Dr.Mistr Presindent

Milý pane prezidente,
pojďme se projít
budeme předstírat, že jsme dva obyčejní lidé
a vy nejste o nic lepší než já.

Na něco bych se Vás ráda zeptala, jestli můžeme mluvit otevřeně.
Jak Vám je, když vidíte na ulici tolik lidí bez domova?
Za koho se modlíte večer před spaním?
Jak Vám je, když se podíváte do zrcadla?
Jste na sebe pyšný?

Jak se Vám spí, zatímco my ostatní trpíme?
Jaké se Vám zdají sny, když se matka nesmí rozloučit s dítětem?
Jak dokážete chodit s hlavou vztyčenou?
Můžete se mi vůbec podívat do očí?
A říct mi proč?

Milý pane prezidente, byl jste osamělý chlapec?
Jste pořád sám?
Jak můžete říct, že žádné dítě nezůstane bez pomoci?
Nejsme hloupí ani slepí!
Všichni totiž sedí ve vašich celách.
Zatímco Vy si dláždíte cestu do pekel!

Jaký otec by upřel práva vlastní dceři?
Jaký otec by nenáviděl vlastní dceu, kdyby byla lesba? Mohu si jenom představit, co by tomu tak asi řekla první dáma.
Ušel jste dlouhou cestu od whisky a kokainu!

Jak se Vám spí, zatímco my ostatní naříkáme?
Jaké se Vám zdají sny, když se matka nesmí rozloučit s dítětem?
Jak dokážete chodit s hlavou vztyčenou?
Můžete se mi vůbec podívat do očí?

Něco Vám povím o těžké práci.
Minimální mzda a dítě na cestě
Něco Vám povím o těžké práci.
Přestavujete dům, který zničily bomby.
Něco Vám povím o těžké práci.
Vyrábíte si postel z kartonových krabic.
Něco Vám povím o těžké práci…
Vy o tvrdé práci nic nevíte…

Komentáře

« Domů | Přidej komentář