báseň JISTOTA 28.Květen 2008
V životě žádná jistota není,
člověk občas výčitky má,
pocity každou chvíli se mění,
nic není nikdy tak jak se zdá.
Bloudím v myšlenkách,
hledám smysl žít,
odpovědi na otázky,
co nedaj duši klid.
Proč je člověk chvíli štastný,
a pak smutný zas,
jestli existuje osud,
nebo je to vnás.
Kam vedou asi cesty ,
po kterých jsme se dali,
znamenají něco sny?,
a kde se vlastne vzaly?
Proč je každý člověk jiný,
a jinak všechno cítí,
proč jednou jako z konve leje,
proč jindy slunce svítí.
Stálá není ani skála,
co je z ní cítit chlad,
také tak však někdy z lidí,
které máš tak rád.
V korunách stromů vítr s listy chvěje,
odfoukne květy,rozvíří prach,
proč na světě děje se to co se děje,
proč přepadne duši najednou strach.
Kam poděla se síla bojovat,
důvěra,jistota a klid,
život vážně lehký není,
tak proč musíme ho žít.
