka Škroupa Pohádkové hry „Lesní panna“ „Jiříkovo vidění“ „Strakonický dudák“ hlavní postavy: Švanda Dudák, Dorotka, Vocilka, Kalafuna, víla Rosava (Švandova matka) - Švanda jde do světa, aby vydělal peníze a mohl si vzít Dorotku za ženu → jeho dudy získávají čarovnou moc (očarovala mu je matka – víla) → je úspěšný, jeho výdělky jsou velké → zpychne a zapomíná na Dorotku → ve světě ho doprovází Vocilka (příživník a prospěchář) → jakmile dudy ztrácejí čarovnou moc → Švanda přichází o slávu a publikum → do světa se za ním vydává Dorotka s Kalafunou → láska Dorotky překoná všechny překážky - autor ukazuje různé lidské vlastnosti - význam: varovaní před přílišnou touhou po penězích | 
zdenek2020 (1x)
