báseň ANDĚL 17.Duben 2008
Anděl smrti
Průhledná hladina,v ní tělo leží,
nahá je dívčina,anděl jí střeží…
Má černé perutě,v očích jen chlad,
propadl temnotě,smrt umí přivolat…
Sleduje dívku,v průhledné vodě,
čeká zda hladina,zbarví se rudě…
Upsal své poslání,ne však svou duši,
k dívce se naklání,lítost z něj srší…
Nesmí jí pomoci,i když by chtěl,
ví, že svou pomocí,by zbytek života protrpěl…
Býval kdysi andělem,co má křídla bílá,
pak s jedním večerem,smrt se v něm zhlídla…
Slíbila za zradu,tu nejcennější věc,
slíbila svobodu,bál se, avšak naletěl jí přec…
A od té chvíle,něco ho škrtí,
ubírá na síle,je andělem smrti…
Má černé perutě,v očích jen chlad,
propadl temnotě,smrt umí přivolat…
Však chystá se nyní,na další zradu,
světlo v něm sílí,mat dává chladu…
Dívky se dotýká,ona ho nevidí,
jen naděje malinká,v očích jí zasvítí…
Anděl jí dodává,světlo a klid,
vždy to tak dělával,tak chtěl vždy žít…
Zradil tedy znovu,nyní temnou stranu však,
Měsíc právě stojí v novu,on pokouší se o zázrak…
Hlavou mu běhají,myšlenky chmurné,
dívka se usmívá,anděl však ztuhne.
V odrazu hladiny,všiml si svého peří,
stačí pohled jediný,hlavou myšlenky mu běží.
Ucukne rychle jeho ruka,od dívky co nejdál,
najednou působí mu muka,vánek smrti ho ovál.
Dívka ztrácí svůj úsměv,jen oči rozšíří se,
ucítí lehký záchvěv,do vody ponoří se.
Smrt najde si svou cestu,když anděl pochybí,
zhasne další hvězdu,když dívku políbí…
Zavře se hladina,v ní tělo leží,
nahá je dívčina,anděl jí střeží…
Má černé perutě,v očích jen chlad,
propadl temnotě,smrt umí přivolat…
Schoulený v koutě,kanou mu slzy,
má černé perutě,všechno ho mrzí…
Uvidí dívčinu,když tiše jen vzhlédne,
ta sleduje hladinu,pak k němu si sedne…
Průhledná hladina,v ní její tělo leží,
usmívá se dívčina,anděl smrti navždy ji střeží…
napsal/a: obycejna.chudinka 22:59 | LinkKomentáře
PetuSHenka 23.11.2010 18:25:41
KRÁSNÁ báseň, moooc se mi líbí... =))
