Tak se mi zdá, že lidé co mají nějakou velkou ideu nejsou idealisté,ale ideoti. Například primátor Prahy. Pan doktor, pan Bém. Chceolympiádu, na tu potřebuje infrastrukturu... Betonáři jásají... Jenženáš pan doktor jde dál. Slyšíc svou moudrost a potlesk davů, začínáideotovat všude. Prozradil nám, že na národní knihovnu nejsou peníze,ale na dálnici v Praze, která má stát 21 miliard tu hned sou. Pokud Vásto zaskočilo, tak nebojte tu dálnici v Praze stavíme kvůli tomu, aby vPraze ubylo aut.
Nebo se nám sešlo pár ideotů na ministerstvudopravy. Tam vymysleli, že pokud Vám špatně jezdí vlak, dohodněte se ajezděte autem... To nám taky pomůže snížit počet aut v Praze.
Ideotse však stáva běžným úkazem malé země ve střednní Evropě. Sám osobnějsem se jednomu snažil vysvětlit, že mzdu mi nemusí danit, že můžuuplatnit slevu na dani. Vše jsem mu poslal vysvětlil, dokázal, naučil,vše za něj vyřešil a nakonec se zděsil. Dozvěděl jsem se, že on už todělá x-let a nikdo si nikdy nestěžoval, že ještě s nikym neměl nikdytakový problém, ale, že mi teda milostivě vyhoví. Prostě má ideu,kterou se řídí a žádnou jinou nepřijme. Naopak i když mu jinou ukážete,vše za něj vyřešíte, tak u něj nastáva přehodnocení idey. Jak serozhodne záleží čistě na neznámých faktorech.
Prostě si na to musimzvyknout dokud žiju v Čechách, že novoty se nehodí, měnit by se nicnemělo, člověk by měl být z ticha a vůbec držet hubu a krok. tadyprostě vypijem nejvíc piva bna hlavu na světě a tim to hasne.