báseň JISTOTA   28.Květen 2008


V životě žádná jistota není,

člověk občas výčitky má,

pocity každou chvíli se mění,

nic není nikdy tak jak se zdá.

Bloudím v myšlenkách,

hledám smysl žít,

odpovědi na otázky,

co nedaj duši klid.

Proč je člověk chvíli štastný,

a pak smutný zas,

jestli existuje osud,

nebo je to vnás.

Kam vedou asi cesty ,

po kterých jsme se dali,

znamenají něco sny?,

a kde se vlastne vzaly?

Proč je každý člověk jiný,

a jinak všechno cítí,

proč jednou jako z konve leje,

proč jindy slunce svítí.

Stálá není ani skála,

co je z ní cítit chlad,

také tak však někdy z lidí,

které máš tak rád.

V korunách stromů vítr s listy chvěje,

odfoukne květy,rozvíří prach,

proč na světě děje se to co se děje,

proč přepadne duši najednou strach.

Kam poděla se síla bojovat,

důvěra,jistota a klid,

život vážně lehký není,

tak proč musíme ho žít.

napsal/a: obycejna.chudinka 12:08 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář