báseň PROTEST   05.Květen 2008


Skládám básničky, už mě to nebaví

myšlenka smutná nejde mi z hlavy.

Skládat a hádat se to byl můj cíl,

za city prát se nic víc nic míň.

Za to co cítím a co mě sužuje,

nadruho stranu nesmírně vzrušuje.

Za všechno co se mi na někom nelíbí,

pro jedno kvítí slunce nesvítí.

Nechci už tuhletu báseň dál psát

ale vy víte že nechci se ptát.

Otázek milion a jedna odpověď

znám jí i ve spánku a úplně nazpaměť.

Jedno vám povím tohle je všechno,

co by obsáhlo lacinné techno

a nebo metal co je mi potom,

když už nám nehraje ani ten bonton.

tohle je protest proti všem na světě

proti všem lidem na týhle planetě

napsal/a: obycejna.chudinka 19:21 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář