báseň PROTEST 05.Květen 2008
Skládám básničky, už mě to nebaví
myšlenka smutná nejde mi z hlavy.
Skládat a hádat se to byl můj cíl,
za city prát se nic víc nic míň.
Za to co cítím a co mě sužuje,
nadruho stranu nesmírně vzrušuje.
Za všechno co se mi na někom nelíbí,
pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Nechci už tuhletu báseň dál psát
ale vy víte že nechci se ptát.
Otázek milion a jedna odpověď
znám jí i ve spánku a úplně nazpaměť.
Jedno vám povím tohle je všechno,
co by obsáhlo lacinné techno
a nebo metal co je mi potom,
když už nám nehraje ani ten bonton.
tohle je protest proti všem na světě
proti všem lidem na týhle planetě
napsal/a: obycejna.chudinka 19:21 | Link
