.....mám pod postelí jednu krabici do které si dávám fotky(kterých mám celkem málo), dopisy, vzkazy, telefonní čísla a věci která pro mě mají citovou hodnotu, že při jejich spatření se mi vybaví nějaký zážitek....mám tam i něco jako deníček který jsem si občas nepravidelně psala před 11-10 lety....nedávno jsem se chtěla pobavit svojí pubertální histerií a dramatičností okamžiku a napsala si záznam svého týdeního vztahu se spolužákem z béčka z 9 třídy....tak jsem se rozhodla ho sem přepsat...bez úprav a bez korektur.  Musím připustit že mi to dneska přijde fakt k smíchu, hlavně ten deník, ale tehdy to byla vážná věc a s odstupem času:-)

Uf. Právě jsem si doklidila pokoj. Dělám to celkem často, protože jsem strašná bordelářka. Zase ty vzpomínky.                                                                                                                                         Proč, proč zrovna já se musím užírat těma odpornejma myšlenkama? Nevím. S Tomášem to navždy skončilo, dal mi dvě šance a já kráva to zvorala nejen poprvý, ale i podruhý. V horoskopu mám napsáno, že se rychle odláskuju a netrápím se tím co jsem udělala nebo udělat měla. Asi nejsem čistokrevnej beran.Tomáš k nám přišel na školu asi před měsícem. Poprvý jsem ho viděla na chodbě, když jsme šli na oběd. Zamávala jsem, ostatní zdravili.Ptala jsem se Katky jestli ho zná(bylo přeškrtnuto) "Katko, znáš ho?" " no,  dyť jsem snim chodila do třídy, jmenuje se Tomáš Bárta" "aha, je docela hezkej", " mě se moc nelíbí" ..." jo já vim, ty máš jinej vkus, no já už musím letět nebo mě Tvrdek sprdne" "čau" "čau".

"Petro myslíš, že bude chodit k nám do třídy?"  "Ne, pude do béčka tam jich je míň". "To je docela škoda."    "A jak pokračuješ s Petrem" " no deto".

Ach jo, máme děják a já neumím aňi ň.."uau" třídní k nám přivedla Toma , protože neměl tělocvik. Posadila ho na místo Kláry, která chyběla. Posadila jsem se tak, abych byla čelem k němu. Sice ob dvě řady, ale to stačí. Vrhala jsem na něj svůdné pohledy(pozn.autora - ty bych dneska chtěla vidět) a Petra ze mě dostávala záchvaty. Na papír jsem jí napsala, že sním budu chodit a ona mi na to napsala, jestli on semnou. To je malé nedopatření. Tahle otázka však pro Petru znamenala pětku.

Dneska jsem se asi nejvíc strapnila, Tomáš zjistil, že sním chci chodit. Takovej trapas. Po škole jsme šli na avas kde nás bylo asi 7. David mi řekl, že se mnou Tom chodit bude, že zachvilku ke mě příde a že se pudeme projít. "di kněmu"! "ne, ať příde on", "di kněmu"! "dej mi pokoj"! Tomáš se přesunul od Markéty k Haně a najednou mě chytil kolem ramen, otočil a odvlékl pryč. Šli jsme ze schodů(přeškrtnuto)"asi víš o co de" "no asi jo", cestou ze schodů jsme potkali Petra...jejda sním jsem se ještě nerozešla,.... chudák.  "Tak chceš semnou chodit?" " hmm, tak fajn" "To znamená, že jo?" "hmm, jo".."Jo počkej, a proč semnou vlastně chceš chodit?" "Protože se mi líbíš" "tak fajn".                                                                                 Vraceli jsme se  zpátky. David s Hankou se na nás vesele křenili. Tak teď to ještě vyřešit s Petrem. "Jak mu to mám říct?" " no, jednoduše mu řekni, že vo takovýho špunta nemáš už zájem". "To přece nejde, mě je ho chudáka líto"..."tak mu to řeknu já!" nabízel se ochotně David. "Né to je dobrý já mu to řeknu sama". Šla jsem k sedícímu Petrovi, zaklepala mu na rameno a zeptala se" můžu stebou mluvit?" "jo". Viděla jsem na něm, že má nakrajíčku, byl zvyklej brečet kůli každý blbině. "asi víš víš o co se jedná, viď".  "hmm asi jo". "takže konec!" "tak fajn" řekl a chystal se jít pryč. " Né počkej Peťo chvíli, zůstaneme kamarádama, žejo?" " jo, jasně, tak čau" "čau".

Vrátila jsem se na Avas kde na mě čekali. "Tak co už jsi to vyřešila?" "jo". Jelikož začalo poprchávat tak jsme se šli schovat pod střechu. Zůstala jsem stát, protože jsem zachvilku musela jít domů. Kluci chvíli seděli, ale pak se zvedli a odešli že jdou k Davidovi pro prkno. Když odešli, holky se na mě vrhly jak vosy na bonbon. "tak co chodíte spolu?" "jak se tě zeptal?" "co ti říkal?" "co si řekla Petrovi?" Všechno jsem jim dopodrobna řekla, dala jim pusu na rozloučenou, řekla jim že se vrátim až po 7 večer a ať pozdravujou Toma.

Ve čtvrtek jsem šla do školy pozdě, jako obvykle jsem zaspala a to jsme měli od 9. Ve škole jsem na sebe nijak neupozorňovala. Sice jsem ho potkala, ale jenom jsem ho pozdravila. Po škole tam už byli protože měli kratší rozvrh. Kluci se bavili o prkně a sportu a tak jsem si šla sednout na zem vedle Markéty. Po chvíli ke mě přišel David a spustil" di k němu a chytni ho za ruku" "né, nech mě bejt" "di né" "ne  nejdu". U mě neuspěl tak šel k Tomovi a Tomáš po chvilce ke mě přišel a sednul si vedle mě. David se sice na nás culil, ale pořád ukazoval at ho chytnu za ruku, jemu at mě obejme až jsem se z toho rozesmála. Za chvíli šli všichni domu a zostala tam akorát Hanka, David, Tom a já. Já jsem stála před lavičkou a povídala jsem si s Hankou. Po chvíli přišel Tomáš, že musí domů. Dal mi pusu a když zašel za roh radostně jsem se tetelila. Hanka se mi smála" To je jiný kafe než s Petrem, co?" "to teda jo". Odpoledne jsme trapčily s holkama na avasu, kluci tam jezdili a když byla zima, tak jsme šli dovnitř k topení. Nejdřív jsme seděli všichni u jednoho, později jsme se přestěhovali k druhýmu kde byl Michal. "no já vocud vypadnu abych vás nerušil". "hmm". "Řekni mi něco vo tobě" "co?" "jaký máš koníčky? já třeba strašně ráda čtu" "hmm to holky v tomhle věku dělaj" "no jo ale já nečtu romány" "a co teda?" "klasiku" "aha" "čteš?" "ne" "a co teda děláš?" "dívám se na bendu a jezdím na bruslích"(pozn.autora - od té doby mé první otázky vždy směřují k zjištění jestli má daný "adept" kulturní přehled  a jestli není "jednodušší") "aha, máš sourozence?" " jo mam dva bráchy" "já mam taky bráchu, je mu 22" "mejm jsou 21 a 19" "já jsem mohla mít dvojče kdyby nezemřelo, víš jak by to bylo super kdybych byla dvakrát, ale  to bych potom nebyla já" "to by bylo blbý" "proč?" "protože bych nevěděl kterou si mam vybrat" "aha". "hele jde Marcel, bude žárlit" "proč?" "von tě balí" "kecáš" "ne fakt, chodila by sis snim?" "ne, nikdy" "kam jsi včera tak brzo zmizela?" "na výtvarku". "Jsem se stebou nestihl ani rozloučit, v kolik máš bejt dneska doma?"  "Já jdu od 6 do 8 na keramiku" "a ty?" "já jsem do půl 7" "tak já na ni nepudu" " né di" "né já tady budu stebou" "jak myslíš" "nemyslím, řídím se šestým smyslem" "tak to jo, to je dobře" a líbali jsme se.

Po chvíli ke mě přiběhla Léňa s Markétou "jdeš na keramiku?" "ne já tady budu s Tomem" "hmmm tak fajn" "tak zatim čau" "čau". Daly mi pusu a odešly hňácat hlínu. "to je hodin, já už musím domu" "chceš doprovodit?" "no jestli chceš tak budu rád, ale nemusíš" "já pudu" "tak fajn". "Kam jdete?" "Tom musí domu a já ho du doprovodit, za chvilku přijdu" "čau". Cestou jsme šli v obětí, ale museli jsme srovnat nohy, abysme šli nastejno, protože je blbý aby sme tak trapně kulhali. U jeho domu jsme se rozlooučili pusou, on se chtěl líbat ,ale já se odtáhla.(pozn.autora - asi se mi zdálo že denní dávka líbání byla překročena) Pochopil to "tak čau" "ahoj". Cestou zpátky jsem uslyšela někoho volat "Jíťo" otočila jsem se, ale nikoho jsem neviděla, po chvíli jsem se otčila znova a uviděla Toma v doprovodu psa pokud se to tak dalo nazvat. "to je tvůj pes?" "jo". Dusila jsem se v záchvatu smíchu. "jak se jmenuje?" "Snoopy" "Snůpy"..teď už jsem to neydržela  a vyprskla nahlas. "moc se k němu nehodí" "hmmm ale já ho mám rád ,vždycky mě dovede domu, když jsem nalitej" "Tak to jsi asi často, ten pes vypadá fakt strašně.

Na Avasu byl Láďa a Hanka. Hanka dostávala podobný záchvaty jako já z toho psa a ke všemu ten pes začal štěkat, ty nechtěla bych aby mě kousnul, sice prý nekouše, ale kdo ví co tahle mix-shake-rasa udělá. "Dej ho dál ode mě, já se ho bojím" "von nekouše, pohlaď si ho" "já ti věřim ,ale dej ho radši dál" "Tak dobře, čau Marceli" "čau" "ahoj" "dete snáma na pivo?" "Já bych šel, ale mam tu psa" "já ti ho pohlídám" nabídla jsem se. "no jasně, my ti ho pohlídáme,děte" "tak děte"  "tak ahoj" "ahoj"....

....tak to je konec.....evidentně mi konec chybí protože to bylo dramatické ukončení:-) vztahu.....