Stará pravda

Jednoho dne v ráji Eva zavolala Boha. „Bože, mám problém.“
„Co se děje?“
„Bože vím, že jsem Tebou stvořena a mám pro sebe tuto úžasnou zahradu se všemi krásnými zvířaty a tím rozpustilým komickým hadem, ale já prostě nejsem šťastná.“
„Pročpak?“ zeptal se jí hlas shůry.
„Jsem hrozně opuštěná a z jablek už se mi dělá zle, jenom na ně pomyslím.“
„V tom případě mám řešení – stvořím ti muže.“
„Co je to muž?“
„Tenhle muž bude zkažené stvoření se spoustou špatných rysů. Bude lhát, podvádět a bude ješitný. Jednoduše, bude to s ním těžké. Na druhou stranu bude větší, rychlejší a bude rád lovit zvířata. Bude vypadat hloupě když se probudí, ale protože sis stěžovala, vytvořím ho tak, aby uspokojil tvé fyzické požadavky. Bude omezený a bude se rád oddávat dětinským věcem jako boji a kopání do míče. Nebude příliš chytrý a bude často potřebovat tvoje rady.“
„To zní skvěle. V čem je háček?“
„no, můžeš ho mít pod jednou podmínkou. Jak již bylo řečeno, bude arogantní, pyšný a bude sám sebe nesmírně obdivovat… takže ho musíš nechat si myslet, že byl stvořen první… bude to takové malé tajemství mezi námi .... Děvčaty.“