Vzbudilo mne ve tři hodiny ráno šeptání, které bylo čím dál hlasitějšía přidávalo se čím dál více hlasů... Když jsem strachy opatrně otevřelaoči, tak mne po celém těle drželo mnoho průhledných rukou.

Snažila jsem se vykřiknout, abych tím vzbudila o pár metrů dál spícíhobratra, ale najednou jsem pocítila strašně silný tlak na hrudi anemohla jsem se hýbat. Něco mě dusilo a přikovávalo k loži. Když užjsem se dusila tak, že jsem propadla panice, tlak najednou ustal ašeptání také...

Byla jsem vyděšená. Už je to dvanáct let, co se to stalo, ale pokaždé, když si vzpomenu, tak mi ještě dnes běhá mráz po zádech.

napsal/a: sladouckaholcina 14:18 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář