nikuska...

,,Ach jo co se děje?Proč nejde?,,Tohle se mi honilo už půl hodiny hlavou,co se stalo,Proč mi nebere ani telefon.Čekala jsem na svého kluka Tomáše.Měl už dost velké zpoždění.Přestávala jsem už doufat že přijde,začínala jsem myslet jen na to nejhorší.Že se mu něco stalo.Ale stále jsem se uklidnovala tím,že je někde s klukama a zapomněl.Domů jsem odcházela smutná a zklamaná.V sobě jsem měla jen strach,strach o něho.Napsla jsem mu snad 10 smsek a milionkrát mu volala,nevěděla jsem co se děje ani kde je.Po dvou dnech už sem byla opravdu naštvaná,pořád jsem na něj nadávala a brečela.Ten kluk pro mě byl všechno,milovala jsem ho jak nikoho jiného a on mě zradil.Řekla jsem si,že se semnou určitě chce rozejít a bojí se mi to říct,určitě mě chce donutit abych to udělala já.Najednou jsem si řekla,že zajdu k němu domů a vyřídím si to s ním.Jenže nikdo nebyl doma.Nevěděla jsem kde ho mám sehnat,komu zavolat.Už jsem přestávala doufat,že ho kdy v životě ještě uvidím,určitě se mi vyhýbá.Napadlo mě že bych mok¨hla zavolat Pavlovi,je přece jeho nejlepší kamarád.Musí o něm něco vědět,že mě to jen nenapadlo dřív.Dlouho jsem přemýšlela jestli zavolat nebo ne,jak budu vypadat?Ne kašlu na to zavolám chci přece vědět na čem jsem...
,,prosim,,Ozvalo se v telefonu.,,Ahoj tady monika máš tam někde Tomáše?,, ,,No jo,ale....,,nenechala jsem ho ani domluvit ,,Jo.Tak mu prosím vyřid že je hajzl,nenavidím ho a už ho nech ci v životě vydět.At už za mnou nikdy nechodí a hlavně at se mi nesnaží nic namlouvat,už jeho kecům nevěří.Vyřídíš mu to že jo,moc ti děkuju,,  ,,No Mony neboj už ho nikdy neuvidíš o to se fakt bát nemusíš,,ted sem měla ještě větší vztek,nenávidím ho a moc sem to ještě všechno nechápala. ,,Mony počkej nezavěšuj,víš mi sme měli nehodu naboural jsem do nějakýho idiota když jsme jeli za tebou.Ted ležím v nemocnici mám otřes mozku a nalomený žebra nebo něco takovího,, cože?ne snad se mu nic nestalo. ,,A co je s Tomášem?Kde je?,, ,,Vždit si říkala,že ho nenávidíš ne?,,  ,,Ježiši Pavle já ho miluju a myslím že ty to víš tak co se děje?,,  ,,Ach jo proč ti to musím říkat já,promin.Tomáš umřel moc se omlouvám, ale pořád říkal jak za tebou spěchá,že se na tebe moc těší a at zrychlím ani nevím jak se to stalo,, upustila jsem telefon.Né to nemůže být pravda to ne,slibyl že se mnou bude pořád né.V jedné minutě se mi zhroutil svět,nechápala jsem a vyčitala jsem si jak sem o něm mluvila.Tome promin miluju tě a to strašně moc.To nemůže být pravda...Slíbyli jsme si,že spolu budem navždy a to taky dodržím.Vyběhkla jsem z pokoje ani nevím jak mě to napadlo,uviděla jsem prášky a prostě musela jsem,nedokáže ten pocit popsat.Držela jsem je v ruce a pořád si říkla mám nebo nemám?Musím bez Tomáše tenhle život už nema smysl,Ani nevím kolik jsem jich spolikala pak už si pamatuju jen tmu,všude byla tma.Brala jsem ji jako vysvobození.Ještě jsem stačila říct promin mami a tati,bez něj to nemá smysl. a pak už zase je tma,tma jedíná cesta za ním......

Milovat či nenávidět? Je mezi tím jen malý krůček,stejně jako mezi životem a smrtí. Možná prohrál ten, co nikdynemiloval, ale také pak nemusel nenávidět. A je jedno jestli partnera anebo někoho, kdo mu byl blízký. Vyjde to nastejno-zklamaný jakozklamaný. Pořád doufam, že něco příde a ono to nepřichází, niczvláštního, takže už na pravou lásku nevěřím. To málo, co vždyckypříjde, přinese jen smutek a slzy. A to je pak horší než peklo...