obycejna.chudinka

Miluji a nenávidím,

mám ráda život a přec se za něj stydím.

Jsem v hloubi duše slabá a silná jenom vypadám,

nevyznám se sama v sobě,jako růže uvadám.

V zoufalství člověk hledá klid,

je krásné snít a už se nevzbudit.

V krutou pravdu se život mění,

po každém dalším probuzení.

Láska v závislost,strach v žárlivost,

srdce v kamení-špatné znamení.

Štěstí se stavá o život bojem,

není už skutečné,je to jen dojem.

Strácím svou  hrdost ,kterou jsem kdysi měla,

brána víry v samu sebe se mi navždy uzavřela.

Něco v těle hrozně bolí něco v těle píchá,

miluji a nenávidím a špatně se mi dýchá.

Vím že štěstí rozplývá se jako kapka slzy,

světlo naděje mizí v dáli,už konec bude brzy.