Znaky domácího násilí
1. blízké vztahy intimního charakteru mezi obětí a agresorem (manželé, partneři)
2. společná propojenost oběti a agresora (společné děti, okruh známých, majetek apod.)
3. dlouhodobé trvání násilí (někdy trvá několik let, než se žena rozhodne situaci zveřejnit a hledat pomoc)
4. opakující se ataky (domácí násilí nepředstavuje jednorázové napadení, nýbrž opakovaný koloběh útoků přerušovaný fázemi slibů, usmiřování a relativního klidu)
5. stupňující se agresivita útoků (na počátku nemusí být násilí ženou rozpoznáno, často si je mylně vysvětluje jako velkou lásku spojenou s žárlivostí, starostlivost apod.)
6. nerovnost postavení oběti a agresora (agresor má nad obětí moc, ta je bezbranná, udržovaná v závislosti na násilníkovi, agresor drží oběť ve vztahu „vždy k službám“ )
7. skrytost (většina domácího násilí se odehrává za uzavřenými dveřmi bytu, oběť je napadána v soukromí, kde násilí není vystaveno zrakům veřejnosti, jde o uzavřené prostředí, kam se žena i agresor stále vracejí)
8. obtížná postižitelnost a kontrolovatelnost (neexistuje příslušná legislativa, vzhledem k tomu, že násilí se odehrává v soukromí, je jakýkoli zásah z venku velmi ztížen)
Fyzické násilí
je nejvíce viditelné, neboť zpravidla zanechává stopy – modřiny, jizvy, popáleniny, zlomeniny, zaschlou krev apod. Jde o brutální bolestivé útoky, které sebou nesou riziko poškození zdraví a v extrémních případech může tento druh násilí vyústit v přímé ohrožení života.
Mezi projevy fyzického násilí patří např. bití, píchání ostrými předměty, řezání, pálení, svazování, trhání vlasů, škrábání, ohrožování předměty nebo zbraněmi, kroucení rukou, odpírání jídla či spánku apod.
Psychické násilí
souvisí s násilím fyzickým nebo se může odehrávat samostatně. Zpravidla stojí na počátku rozvíjejícího se řetězce násilí a zprvu nemusí být ženou jako násilí chápáno, např. mocenská opatření související s žárlivostí partnera si vykládá jako velkou lásku apod. Psychické násilí je obtížně dokazovatelné, neboť psychické problémy, které oběť má, nejsou na první pohled zřejmé – jde např. o neurotické projevy (úzkost, panické ataky, fobie, koktavost, tiky apod.), psychosomatická onemocnění (nechutenství, žaludeční vředy, ekzémy, migrény) a psychiatrické diagnózy (nejčastěji reaktivní deprese).
Psychické násilí zahrnuje soustavné ponižování, hrubé nadávání, urážení, vyhrožování, zastrašování, ničení vlastnictví ženy nebo jeho schovávání apod.
Emocionální násilí
je orientováno na osoby, zvířata a věci, ke kterým má oběť citový vztah. Patří sem využívání dětí jako prostředku nátlaku – vyhrožování jejich odejmutím, pomlouvání nebo napadání ženě blízkých osob, likvidace nebo výhružka likvidací domácích zvířat, zničení oblíbených osobních věcí, prohlašování ženy za blázna, hysterku apod.
Sociální násilí
se zaměřuje na sociální postavení a prostředí oběti. Jedná se o izolování ženy od ostatních lidí, zablokování telefonu, zákaz vycházení z bytu, kontrola jejího času a sociálních kontaktů, využívání mužských privilegií – chování se k ženě jako ke služce, dělání veškerých rozhodnutí za ženu apod.
Ekonomické násilí
se dotýká základních potřeb ženy, jako je jídlo, bydlení, ošacení. Zahrnuje zákaz docházení do zaměstnání, nechávání se doprošovat o peníze, kontrolu vydávání peněz a požadování vyúčtování i nepatrných částek, odmítání financovat stravu, platit nájem, poskytovat ošacení, odebírání peněz apod.
Sexuální násilí
patří mezi časté formy násilí mezi partnery, které je rovněž hůře rozpoznatelné, neboť zpravidla také nezanechává stopy a odehrává se v intimním prostředí beze svědků (v některých vyhrocených případech jsou svědky děti), takže v případě dokazování, stojí proti sobě tvrzení ženy proti tvrzení agresora.
Za sexuální násilí považujeme znásilnění, vynucování si sexuálního styku nebo sexuálních praktik proti vůli ženy, sexuální napadání ženy nebo erotických částí jejího těla, jednání se ženou pouze jako se sexuálním objektem atd.