Možná, že až dozraje čas, budu schopen pochopit věci, které sou mi zatím záhadný. Nedokážu pochopit teorii strun. Nedokážu pochopit moje myšlenkové pochody a pocity, které se objeví tak rychle jak zmizí. Možná mě některý věci šokují jako důchodkyni, která zjistí, že u Lidla je mlíka za 9,50. Svět je nenormální a já sem normální. Domouš si nechal po pár letech ostříhat vlasy. To hlavní co ho k tomu přimělo, byl Kvan Čej Keng z Kung-fu legenda pokračuje. Konec konců proč ne? Nejspíše má každý ve svém chování podobné normality.
A tak jak nás všechny ty normy zabíjej, tak nás zároveň osvobozují, protože díky nim jsme všichni nestejný, protože si vybíráme ty svý oblíbený normy a díky nim se chováme normálně.
Třeba v Kejhán Bód je továrna na kondomy. Ta továrna je v Íránu. Nejvíce žádané kondomy jsou růžové nebo s příchutí máty. Takže žádný důvod válčit s Íránem není. Sou to normální lidi.
Právě všechna ta normalita je dána tendencí vytvářet vzdušný zámky v našich hlavách a narovinu možná potřebujete přečíst pitomečkův monolog, ale stejně je Vám to hovno platný, protože jste. Už od narození přijímáte. Nic nedáváte, tak nic nečekejte. Možná čekejte na konec světa. Až z tý velký 5litrový flašky Red Labelu v Krkonoších začnou nalejvat panáky, bude konec světa, aspoň tak praví místní legenda, místní barman. Tak sou tvořeny všechny legendy. Barmanem, který nalejvá do hlav ty myšlenky, které sou matečný, ale těhle barmanů se nikdy nezbavíme, protože je potřebujem k našemu životu. Jo, a pokud byste byl fakt tak naivní a hledali tu hospodu v Krkonoších. Tak věřte, že ta flaška už je vypitá. Inu jejich barman…