báseň SKÁLA 04.Květen 2008
Uprostřed lesa tyčí se skála
a mladá dívka dlouho tam stála.
V měsičním svitu oči se lesknou,
šaty má bílé a tvář svou tesknou.
Smutek jí kreslí na čele vrásky,
má spoustu šrámu na duši.
To vše je odraz nešťastné lásky,
víc, myslím, nikdo netuší.
Vždy v jejích očích plamínky plály,
před tím než špatné věci se staly.
Sevře své rty a zatají dech,
nad lesem dozněl jen zoufalý vzdech.
V tu smutnou chvíli zavře své oči,
zasní se, možná vzpomíná,
pak přijde rozběh a náhle skočí.
Přece už není nevinná.
Uprstřed lesa tyčí se skála,
kde mladá dívka svůj život vzdala.
A její oči? - ty už lesk ztratily.
A kdo ji zabil? - Ti co ji zradili.
napsal/a: obycejna.chudinka 18:25 | LinkKomentáře
Felicidade 17.07.2008 13:25:01
to je uzasny..verim, ze touto dobu uz nekde vydavas sve basne.. maji rytmus, jsou zive... Super
