Milý afrodeníčku
Chtěl bych dneska jenom vzpomenout na někoho, kdo na pár dní trošku oživil ten debilní životní stereotyp, ve kterym sem se poslední dobou utápěl...Potkali sme ho náhodou, když sme s jáchymem chlastali před jednadvácou a on šel prostě kolem. Dali sme mu šáňo, on se ze zdvořilosti napil a byla ruka v rukávě.. Zatáhli sme ho na bar, začli ho nalejvat a bavit se.Spousta srandy.Při odchodu slíbil, že se vrátí, čemuž sem teda rozhodně nevěřil. Ale vrátil se. A pak zase. A zase.A znova... Za těch pár dní sme ho stihli poznat, celá hospoda si ho oblíbila, až na pár debilních xenofobních moraváků, který měli rádobyvtipný poznámky o bambusech.
A tim se dostávám k tomu nejdůležitějšímu..Ten člověk se menuje John a je z Nigérie. Obrovskej černej chlap, kterej svojí bezprostředností a dobrym srdcem pomoh aspoň částečně zbořit rasový předsudky v jednom zapadlym záběhlickym nonstopu. Můžu říct, že při poslednim loučení sem byl naměkko. Opravdu dojatej. Takhle dojatej sem byl naposled, když Leonardo Di Caprio klesal na dno Atlantiku...
because i got high, because i got high, because i got high TADADA TA TA TA
